Vzrušení, které ovládlo českou politiku po zveřejnění další nahrávky z útrob Věcí veřejných, přestalo být o víkendu uměrné skutkové podstatě, píše se v komentáři Lidových novin. Padají návrhy, aby VV odešly z vlády, TOP 09 dokonce kvůli tomu v neděli večer mimořádně zasedala.
Vít Bárta, foto: ČTK
Vzrušení, které ovládlo českou politiku po zveřejnění další nahrávky z útrob Věcí veřejných, přestalo být o víkendu uměrné skutkové podstatě, píše se v komentáři Lidových novin. Padají návrhy, aby VV odešly z vlády, TOP 09 dokonce kvůli tomu v neděli večer mimořádně zasedala. Co tak převratného, co bychom už neznali nebo netušili, se ale na nahrávce objevilo? ptá se komentátor. Mluví se tam o financování strany, padají i rasistické nahrávky na adresu amerického prezidenta Obamy. Vít Bárta ovšem zmínil i dobrý vztah mezi předsedou strany Radkem Johnem a exprezidentem Václavem Havlem. Havel se proto tomu okamžitě ohradil a není důvod mu nevěřit. Ze všech prohlášení neoficiálního lídra VV Víta Bárty vyplývá, že se rád vytahuje a zveličuje své schopnosti vytvářet důležité a přínosné kontakty. Bárta stojí teď před dilematem, jestli je lepší vypadat jako korupčník, nebo jako Brouk Pytlík. Ono to vlastně žádné dilema není, je to dosti jednoduchá volba. A předsedové ODS a TOP 09, kteří nad těmito hovory Věcí veřejných u vína mávli rukou, v ní už hlasovali, uzavírá komentátor Lidových novin.
Foto: Richard Dudley / Stock.XCHNG
Školy kvůli státním maturitám potisknou miliony papírů, které pak vyhodí. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Dříve stačil pro maturanta jediný list papíru, teď jich jsou podle pedagogů stohy. Pro 98 tisíc středoškoláků, kteří jdou ke státní zkoušce dospělosti, je potřeba potisknout 11 milionů stránek. Například pro maturanta z francouzštiny musí škola vytisknout 150 listů se zadáním otázek. Student si z nich ovšem vytáhne jen dva, zbytek skončí v koši. Školy totiž vytištěné stránky nesmějí použít dvakrát. Každá stránka má unikátní kód, který má podle ministerstva školství zabránit případným podvodům. A podobné je to i jiných předmětů. Školy si stěžují, že většinu peněz, které na maturity dostaly, tak utratí jen za papír a tisk.
Podnikat v Česku budou podle Hospodářských novin moci jen cizinci milionáři. Ministerstvo vnitra totiž připravuje nový cizinecký zákon, který v České republice výrazně ztíží zaměstnávání cizinců z mimoevropských zemí i jejich podnikání. Jednou z novinek v zákoně je tzv. cirkulární migrace. Nekvalifikovaní pracovníci by tak dostali jen dvouleté pracovní povolení. Po uplynutí této lhůty by museli z Česka odjet a o nové povolení by si mohli zažádat až po třech měsících. Na kvalifikované cizince s dlouhodobými kontrakty by se toto ustanovení ovšem nevztahovalo. Firmy, které tu najímají cizince na práci, mu budou muset smluvně zaručit plat nejméně ve výši minimální mzdy. Už nyní si přitom zahraniční investoři stěžují na byrokratické potíže s najímáním cizinců. Cizinec, který tu chce začít podnikat, bude podle nového zákona muset také prokázat "přínos pro Českou republiku". Vnitro uvažuje o částce pěti milionů korun, kterou by tu podnikatel ze zahraničí musel během roku investovat.
