Přehled tisku
Varnsdorfský policista Marian Hudec sledoval výpisy telefonních hovorů nejbližších spolupracovníků prezidenta Václava Klause - kancléře Jiřího Weigla a tajemníka Ladislava Jakla. Zjistila to inspekce ministra vnitra při hloubkové prověrce. Podle vyšetřovací verze policista pracoval na zakázku, píše Mladá fronta Dnes.
Varnsdorfský policista Marian Hudec sledoval výpisy telefonních hovorů nejbližších spolupracovníků prezidenta Václava Klause - kancléře Jiřího Weigla a tajemníka Ladislava Jakla. Zjistila to inspekce ministra vnitra při hloubkové prověrce. Podle vyšetřovací verze policista pracoval na zakázku, píše Mladá fronta Dnes. V sobotu deník informoval, že si policista nechal posílat i výpisy telefonních hovorů šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského. Deník uvádí, že výpisy s citlivými údaji o tom, s kým a jak často si vysoce postavení lidé volali, se mohly dostat do rukou soukromé osoby nebo firmy. Analýza výpisu hovorů mohla sloužit k získávání informací o prezidentovi. Právě Jiří Weigl a Ladislav Jakl se totiž starají o jeho agendu. Z výpisů lze zjistit i místa, kde se v určitý čas pohybovali. "Pakliže by to byla pravda, bylo by to něco neuvěřitelného. Vůbec si to nedovedu představit,"řekl deníku Jiří Weigl. Na seznamu je podle listu až 30 jmen. Mezi nimi i lobbystka ČSSD Jana Mrencová, tři novináři Mladé fronty Dnes nebo manažeři z vedení bezpečnostní agentury SSI. Výpisy si Marian Hudec vyžádal i u dvou podnikatelů, kteří pracují na zakázkách pro pražský magistrát. Kdo si u něj tyto úkony zadal se vyšetřuje. Podle deníku inspekce prověřuje i verzi, že v případu může hrát jistou roli detektivní agentura ABL, která patřila bývalému ministru dopravy a neformálnímu šéfovi Věcí veřejných Vítu Bártovi. Ten říká, že s případem nemá nic společného. Mladá fronta Dnes na případ narazila, když rozkrývala aktivity ABL. Agentura totiž disponovala výpisy bezpečnostního ředitele ČEZ Daniela Rouse za období od října 2009 do ledna 2010. Výpisy hovorů od operátora může policista získat jen s povolením soudu, připomíná deník.
Příčin, proč je Česká republika po Argentině a Mexiku třetí nejžalovanější zemí světa v arbitrážních sporech o zmařenou investici, je víc, píše autor Sloupku Lidových novin a vyjmenovává: nevýhodně uzavřené smlouvy o ochraně zahraničních investic z počátku důvěřivých 90. let; časté střídání na ministerstvech, kdy se změnou garnitur odchází i paměť úřadu; nekompetentnost, která dovolí v kauze Diag Human najmout venkovského právníka a k jednáním o požadavcích Nomury poslat centrálního bankéře, který neumí dobře anglicky; občas asi i zločinné spojení konkrétních politiků či úředníků s lidmi, již arbitráž se státem považují za zvlášť bezpečný způsob podnikání. Vědomí, že někdo za fiktivní újmu dokáže ze státu vytáhnout mnohamiliardovou kompenzaci, přispívá k neochotě lidí akceptovat vládní reformy možná stejně, nebo dokonce víc než tradované sklony Čechů k levici. Hraje se tu o tak vážné věci, jako je loajalita obyvatelstva ke státu. Stát sériově neschopný až nemohoucí tu loajalitu riskuje, varuje autor Sloupku Lidových novin.
"Žen za mřížemi prudce přibývá" - stojí v titulku na úvodní straně deníku Právo. Podle zjištění listu v Česku si nyní ve věznicích si odpykává trest 1 300 odsouzených žen, což je údajně více než dvojnásobek počtu žen za mřížemi před deseti lety. Na takový raketový nárůst trestankyň nebyly a nejsou připraveny ani české věznice. V Česku jsou dvě ryze ženské káznice a obě jsou v současnosti přeplněné. Podle listem oslovené psycholožky Ludmily Čírtkové je současný růst počtu žen - kriminálnic pouze odrazem stírání rozdílů ženské a mužské role ve společnosti. Logicky se to nevyhýbá ani páchaní zločinů. S nadsázkou řečeno se i v tomto směru ženy dokázaly skutečně emancipovat, píše deník Právo.
Tuzemské pivovary založily fond, který má chránit české pivo. Pivovarníci vyrazili pod heslem "České pivo - naše pivo" proti laciným dovozům a na podporu v Evropské unii chráněného zeměpisného označení České pivo, uvádějí Hospodářské noviny. Podle listu pivovary chystají marketingové projekty, získaly podporu ministerstva zemědělství a několik velkých pivovarů a největší sladovny v Česku - Souffle - založily Sdružení na podporu českého piva. Vznikne z něj nadační fond, pojmenovaný podle jednoho z nejslavnějších sládků v české historii - Františka Ondřeje Poupěte. Fond se bude zabývat financováním pivovarnického výzkumu a podporou specifických a striktně daných podmínek chráněného zeměpisného označení České pivo. Pivovary do něj budou přispívat část svých tržeb. K dispozici budou mít řádově miliony korun. Členy sdružení se již staly Plzeňský Prazdroj, Heineken, Budvar, skupina PMS, Sladovny Souffle a Český svaz pivovarů a sladoven. Ve správní a dozorčí radě fondu nebudou manažeři pivovarů, ale nezávislí renomovaní odborníci z různých institucí a škol, napsaly Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes si ve své sportovní příloze přizvala k rozhovoru Rudolfa Baťu. Bývalému rozhodčímu a členovi hokejové síně slávy je 83 let. V éře kanadsko-ruských soubojů v 70. letech to byl právě on, kdo nejčastěji tyto ostře sledované zápasy soudcoval. Rudolf Baťa ale rozhodně ještě nepatří do starého železa. Prý se tak necítí mimo jiné proto, že celý život tráví s mladšími. "Kartáčovat vrabce ještě nechci. Pánbůh mě má asi rád,"řekl listu Rudolf Baťa. Mezi paradoxy počítá skutečnost, že hokejovou Štvanici, kde strávil nádherné roky, mu zbourali, a místo vysočanské fabriky, kde skoro 30 let pracoval, vyrostla moderní hokejová hala. Časy se mění, jen Rudolf Baťa ne. Po skončení hokejové rozhodcovské kariéry pracoval a stále ještě pracuje jako mezinárodní sekretář fotbalové Sparty. Navíc teď působí jako vedoucí výpravy na mistrovství Evropy fotbalistů do 21 let. Říká se o něm, že je to velmi výřečný a zábavný muž, který rád a zajímavě vypráví. Mluví německy, anglicky, italsky i rusky, připomíná Mladá fronta Dnes.
