Přehled tisku

Speciální tým ministerstva vnitra v těchto dnech dokončil posudek, na jehož základě vláda rozhodne, zda požene Komunistickou stranu Čech a Moravy před soud. Podle Lidových novin, které mají dokument k dispozici, se tak nejspíš nestane. Tým, který připravoval také úspěšnou žalobu na zákaz extremistické Dělnické strany, totiž vydal negativní stanovisko. Není ovšem vyloučeno, že se vláda pokusí doporučení zvrátit. "Program strany v kontextu projevů jejich představitelů, oficiálních materiálů či webových prezentací neodůvodňuje závěr, že právní kroky vůči KSČM by mohly mít naději na úspěch," stojí v analýze, která nyní poputuje do rukou členů vlády. Je na nich, zda se budou názorem právníků ministerstva vnitra řídit. Premiér Petr Nečas (ODS) deníku řekl, že se s materiálem musí nejdříve seznámit. "Až pak o věci povedeme jednání na vládní úrovni,"řekl Petr Nečas. Podle deníku není vyloučeno, že vláda zkusí doporučení zvrátit. Na začátku roku většina ministrů prohlásila, že rozhodnutí má přinést až soudní verdikt. Stejný názor převládá i nyní. "Třeba vystupování soudružky poslankyně Semelové ve mně posílilo názor, že KSČM není standardní politickou stranou a na české scéně nemá co dělat," prohlásil například Alexander Vondra (ODS). Také poslanec Stanislav Polčák (TOP 09), který ve sněmovně prosadil, aby se "urychlilo projednání návrhu na pozastavení činnosti KSČM" tvrdí, že posudek nemusí být poslední nadějí. Podnětem pro obnovení jednání o zákazu KSČM bylo vystoupení komunistických poslanců při projednávání zákona o uznání protikomunistického odboje a jeho aktérů letos v únoru. Bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček v této souvislosti mluvil o "politické adoraci teroristických aktů minulosti", připomínají Lidové noviny.

Tomuto tématu se také věnuje Sloupek Lidových novin. Jeho autor píše: To nejlepší, co lze říci o ministerské analýze možností pozastavení činnosti KSČM, je, že exekutiva jedná vůči parlamentu s patřičným respektem. Parlament není jen hlasovací automat, jeho členové jsou volení zástupci lidu, vláda existuje díky tomu, že jí poslanci dali svou důvěru, a ti mají právo a povinnost ji kontrolovat. Byť by se to v praxi zvrhlo v lacinou interpelační show. Jsou připomínkou v každodenním provozu se vytrácející skutečnosti, že politici sedí na svých místech z vůle lidu a za jeho peníze. A to je z toho dobrého asi všechno. Když počátkem loňského roku Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění Dělnické strany, vytyčil v odůvodnění rozsudku určitá kritéria pro choulostivou záležitost zasahování do činnosti politických stran. Každému, kdo si rozsudek přečetl, musí být jasné, že komunistická strana by tato kritéria nenaplnila. Nejinak to vidí i ministerští právníci. Teď jde o to, jaký by mělo smysl soudu přesto podnět dát. Aby vláda ukázala, že pro zákaz KSČM udělala vše? Aby si umyla ruce a nechala na soudu, aby vynesl předem známý verdikt? Na zákaz KSČ byl čas před dvaceti lety, dnes je to frivolní gesto, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.

---

Mladá fronta Dnes srovnala požadavky parlamentních stran na přímou volbu prezidenta. Poslanci o ní vyjednávali několik měsíců. Dohodnutý je způsob volby a jedna změna kompetencí - když prezident republiky závažně poruší své povinnosti dané Ústavou, může přijít o funkci. Rozhodoval by o tom Ústavní soud. Na zbytku věcí se ale strany neshodly. Nejvíce v opozici stojí ODS. Většina stran chce prezidentovi omezit pravomoc zrušení trestního stíhání a chce, aby si pro jmenování bankovní rady musel vyžádat souhlas vlády nebo Senátu. Sociální demokraté by chtěli prezidenta volit na šest let, ale zákon kvůli tomu nezablokují. Občanští demokraté nechtějí prezidentovi příliš zužovat pravomoci. Nejpravděpodobnějším výsledkem jednání bude zřejmě stav, kdy ostatní strany ustoupí ODS, protože na svých návrzích netrvají tak kategoricky, spekuluje Mladá fronta Dnes.

