Přehled tisku

0:00
/
0:00

Hospodářské noviny komentují pondělní rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil balíček úsporných zákonů. Ten vloni prošel parlamentem ve stavu legislativní nouze. Soudci ho zrušili nejtěsnější většinou.

Hospodářské noviny komentují pondělní rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil balíček úsporných zákonů. Ten vloni prošel parlamentem ve stavu legislativní nouze. Soudci ho zrušili nejtěsnější většinou. Jedni v tom vidí vítěznou vzpouru proti zhoubné diktatuře parlamentní většiny, druzí zhoubné vítězství soudců nad sněmovnou. Autor se ptá na to, zda by škrty vypadaly jinak, kdyby se neprojednávaly ve stavu legislativní nouze? Podle něj by ale byly stejné. Pokud se ale teď budou projednávat znovu, může všechno dopadnout jinak. Nové schvalování škrtů ve změněné politické situaci zamíchá rozpočtem i politikou. Zásahem do minulosti mění soudci budoucnost. Ústavní soud se tak podle deníku definitivně stal politickým hráčem. Jak uvádějí Hospodářské noviny i jinde ve svém úterním vydání, koaliční poslanci se obávají toho, že by podobně mohly být zpochybněny škrty v platech ústavních činitelů. Tento zákon ale zatím u Ústavního soudu nikdo nenapadl.


Václav Klaus
Lidové noviny komentují výrok prezidenta Václava Klause, podle něhož přímá volba prezidenta je zřejmým výrazem nevíry v parlamentní systém politických stran a pokusem rozhodovat na náměstích nebo v garážích. To prezident prohlásil v r. 2002 ještě jako předseda ODS. V pondělí se prezidentův kancléř Jiří Weigl vyjádřil jménem hlavy státu podobně. Potud by to bylo v pořádku, soudí komentátor, neboť Klaus - jak s oblibou zdůrazňuje - je ve svých názorech konzervativní a konzistentní. Kdyby ODS nemluvila jinak po prohraných volbách v r. 2002. Tehdy byl Klaus de facto nucen odejít z jejího čela, a aby to vypadalo důstojně, pouštěl do zdánlivě ztraceného boje o Hrad. Jeho nejvěrnější v té době otočili a snažili se prosadit přímou volbu, v níž se jeho tehdejší šance zdály vyšší. To jen tak pro připomenutí, jak to s konzistentními názory Václava Klause je, píší Lidové noviny.


Foto: ČTK
Mladá fronta Dnes přináší svědectví o katastrofálním zemětřesení, jak je minulý pátek nedaleko nejhůře postiženého města Sendai zažil český dirigent Jiří Štrunc. Země se začala třást, právě když se připravoval na večerní koncert s místním orchestrem. Strop sálu se zbortil, všem hráčům se ale podařilo vyběhnout z budovy, nikdo nebyl zraněn. "Nasedli jsme do aut a ujížděli po dálnici k hotelu. Byli jsme poslední, kdo po ní projel," popisoval dramatický konec zkoušky Štrunc. Podobný zážitek jako on má hokejový trenér Patrik Martinec, který nyní působí v Koreji. Jeho tým letěl v pátek na zápas finále Asijské ligy. Sportovci přistáli na letišti Sendai sotva hodinu před tím, nežli je zničilo zemětřesení. České velvyslanectví odhaduje, že v současné době je v Japonsku asi 250 Čechů. Úředníkům velvyslanectví se už podařilo navázat kontakt se všemi, na které měli spojení.


Josef Abrhám,  foto: ČTK
Lidové noviny se věnují pondělní novinářské projekci snímku Odcházení, v němž exprezident Václav Havel jako filmový režisér převedl na plátno svou zatím poslední divadelní hru. Podle deníku je film stejně jako hra průhledem do Havlova světa, jeho filozofie, humoru, sarkasmu i snad i způsobu obrany před tím, co se kolem něj děje. A zároveň si s tímto světem hraje, podle svého a s nadhledem, který všechno otočí naruby a znejiští. Je úplně jedno, že film nezapře divadelní stylizaci. Ta tu má svůj význam. Asi to každému nebude vyhovovat, Havlovy hry ale nejsou akčními příběhy nabitými dramatickými zvraty. Havlovi také vyšla sázka na herce, které se vybral. Josef Abrhám hraje hlavní roli Riegera se zvláštní kombinací noblesy a samolibosti, která přitom obsahuje i nenápadný vlastní komentář nad postavou. Dagmar Havlová jako jeho dlouholetá přítelkyně Irena je okouzlující ve svých malichernostech a v nesnesitelné péči, přitom dokáže i tuto směšnou polohu doslovit lidsky, soudí Lidové noviny.


Manželka expředsedy sociální demokracie Petra Paroubková oznámila, že z ČSSD odchází, nikdo kvůli tomu ale nesmutní. Napsala to Mladá fronta Dnes. Paroubková totiž už moc příznivců ve straně nemá, a to zejména po vydání jejích pamětí V botičkách od Diora, kde vykreslila většinů česlých představitelů tak, že se jim podle deníku dělaly mžitky před očima. Členové ČSSD se proti tomu ohrazovali už loni po vydání knihy a Petru Paroubkovou kvůli tomu odsoudili. Není tedy divu, že po jejím pondělním oznámení, že s ČSSD končí, nikdo nesmutní a nikdo ji ani nepřemlouvá, aby členkou přeci jen zůstala. Neoficiálně potvrzují, že se jim uleví. Média spekulují o tom, zda její odchod z ČSSD není předzvěstí toho, že stranu, kterou dříve vedl, nechce nyní opustit i Jiří Paroubek. Ten totiž už naznačil, že z ČSSD klidně odejde.


Z pražského Uměleckoprůmyslového muzea byl ukraden vzácný Drtikolův akt. Informuje o tom deník Právo. Fotografie Vlna klasika české výtvarné avantgardy Františka Drtikola zmizela z muzea o tomto víkendu. Ke krádeži, kterou potvrdilo i vedení muzea, došlo zjevně v neděli krátce před uzavřením budovy. Pachatel fotografii, trvale vystavenou v expozici, vyřízl. Šlo zřejmě o práci profesionála, provedenou na zakázku. Zaměstnanci ztrátu zjistili až v pondělí dopoledne. Ředitelka Helena Königsmarková pro Právo uvedla, že šlo o nejvzácnější Drtikolův originál v majetku muzea i v dějinách a české a světové fotografie.


Podle deníku PrávoČeši loni uzavřeli nejméně svateb za posledních dvě stě let. To, že Češi odmítají vstupovat do manželství, vyplývá z demografických údajů Českého statistického úřadu. Podle něj bylo za celý loňský rok uzavřeno pouze 46 746 svateb, to je nejméně za dvě století. Tehdy ale žila na území dnešního Česka méně než polovina dnešního počtu obyvatel. Podle sociologů je přitom pro více 80 procent Čechů a Češek rodina stále ještě největší hodnotou a nejvýznamnějším životním cílem. Příčiny menšího zájmu o život v legitimním svazku v páru lze podle demografů a ekonomů hledat v horší ekonomické situaci země i Evropy, ve vysoké nezaměstnanosti, nejisté budoucnosti, ale i v drahých bytech. K tomu se přidalo i snižování sociální podpory státu, uvádí Právo.