Přehled tisku

0:00
/
0:00

Dohoda lékařských odborářů s ministerstvem zdravotnictví je dobrá zpráva pro pacienty. Tak hodnotí většina komentátorů denního tisku konec konfliktu mezi nemocničními doktory a vládou poté, co se odbory ve středu rozhodly přijmout ústupek vlády a odvolat svůj protest. Nenastane tak chaos, na který by mohl někdo doplatit na zdraví nebo na životě, shodují se komentátoři. Co ale bude dál?

Podle sloupku Lidových novin jsme zhruba tam, kde před třemi týdny: vláda nedá z rozpočtu ani korunu, přesto dostanou lékaři masivně přisypáno. "Vydírání slaví úspěch. Ukázalo se, že slušnost je slabost, která bude po zásluze potrestána: ačkoli Lékařský odborový klub požadoval peníze pro zdravotníky, nakonec na sestry nezbylo nic," píše se v deníku. Nejdůležitější je ale osud změn ve zdravotnictví. "Kdyby ty dvě miliardy měly být cenou za zásadní reformy, šlo by o nejlépe investované peníze. Ale pokud by jen radikálům narostly svaly, je s reformou konec," píše autor v Lidových novinách.

Také podle Mladé fronty Dnes je reforma zdravotnictví nezbytná. Až ale ministr návrhy předloží, začne nový křik. Je otázka, zda se právě jemu podaří reformy prosadit. "V české politice by to byl téměř zázrak. Po platovém ústupu dvojnásobný. Lékaři si vyzkoušeli, že Hegera umějí," píše komentátorka listu. "Pokud změny ministr a vláda neprosadí do počátku roku 2012, dopadnou jako Julínkovy reformy. Na podzim 2012 jsou krajské volby a víme, že před takovou událostí politici ztrácejí rozum a sázejí na emoce," píše.


Josef Dobeš
Ministr školství Josef Dobeš podle Mladé fronty Dnes pomáhal své podřízené, šéfce svého kabinetu Janě Machálkové, s vypracováním seminární práce, kterou potřebovala k dalšímu studiu na vysoké škole. Z dokumentů, které má deník k dispozici, vyplývá, že seminární práci psal sám ministr. Machálková ji pak opatřila jen náležitými grafickými údaji a předala svému vyučujícímu. Ministr Dobeš i Machálková to odmítají. Podle Dobeše se jedná o útoky, které jen mají odvést pozornost a zdržovat ho v jeho klíčovém úkolu. Tím podle něj jsou státní maturity. Machálková podle listu tvrdí, že práci psala sama a bez pomoci. Nařčení, že jí někdo pomáhal, se jí prý velmi dotýká. Machálková se už dostala do centra mediálního zájmu kvůli více než stotisícové odměně, kterou dostala za svou práci na ministerstvu.


České firmy se podle Hospodářských novin narychlo snaží vyhnout riziku, že by jejich manažeři mohli přijít o nemocenskou nebo důchody. Spěšně svým šéfům mění zaměstnanecké smlouvy. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu totiž šéfové nemohou být současně členy statutárních orgánů a zároveň jako top manažeři jejich zaměstnanci. Podle deníku se tak spustila lavina. Záležitost, která byla dlouho bagatelizovaná, se nyní stala nejžhavějším tématem. Souběh funkcí se totiž uplatňuje ve většině z 350 tisíc firem v Česku. Teď jim hrozí, že budou muset doplatit daně. Informace, které k tomu nedávno zveřejnily Hospodářské noviny, znepokojily zaměstnanecké organizace. O problému chce jednat i tripartita. Potvrdil to prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Ministerstvo financí už pověřilo daňovou správu, aby situace analyzovala.