Ministr průmyslu Martin Kocourek podle Lidových novin koketuje s myšlenkou na opětovné rozšíření těžby uranu. V Česku je hned několik významných ložisek, nejlákavější přitom je u obce Osečná na Liberecku. Zahájení těžby by ale podle místních obyvatel byla katastrofa, provoz uranových dolů by zničil zdejší krajinu, opravené město s řadou památek, ale i místní lázně nebo rekreační oblast Hamr. Zde se ostatně uran v minulosti těžil a zůstal tu po něm jen naprosto zdevastovaný areál. Ne všichni obyvatelé Osečné jsou přitom proti těžbě. Práce v dolech za bývalého režimu jim vynášela několikanásobek tehdejších platů, podle starosty byli zvyklí si v hospodě připalovat stokorunami, a rádi by ty časy vrátili. Neuvědomují si prý ale, jaké následky by obnovení těžby mělo pro celou oblast. Jak ale deník uzavírá, podle místních si o těžbě stejně rozhodnou "páni z Prahy". V Osečné a Hamru je totiž kolem 40 tisíc tun strategické suroviny, jejíž cena neustále poroste.
Foto: ČTK
Mladá fronta Dnes se vrací ke knižnímu veletrhu Svět knihy, který proběhl na pražském Výstavišti koncem minulého týdne. Hlavním tahákem podle deníku byly elektronické knihy, programy o vaření a dětské pořady. Magnetem byla i expozice Saúdské Arábie, postavená jako muslimský palác, kde si návštěvníci mohli vykouřit i vodní dýmku. Pořád plno bylo ve stáncích, kde se představovaly elektronické knihy. Nešlo přitom jen o přednášky o přechodu od knih tištěných k elektronickým, ale i o nejnovější "vychytávky", včetně mýtů o elektronickém inkoustu. Veletrh, kde se představilo šestačtyřicet zemí a regionů a který navštívilo kolem 38 tisíc lidí, skončil úspěšně. Příští se soustředí na Rumunsko, prozradila v Mladé frontě Dnes mluvčí festivalu Jana Chalupová.
Foto: ČTK
Deník Právo informuje o Muzeu železné opony, které bylo v těchto dnech otevřeno v objektu bývalé celnice přímo na hranicích v Rozvadově na Tachovsku. Jde o evropsky unikátní expozici, která je symbolicky v místě někdejšího největšího hraničního přechodu, kde ostnaté dráty více než čtyřicet let oddělovaly východní svět od toho západního. Představuje na osm set předmětů a tisícovku fotografií, nechybí ale ani knihovna se sbírkou dobových knih, kino s dobovými filmy a dokumenty, dokumentační středisko a meditační místnost. K nejcennějším exponátům patří osobní telefon prezidenta Gustáva Husáka nebo uniforma a pendrek policisty, zasahujícího 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě. Autor muzejní expozice Václav Vítovec z Nadace Železná opona nosil myšlenku na vznik muzea celých dvacet let. Poučení by tu podle něj měl najít každý, kdo se zajímá o historii i současnost.
Obří smrky z boubínského pralesa nemají podle Lidových novin nástupce. Král tamních smrků, starý 440 let, padl v r. 1970, a když lesníci změřili jeho výšku, měl necelých 58 metrů. Nepřekonal tak Zázračný smrk, pokácený v r. 1865, který měřil dokonce 60 metrů. Na začátku 21. století to ale vypadá, že éra smrkových velikánů skončila. A to nejen na Šumavě, ale v celém Česku. Lesníci totiž potvrzují, že až na výjimky v republice marně hledají stromy, které by mohly bývalé krále svým vzrůstem nahradit. Poslední velikáni se přitom prý dají spočítat na prstech jedné ruky. Pak možná celé generace lidí podobné stromy už neuvidí. Už v okolí těch dnešních jsou porosty o mnoho desítek let mladší. Další královské smrky by přitom dorůstaly až stovky let. Podle deníku je zajímavé, že své nástupce nemají ani další druhy velkých jehličnanů, rostoucích v přírodních rezervacích Severní Ameriky.
