Koaliční vyjednávání o změnách sazeb DPH, jejichž cílem je získat peníze na financování důchodové reformy, se posouvají k jednotné sazbě 20 procent na všechno. Píšou to pondělní Lidové noviny.
Foto: Sebastian Schaeffer, Stock.xchng
Koaliční vyjednávání o změnách sazeb DPH, jejichž cílem je získat peníze na financování důchodové reformy, se posouvají k jednotné sazbě 20 procent na všechno. Píšou to pondělní Lidové noviny. "Není to vyloučená věc. Záleží na celé řadě dalších opatření, například jestli bude jedna sazba, dvě sazby, do jaké míry se sníží odvody u zaměstnavatele,"řekl LN ministr financí Miroslav Kalousek. Mírně vyšší sazba, ale dvě výjimky na základní životní potřeby jsou podle deníku vstřícným krokem pro Věci veřejné. Ty svým voličům nejdřív slibovaly, že nedopustí zvýšení DPH u základních potravin. Pak ustoupily s podmínkou, že se v rámci reformy důchodů zavedou nové slevy na děti ze sociálního pojištění. Chudším lidem a současným seniorům by se vyšší útraty vyrovnaly vzestupem sociálních dávek a penzí. K tomu by se měly přidat právě výjimky na teplo a léky. Obojí je navíc pro chudší rodiny důležitější než potraviny, kde se dá očekávat, že ani po vzestupu DPH ceny kvůli silné konkurenci příliš neporostou. Nynější sazby DPH jsou deset a 20 procent. Snížená sazba DPH se podle zákona nyní využívá například u potravin, léků, ubytovacích služeb, knih, hromadné dopravy, kultury nebo sociální péče. Zda se podaří prosadit zavedení jednotné sazby DPH závisí na dohodě ODS a TOP 09 s Věcmi veřejnými. Nejmenší vládní strana se profiluje jako zastánkyně sociálně citlivější politiky.
Pražský magistrát při financování stavby tunelu Blanka obcházel vlastní předpisy a umožnil tak zdražení díla. Napsaly to pondělní Hospodářské noviny. Podle usnesení rady z roku 1996 má vedení města projednat u velkých stavebních zakázek zdražení nad deset procent. A to se u Blanky za celou dobu nestalo. Nové vedení města oznámilo až minulý týden, že tunel podraží o deset miliard, tedy téměř o třetinu. Politici ODS, kteří do loňského listopadu Prahu řídili, vinu odmítají a svalují ji na exprimátora Pavla Béma a šéfa odboru investic Jiřího Tomana. "Rada o tom nehlasovala, nic jsme nevěděli,"řekli listu bývalí náměstci Pavel Klega a Rudolf Blažek. Budování tunelu měl na radnici podle deníku na starosti Bémův chráněnec Toman. "Je to na okamžité propuštění úředníků, kteří radu neinformovali, ač měli,"řekl Hospodářským novinám advokát Luděk Šikola. Zda Praha Tomana zažaluje, odmítlo nové vedení města sdělit. Počká si prý až na výsledky oficiálního šetření.
Deník také otiskuje rozhovor se stavebním odborníkem Matoušem Hilarem, který se podílel i na stavbě jednoho z nejnáročnějších podzemních projektů současnosti, tunelu Smart v Kuala Lumpur. U složitých staveb se podle něho nikdy nedá říct, kolik budou stát, což kontrastuje s prohlášeními bývalého pražského primátora Pavla Béma, který cenu tunelu Blanka po celou dobu své funkce garantoval. Hilara navíc zarážejí technické komplikace, které během stavby nastávají. "Propady, ke kterým došlo v Blance, určitě nejsou obvyklé,"řekl Hilar. "Jsou samozřejmě známé propady ve městech, například v Londýně nebo Mnichově, ale tři propady na jedné stavbě, to není standardní a dobrou reputaci to nedělá."