Jak uvádí Mladá fronta Dnes, příští týden začnou poštovní doručovatelé roznášet kontakty na sčítací komisaře. Rozjede se tak největší statistická operace za posledních deset let. Sčítání lidu se bezprostředně týká každého, uvádí deník. Sčítací komisař každého navštíví s archy. Lidem, kteří by akci sabotovali, přitom hrozí pokuta až deset tisíc korun. Podle mluvčího projektu Ondřeje Kubaly se to ale týká jen těch lidí, kteří budou veřejně vyzývat k bojkotu sčítání. Letošní sčítání přináší pár novinek. Poprvé bude možné vyplnit a odeslat sčítací archy přes internet. Poprvé se taky statistici pokusí spočítat bezdomovce a poprvé taky vypadnou všechny otázky na vybavení domácností. Zazní ale třeba otázka, jak dlouho dojíždíte do práce. Tyto údaje by měly podle deníku vést například k posílení hromadné dopravy, k rozhodnutí, kde postavit víc škol nebo protipovodňová opatření.


Průmyslová špionáž muže stát Česko miliardy, uvedly Hospodářské noviny. ČR by totiž i po letech mohla platit vysoké odškodné za práci bývalé komunistické vědecko-technické rozvědky. Firmy ze zemí někdejších nepřátel, zejména Německa, Francie, Británie, Japonska či Spojených států, by se mohly domáhat náhrady škody za ukradené know-how, zneužité patenty a okopírované technologie. Část archivů komunistické rozvědky zůstává právě kvůli riziku soudů a arbitráží stále v režimu utajení. Československá StB a její vědecko-technická rozvědka se zajímala mimo jiné o americkou firmu Westinghouse, která nyní usiluje o dostavbu dalšího bloku Jaderné elektrárny Temelín. Své složky měly u Státní bezpečnosti i velké světové firmy jako Siemens, IBM, Hewlett Packard nebo General Electric.


Mladá fronta Dnes informuje o změnách, jakými za poslední desítky let prošel český jídelníček. Čechům přestává chutnat chléb nebo klasická česká zelenina, pivo ale mají rádi pořád, shrnuje deník. Politické změny a s nimi spojené možnosti poznávat svět, vyšší příjmy obyvatel i vzrůstající povědomí o zdravé výživě přispěly k změnám jídelníčku. Zájem tak stoupá hlavně o drůbež a exotické ovoce. Změny v konzumaci masa jsou podle šetření statistiků velmi markantní. Nejpopulárnější je drůbež, které každý Čech spořádal v r. 2009 25 kilogramů. Za posledních šedesát let vzrostla její spotřeba třináctkrát. Po r. 1990 ovšem výrazně poklesl zájem o hovězí maso. Pokles zájmu se prohloubil v r. 1996 v souvislosti s nemocí šílených krav. Od té doby spotřeba prakticky neustále klesá. Podobný trend je u mléka. Zatímco zájem o kravské mléko klesl od 50. let téměř o čtvrtinu, neustále roste obliba sýrů, jogurtů a tvarohů. Od 60. let také postupně klesá spotřeba brambor, které na českých stolech nahrazují rýže a těstoviny, uvádí Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny upozorňují, že exhibice krasobruslaře a evropského medailisty Tomáše Vernera se tuto středu stala součástí oslav narozenin severokorejského diktátora Kim Čong-ila. Podle Lukáše Přibyla ze společnosti SportInvest je Verner v KLDR velmi populární. "Tím myslím normální lidi, ne politiky," upřesnil Přibyl. Verner se podle něj nikdy nepropůjčoval k politickým aktivitám. Chtěl svou jízdou prý jen udělat radost obyčejným lidem. Česká diplomacie ale z Vernerovy cesty do Severní Koreje nadšená není. "Co bychom si mysleli před rokem 1989 o někom, kdo by přijel ze Západu zazpívat prezidentu Husákovi k narozeninám?" zeptal se například mluvčí úřadu Vít Kolář. České úřady ale do Vernerova rozhodnutí vystoupit v KLDR nezasahovaly. Podle Koláře to je jeho osobní věc.