Nikdo z politického světa si netroufne napsat černé na bílém, co stávka vlastně je. Nikdo také neobjasní, proč by měl být politický boj na ulici, s blokací hospodářství, efektivnější a spravedlivější než politický boj stran ve volbách a v parlamentu, píše komentátor Mladé fronty Dnes.
Nikdo z politického světa si netroufne napsat černé na bílém, co stávka vlastně je. Nikdo také neobjasní, proč by měl být politický boj na ulici, s blokací hospodářství, efektivnější a spravedlivější než politický boj stran ve volbách a v parlamentu, píše komentátor Mladé fronty Dnes. Zatímco ti, kdo jsou v politice angažování, musí neustále opakovat floskuli "právo na stávku", my, kteří nemáme politické ambice a od politiky si toho moc neslibujeme, můžeme napsat: Stávky proti vládě žádný smysl nemají, kromě toho politického. Postavení stávky v demokratické systému je velmi nejasné a vysvětlovat si je může každý, jak chce, soudí komentátor a o kus dál píše: Vlády kolem odborů přešlapují po špičkách. Kýč devatenáctého století - "boj za práva pracujících" - je stále dost silný, i když o práva pracujících už dávno nejde. Stávky jsou vedeny (nejen u nás) proti vládám, ne proti zaměstnavatelům. Vede je opozice, která z odborů udělala své milice. Prodlouženou pěst nikoliv dělnické třídy, jak se říkalo, nýbrž opozice. Politický program mají totožný - co opozice nezmůže ve Sněmovně, to odbory prosazují na ulici. Na zákon, který tohle dovolí, bych byl moc zvědavý, píše autor komentáře v Mladé frontě Dnes.
Foto: Pierre Amerlynck, Stock.XCHNG
Zdravotní reforma? Ne. Dobrovolné spoření do fondů? Ne. Převod výplaty sociálních dávek z obcí na úřady práce? Ne. Odbory odmítají na reformách totálně všechno. Co tedy odbory chtějí? - ptá se autor Sloupku Lidových novin a odpovídá: Zaměstnanecké penzijní fondy. I do nich by se převáděly prostředky proudící dnes do státního. Jenomže by je nespravoval specializovaný správce, ale zaměstnavatel. Takové fondy vznikaly v dobách, kdy si sociální zabezpečení postupně vymáhaly různé zaměstnanecké skupiny. Do dnešní doby se nehodí - zcela nevhodně poutají občana k jedné firmě. Pokud by měly hrát nějakou roli, musely by jich vzniknout desítky. Není jasné, kde by se vzalo tolik profesionálů schopných je spravovat ani jak by je stát uhlídal. Proč za ně tedy odboráři organizují petice? No protože by v jejich orgánech seděli odboráři! Premiér odborům nabízí zvláštní důchodové programy pro náročné profese v rámci normálních fondů. Podle jejich reakce poznáme, o co jim opravdu jde, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.
Foto: Evropská komise
Česku hrozí, že zahraničním investorům zaplatí až 40 miliard korun, a to kvůli chystaným sporům ohledně investic do solárních elektráren. Investoři v současné době požadují již 25 miliard korun, částka však může ještě stoupnout, řekl Hospodářským novinám poradce ministerstva financí pro mezinárodněprávní agendu Radek Šnábl. Podle listu je částka prvním reálně podloženým údajem, který se dostal na veřejnost. Odhady se původně pohybovaly od jednotek miliard korun až ke čtvrt bilionu korun, které již dříve uvedla Česká průmyslová fotovoltaická asociace (CZEPHO). Tato částka se dostala i do materiálu, v němž ministerstvo financí žádalo vládu o schválení opatření, které by mu pro solární arbitráže umožnilo vybrat advokátní kanceláře pro zastupování státu bez výběrového řízení. Částka však byla nyní podstatně přehodnocena. "Výši zahraničních arbitráží odhadujeme na 20 miliard Kč, dalších 20 miliard může být vymáháno domácími investory,"řekl deníku mluvčí CZEPHO Jan Hlaváč. "Nevím, kde se tahle částka vzala, od nás rozhodně ne,"řekl Hospodářským novinám Frank Schulte, šéf německé společnosti Voltaic Network, jež v Česku do fotovoltaiky investovala. Návrh ministerstva financí projedná ve středu vláda, píše deník.