---

Foto: Archiv Armády ČR

Česká armáda dočasně stahuje své vojáky z předsunutých základen v afghánské provincii Vardak na lépe zabezpečenou základnu Carwile. K tomuto kroku se rozhodla po středeční přestřelce, při které byl těžce zraněn český voják, informuje deník Právo. "Přijali jsme určitá opatření k posílení bezpečnosti našich vojáků. Jedním z nich je i dočasné částečné omezení mentorovací činnosti našich vojáků," citoval deník mluvčí generálního štábu Janu Růžičkovou. Češi mají ve Vardaku cvičit své afghánské kolegy v boji. Jedním z nejproblematičtějších míst jejich působení je oblast kolem nechvalně proslulé hlavní silnice z Kábulu na jih země. Američané cestu přezdívají silnice smrti nebo cesta do pekla, vysvětlil deník Právo. List dále píše, že samotná provincie Vardak patří mezi pět nejnebezpečnějších teritorií v Afghánistánu. Na zmíněné silnici stoupl od ledna počet útoků několikanásobně. Nevyhnuli se jim ani češti vojáci, kteří za poslední dva měsíce se svými vozy několikrát najeli na minu. Při výbuších přišel o život jeden voják, jeden byl těžce zraněn a několik lehce, připomíná deník Právo.

---

Foto: Vangelis Thomaidis / Stock.XCHNG

Mladá fronta Dnes ve svém testu zjistila, že čeští lékárníci často neumí kvalifikovaně poradit. V deseti lékárnách po celém Česku redaktoři v roli pacientů nakupovali léky a žádali o rady, jak a s čím je brát. Otázky zvolili cíleně takové, na které by měl každý lékárník znát odpověď. Jako problém se ukázalo to, že v lékárnách nepracují jen studovaní farmaceuti. U okének s volným prodejem stojí asistenti, kteří mají jen středoškolské vzdělání. Pokud se chcete ujistit, zda volně prodejný lék můžete užívat zároveň s jinými léky, jděte k okénku, kde se vydává pouze na recept. Tady mohou vydávat léky pouze vystudovaní farmaceuti. Jinak můžete dojít ke stejnému závěru, jak stojí v titulku článku Mladé fronty Dnes - "Test: lékárníci prodají i smrtící kombinací léků".

---

Setkání Petry Kvitové a prezidenta Václava Klause na Pražském hradě, foto: ČTK

A kruh se uzavřel, dalo by se říci o čtvrtečním setkání vítězky Wimbledonu Petry Kvitové a prezidenta Václava Klause na Pražském hradě, píše deník Právo. Václav Klaus se totiž s Petrou Kvitovou vůbec poprvé setkal už v předvolební kampani v roce 1996 ve Fulneku. Nyní sedmá nejlepší tenistka na světě byla tehdy Václavu Klausovi představena jako fulnecká naděje. Právě toto setkání Petra Kvitová na Hradě prezidentovi připomněla s tím, že jí tehdy popřál, ať "to v tenise dotáhne daleko". Koho z přítomných by tehdy napadlo, že Petra jednou vyhraje Wimbledon a prezident ji pozve na Hrad, píše deník Právo. Petra Kvitová si audienci na Hradě velmi pochvalovala. "Byla to velká čest a příjemné popovídání," poznamenala po půlhodinovém rozhovoru s prezidentem, který prý nezapřel nadšeného tenistu. "Vyprávěl, jak to sledoval, i jaký úder jsem kde zkazila. To si pamatuje," doplnila se smíchem vítězka Wimbledonu.