Přehled tisku
České noviny dnes komentují ohlášený odchod Radka Johna z vlády.
Krokem Radka Johna si není jist ani komentátor Hospodářských novin. Pokud ale vicepremiér skutečně odejde, udělá pro sebe to nejlepší, co mu v jeho nedůstojné situaci zbylo. A pokud tím uspíší pád vlády, možná, že udělá to nejlepší i pro koalici, na jejíž předsmrtné trápení je čím dál zoufalejší pohled, myslí si autor. Podle něj je to boj o moc a toky peněz, co vysává zbytky energie z vlády. Boj mezi koaličními stranami, ale hlavně uvnitř samotné ODS.
Podle Mladé Fronty Dnes působí Johnova demise chabým dojmem, jako rána z milosti, kterou si uštědřila mátožná politická figura. Průvodním (a mnohem důležitějším) jevem je však rána z milosti uštědřená celé vládní koalici. Svou rezignací totiž John uvedl události do chodu. A nyní je na prezidentovi, aby jako obvykle řekl: máte-li krok A, máte jistě také krok B. Je ale v tradici naší politiky, že krok B nikdo nezná a nechystá, poznamenává komentátor.
Lidové noviny dodávají, že v této chvíli není Johnova přítomnost pro fungování vlády důležitá. Důležitější je otázka, zda se z vlády chystají odejít Věci veřejné jako celek. A to je dnes nepravděpodobné přinejmenším stejně, anebo spíš ještě víc, než když před Vánocemi hrozily odchodem poprvé," uzavírá autor sloupku.
Mladá fronta Dnes s odkazem na policejní protokol informuje, že zakázku nákupu obrněných vozů Pandur, o kterou si podle bývalého zaměstnance rakouské zbrojovky Steyr řekl lobbista Marek Dalík, měl za provizi 18 milionů eur (tedy asi půl miliardy korun) schválit tehdejší premiér Mirek Topolánek. Z vyšetřovacího spisu vyplývá, že česká strana peníze dokonce přes prostředníka urgovala. Topolánek na dotazy ohledně této kauzy nereagoval. Ve středu pouze poslal textovou zprávu s prohlášením, že za nynějšími informacemi je snaha zakrýt korupci při prvním pokusu o koupi 119 nepotřebných transportérů Pandur, o níž rozhodla vláda Jiřího Paroubka.
Rovněž podle informací Mladé fronty Dnes zdraží od července jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Například cena nepřestupní jízdenky za 18 korun se zvedne na 24 Kč a přestupní jízdenka za 26 Kč podraží na 32 korun. Cestující však na lístky budou moci jezdit déle a s dosud nepřestupnou jízdenkou budou moci přestoupit. SMS jízdenka zdraží na 32 korun, ale předplatné kupony se zdražovat nebudou. Zvýšené jízdné má vynést celkem 200 milionů korun, uvedl deník.
Dnešní Právo s odvoláním na Jakuba Haase z ministerstva financí uvádí, že stát ročně vyplatí na různá odškodnění za chyby úředníků, policistů, exekutorů nebo daňových správců stovky milionů. Resorty spravedlnosti a financí dostaly v loňském roce z rozpočtové kapitoly Všeobecné pokladní správy téměř 300 milionů korun na škody způsobené při výkonu veřejné moci, odškodnění obětem trestné činnosti, na soudní spory o ochranu osobnosti a ostatní náhrady. Konkrétně ministerstvo spravedlnosti dostalo na náhrady obětem trestné činnosti a jejich pozůstalým 6,4 milionu korun a 139 milionů korun na škody způsobené nesprávným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Soudní spory se ale táhnou často několik let, vyplacené částky se proto liší od těch rozpočtových. Úřad tak v prohraných soudních sporech loni na náhradách vyplatil 43,5 milionu korun a v mimosoudních 59,8 milionu, uvedl deník.
Ministerstvo financí na náhradu škod za chyby úředníků vyplatilo 33,5 milionu korun a 120 milionů šlo na náklady arbitráže. V roce 2009 dala Všeobecná pokladní správa na stejné výdaje přes 288 milionů a o rok dříve 114,5 milionu korun, vypočítává Právo. Podle deníku jde ale o nejvyšší souhrnné částky za resorty, které řeší nejvíce stížností. Odškodnění přitom vyplácejí i další ministerstva, krajské úřady a magistráty. Ze statistiky odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti vyplývá, že vloni se v mimosoudním projednání domohlo odškodnění 35 procent žadatelů, kteří dostali od státu v průměru 66 000 korun. Soudně si ho vymohlo 21 procent stěžovatelů, kteří vysoudili průměrně 155 000.
Ministerstvo dopravy připravuje krizový scénář pro případ, že by se nepodařilo do roku 2015 dostavět dálnici D8 a Česko by muselo vracet evropské dotace. Zprávu o tom přinesly hned dva deníky, MF Dnes a E15, kterým to řekl náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. Projekt dálnice počítá s příspěvkem od Evropské unie ve výši 8,2 miliardy korun, jež by úředníci museli přesunout na jiné silniční stavby. Stát ale nemá vlastní peníze, které jsou při spolufinancování staveb dotacemi nezbytné. Podle původních plánů měla být D8 zprovozněna už koncem loňského roku. Stavba ale pokračuje pomalu, protože soud na popud ekologů zrušil územní rozhodnutí, podmiňující řadu stavebních povolení. Ředitelství silnic a dálnic proto znovu žádá o sloučené územní rozhodnutí a stavební povolení, které by umožnilo mít dokumenty na stavbu zbytku dálnice. Dokumentace by mohla být kompletní v červnu. Podle Hampla však ohledně stavby probíhají ještě další, blíže nespecifikované spory, které ohrožují konečný termín dokončení. "V tuto chvíli nemáme jistotu, že se dálnice stihne do roku 2015 postavit," prohlásil.