"Štědrá renta + slušný plat. Stát přeje vyvoleným" - hlásá titulek na úvodní straně Lidových novin. List totiž zjistil, že stovky lidí zneužívají systém výsluh. S rentou v kapse se potichu vrátí pracovat na státní úřad. Prostě si odslouží počet let potřebný pro přiznání renty, a pak se nechají znovu zaměstnat jako civilové. Kromě běžného platu tak navíc pobírají i výsluhy. Této možnosti prý využívají hlavně lidé na ministerstvech vnitra a obrany. U druhého jmenovaného úřadu jde dokonce o každého čtvrtého zaměstnance, což by znamenalo, že státní kasa tratí měsíčně 25 milionů korun. Policejní prezident Petr Lessy, na jehož pracovišti se podobné případy také vyskytují, ujistil, že se postará o urychlenou nápravu. Svou horlivost vysvětlil slovy: "Vadí mi, když je vedoucí policista či jeho zástupce civilista. Tyto disproporce budou odstraněny." Posvítit si na zdvojené vyplácení policistů a vojáků slibuje i premiér Petr Nečas. "S ministry jsem o tom mluvil. Při novelách služebních zákonů to chci legislativně ošetřit," tvrdil Lidovým novinám premiér Petr Nečas.
Česká lékařská komora (ČLK) připravila první návrh omezení lázeňské péče. Určuje, kteří lidé mají nárok na lázně hrazené pojišťovnou. Pobyt si podle návrhu mají sami platit třeba lidé s cukrovkou, umělými klouby nebo skoliózou. Informují o tom Hospodářské noviny. Proti chystaným změnám se ale brání provozovatelé lázní. "Návrh k nám dorazil a už jsme ho procházeli,"řekl deníku náměstek ministra zdravotnictví Vítězslav Vavroušek. O změnách bude rozhodovat komise odborníků, jež byla sestavena v pondělí. K návrhům komory přihlédne. Upravený seznam diagnóz musí být hotový po létě, protože zdravotní pojišťovny mají ušetřit první půlmiliardu korun v lázeňství už v příštím roce. "V září musíme dát novelu vyhlášky do připomínkového řízení. Pak se připojí k zákonu o veřejném pojištění," uvedl náměstek Vavroušek. Lázeňský sektor ale nechce o peníze z veřejného zdravotního pojištění přijít, znamenalo by to pro něj totiž zásadní pokles příjmů. Placené lázně by se nově neměly týkat ani lidí s psychosomatickými poruchami nebo těžkým akné. Procedury prý na ně nemají žádný vliv. "Upozorňovali jsme na to už před šesti lety. Medicína jde dopředu, u řady nemocí už lázně nynějším poznatkům neodpovídají,"řekl Hospodářským novinám Zdeněk Mrozek z vědecké rady ČLK.
Deník Právo píše, že Praha zřejmě pošle do likvidace obecně prospěšnou společnost Praha olympijská. Na účty firmy, která neúspěšně chystala kandidaturu hlavního města na letní olympijské hry, šlo z magistrátu více než 70 milionů korun, což podle radních byla drahá legrace. Pro olympiádu v Praze vznikaly různé studie a ekonomické výpočty. Architekti pracovali na nové podobě olympijské vesničky v Letňanech. Volným pozemkům pro sportoviště se musela přizpůsobit i poloha letňanské stanice metra. Projekt obhajoval především bývalý primátor Pavel Bém. Přípravy financovalo město, se stavbou sportovišť měl pomoci stát. Všechno je však jinak. Podle náměstka primátora Antonína Weinerta, který návrh na likvidaci Prahy olympijské předloží, už byl zadán audit ekonomických toků ve firmě. Brzy by měl také nastoupit likvidátor, píše deník Právo.
