Přehled tisku

Foto: Archiv ČRo 7 - Radio Praha
0:00
/
0:00

Poslanci podle Mladé fronty Dnes hledají způsob, jak si zvýšit platy na loňskou úroveň. Mohli by to udělat formou tzv. přílepku k jinému zákonu, konkrétně zákonu o platech státních zástupců. List připomíná, že poslanci si platy snížili až o 20 tisíc korun měsíčně, a někteří tak od ledna přišli už celkem o 80 tisíc korun.

Foto: Archiv ČRo 7 - Radio Praha
Poslanci podle Mladé fronty Dnes hledají způsob, jak si zvýšit platy na loňskou úroveň. Mohli by to udělat formou tzv. přílepku k jinému zákonu, konkrétně zákonu o platech státních zástupců. List připomíná, že poslanci si platy snížili až o 20 tisíc korun měsíčně, a někteří tak od ledna přišli už celkem o 80 tisíc korun. Konkrétní písemný návrh na zvýšení platů zatím nikdo nepředložil, tuto snahu ale deníku potvrdilo několik poslanců. Teď se hledá způsob, jak to elegantně zařídit, píše list. "Je pravdou, že ve sněmovně panuje velká nespokojenost s dnešními platy. A poslanci to chtějí změnit,"řekl předseda sněmovního rozpočtového výboru Pavel Suchánek z ODS. Podle Mladé fronty Dnes existují dvě varianty. Poslanci si mohou platy zvýšit komplexním zákonem o platech všech ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců, ale jeho sepsání by trvalo přinejmenším měsíce. Potichu proto vzniká rychlejší plán - využít už hotový zákon o platech státních zástupců, který míří do dolní komory. Poslanci by k němu připojili "přílepek", tedy pozměňovací návrh, který by zvýšil mzdy i jim, píše Mladá fronta Dnes. Podle listu poslanci anonymně tvrdí, že přípravu pozměňovacího návrhu má na starosti poslanec ODS Marek Benda, který prý mezi zákonodárci hledá "obětního beránka", který by návrh i přes kritiku veřejnosti podal.


Foto: Archiv ČRo 7 - Radio Praha
V souvislosti s penzijní reformou přiopravilo ministerstvo financí zásadní změny pro již existující penzijní fondy. Kromě odstranění povinnosti neprodělat chce stát změnit výši vyplácených podpor, píše autor 99 slov Hospodářských novin. Podle něj chce stát evidentně zpočátku ušetřit. Všem, kdo spoří měsíčně pod 500 korun, a to je většina ze 4,5 milionu lidí ve fondech, začne s platností od nového zákona vyplácet méně. Do budoucna to může být problém. Kdo není hloupý a může, zvýší částku a sáhne na maximální podporu. Jen je nepochopitelné po tahanicích kolem stavebního spoření, proč ministerstvo dává výši podpor přímo do zákona. Až je bude chtít měnit, nejspíše se opět utká s Ústavním soudem, uzavírá autor 99 slov Hospodářských novin.


Miroslav Kalousek
S připravovanou daňovou reformou by mohl ministr financí přijít o právo jmenovat a odvolávat ředitele nové sjednocené finanční správy, která bude mít monopol na finanční kontrolu. Premiér Petr Nečas podle Lidových novin s odvoláním na zdroje z ODS prosazuje, aby ředitele jmenovala vláda. Zároveň by se měl z moci ministra financí vyvést i Finanční analytický útvar (FAÚ), který smí prolamovat bankovní tajemství, píše deník. Daňová reforma, kterou se chystá v příštích týdnech předložit vládě ministr financí Miroslav Kalousek, upravuje jen mírně výšku daní, zásadně ale mění styl jejich placení. Od roku 2013 by se měl spojit výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění do jednotného inkasního místa. Podstatně by tak vzrostla moc ministerstva, které novou finanční správu získá. V současnosti disponují finanční úřady a sociální správa velkými pravomocemi. Mohou prolamovat bankovní tajemství, obstavovat konta, dávat vysoké pokuty, odpouštět penále nebo kontrolovat majetek. Podle premiéra by proto ředitele nového úřadu měla jmenovat i odvolávat celá vláda. "Jednotné inkasní místo je výrazná změna systému, o níž budeme intenzivně vyjednávat," uvedl pro Lidové noviny premiér Nečas, detaily ale odmítl komentovat. Ministr Kalousek nemá podle listu s omezením pravomocí problém. "Nastavujeme tady systém na roky dopředu. Neděláme ho pro Nečase, Kalouska ani Johna. Beru jako velký kompliment a zdůraznění významu těch funkcí, kdyby ředitele těchto institucí vybírala na návrh ministra financí vláda. Stejně jako nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti," potvrdil deníku Miroslav Kalousek. Je pak podle něj logické, aby to byly všechny tři kontrolní instituce, tedy i celní správa.