Doklady polárního letce Jana Březiny, foto: ČT24
Mladá fronta Dnes připomíná tragický životní osud českého letce Jana Březiny, který se zúčastnil slavné expedice na Severní pól a následně byl ve vykonstruovaném procesu v SSSR odsouzen a popraven. Potomci z Československa po jeho osudu celá desetiletí marně pátrali a teprve po rozpadu SSSR se dozvěděli pravdu. "O strýčkovi jsem slýchala vyprávět už od dětských let od maminky a babičky. Nic osobního, vždy se vše točilo kolem letu na severní pól," vzpomíná v deníku Taťana Březinová, která spolu se svým synem Mikulášem popsala letité pátrání v knize Návrat zmizelého letce. Otec Jana Březiny Václav odešel jako podnikatel v obuvnictví do Sovětského svazu v druhé polovině 20. let. Jeho syn Jan v Leningradě absolvoval akademii námořních pilotů. Pracoval nejprve jako opravář na moskevském letišti, později jako mechanik na vnitrostátních linkách. Postupně dostával stále náročnější úkoly. V roce 1936 byl vybrán do expedice Ivana Papanina k Severnímu pólu. Její unikum spočívalo v tom, že polárníci byli u pólu vysazeni letecky a po několika měsících ledoborci přepraveni do bezpečí. Moc nechybělo a Březina by se stal prvním Čechem na pólu. Všichni účastníci výpravy byli oceněni titulem hrdina Sovětského svazu. Březinu jako jediného cizince ve výpravě ale v roce 1938 zatkla NKVD a odsoudila ho za špionáž k trestu smrti. Březina byl popraven jako pětadvacetiletý 16. srpna 1938. Deník připomíná, že pozdější literatura jeho jméno vymazala a teprve o mnoho desetiletí se dočkal rehabilitace.
Finanční úřady podle Hospodářských novin spustily akci proti desítkám tisíc firem, které bojkotují povinnost posílat výkazy o svém hospodaření do obchodního rejstříku. Od ledna za to udělují pokuty v rámci daňových kontrol, píšou Hospodářské noviny. "Nedílnou součástí kontroly daně z příjmu se stalo ověření, zda firma tyto údaje poskytuje, a případné udělení pokuty,"řekl HN šéf Generálního finančního ředitelství Jan Knížek. Akce má do státní pokladny letos přinést desítky až stovky milionů korun. Pokuty mohou podle zákona dosahovat až tří procent z aktiv společnosti. To by u velkých firem znamenalo miliony korun. S tak vysokými tresty se ale nepočítá. "Při prvním porušení povinnosti půjde o pokutu v přiměřené ,výchovnéú výši. Ovšem s pohrůžkou, že příště už to bude víc," cituje deník Knížka. Stát tlačí na zveřejňování údajů hlavně proto, aby měli podnikatelé možnost prověřovat si své obchodní partnery. Z výkazů lze zjistit, jak firma hospodaří, jaké má pohledávky a další parametry, které je důležité znát před uzavřením kontraktu. Podle údajů firmy Dun & Bradstreet dnes nereportuje zhruba 73 procent firem v Česku, týká se to přitom spíše menších podniků.
Lidové noviny na stránkách věnovaných kultuře komentují plán na sjednocení sazby DPH. Z deseti by se podle plánů ministerstva financí měla zvýšit na 19 procent, s výjimkou léků a tepla. "Ne však knihy, ty výjimečné nejsou," komentuje úvahu deník. "Průměr DPH pro knihy činí ve vyspělých evropských zemích něco mezi pěti a šesti procenty. Tedy o polovinu méně než nyní u nás. V osmi zemích je knižní DPH nižší než pro potraviny a léky. V Británii a Irsku je dokonce nulová. Pro náš knižní trh by dalších devět procent znamenalo ránu do vazu." Podle komentátora už dnes knižní trh v Česku stagnuje. Zvýšení sazby o devět procentních bodů by znamenalo výrazné zdražení knih, v důsledku řada nakladatelů zanikne, zejména těch kulturnějšího typu. "Autoři, překladatelé a editoři opět o něco zchudnou, tiskárny toho méně natisknou. O.k., žijeme v časech soumraku knih. A budeme v tom v Evropě avantgardou," uzavírají Lidové noviny.