Pacienti v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) zaplatí za tento pobyt i přes ujišťování ministrů zdravotnictví a práce a sociálních věcí Leoše Hegera a Jaromíra Drábka, oba z TOP 09, více než dosud. Hospodářské noviny píší, že podle věcného záměru návrhu zákona o dlouhodobé péči, který projedná příští týden vláda, se část lůžek přejmenuje - přestanou být léčebnou následné péče a stanou se oddělením tzv. dlouhodobé péče, kde se bude platit podobně jako v domovech pro seniory - až 330 korun denně, tedy zhruba 10 tisíc korun měsíčně. Lidé, kteří mají nižší důchod, zaplatí podle listu méně. Zbýt jim totiž musí 15 procent důchodu jako kapesné. Pro nejchudší se proto plánuje nový příspěvek, jehož podrobnosti ale ještě nejsou známy, uvádějíHospodářské noviny. Podle věcného záměru zákona se dlouhodobá péče stane třetí rovinou, do níž se může člověk po akutním ošetření z nemocnice a po následném ošetření z dnešních léčeben dostat - pokud se ho nepodaří vrátit do života. "Následná péče bude časově ohraničena - třeba na tři měsíce. Když se pacient nezotaví a jeho stav se stane neměnným, přejde do dlouhodobé péče," vysvětluje podle Hospodářských novin ministr zdravotnictví Leoš Heger.


Lidé podezřelí z toho, že spáchali zločin na dětech, budou ve věznicích hlídáni přísněji. Píše to deník Právo, podle něhož je to reakce na sebevraždu Otakara T., který je podle pražského městského státního zastupitelství s vysokou mírou pravděpodobnosti pachatelem vraždy a znásilnění devítileté Anny Janatkové. Otakar T. se pokusil oběsit v cele, na následky zranění krátce poté zemřel v nemocnici. Nová opatření platí pro všechny věznice v České republice, informuje list. Jedná se především o častější kontroly na celách, které budou nově automaticky nařizovány kromě vrahů právě i u vězňů podezřelých ze závažných trestných činů spáchaných na dětech. "Případ O.T. odhalil systémovou chybu. Ta je teď odstraněna a já věřím, že bude možné do budoucna snáz eliminovat riziko takové mimořádné události,"řekl deníku Právo náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák, který má vězeňství na starosti. List píše, že změněn byl i další interní předpis - nařízení o mimořádných událostech, podle něhož musí být o sebevraždě vězně bezprostředně informován náměstek ministra spravedlnosti, do jehož gesce vězeňská služba spadá. Ten pak podá zprávu i ministrovi.


Lukáš Bauer, foto: Iso76, Creative Commons 3.0
Český lyžařských svaz se běžci na lyžích Lukáši Bauerovi nemusí omluvit. Tedy zatím, píší Lidové noviny. Pražský vrchní soud totiž zamítl odvolání Lukáše Bauera, který požadoval omluvu od Svazu lyžařů České republiky za to, že při etapové Tour de Ski v roce 2008 nedostatečně hájil jeho práva. Spor vznikl kvůli nejasnému výkladu pravidel při Tour de Ski 2007/2008. Lukáš Bauer vyhrál druhý a čtvrtý závod s handicapovými starty, federace FIS ale zpětně vyhlásila vítězem běžce s nejrychlejším časem v etapě. Lukáš Bauer proto musel vrátit prémie za vítězství a přišel o 82 bodů do Světového poháru. Svaz podal protest, který ale FIS zamítla. Následné odvolání později svaz stáhl a nedal to Bauerovi vědět. Městský soud zamítl Bauerovu žalobu již loni z procesních důvodů, protože nešlo prokázat, zda by svaz v případném sporu s Mezinárodní lyžařskou federací uspěl. Soudce Tomáš Novosad tehdy zároveň připustil, že svaz běžce hájil nedostatečně. Lukáš Bauer se proto proti rozsudku odvolal, ale neuspěl. Nyní má k dispozici pouze dovolání k Nejvyššímu soudu, píší Lidové noviny.