O kauzu kolem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) se podle Hospodářských novin začala zajímat i Evropská komise. Chce vědět, jak bude Česko dál postupovat a upozorňuje, že neproplatí nic, co by odporovalo pravidlům, píše deník.
Foto: Evropská komise
O kauzu kolem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) se podle Hospodářských novin začala zajímat i Evropská komise. Chce vědět, jak bude Česko dál postupovat a upozorňuje, že neproplatí nic, co by odporovalo pravidlům, píše deník. Podle informací listu se navíc hned v lednu do Prahy chystají evropští kontroloři, aby prověřili čerpání peněz z operačních programů. Ačkoli má těsně před Vánoci většina evropských úředníků volno, vyjádření k událostem, které v těchto dnech hýbou českou politikou, zaslala komise obratem. Hospodaření s penězi z fondů tedy pozorně sleduje, píšou Hospodářské noviny. Evropská komise má do roku 2013 poslat přes Státní fond životního prostředí, kde kauza Drobil propukla, až pět miliard eur (zhruba 124 miliard korun), poznamenávají Hospodářské noviny.
Hospodářské noviny na jiném místě píší, že týden po vypuknutí aféry na ministerstvu životního prostředí, přichází další stížnost na úplatné úředníky. Ti se zřejmě chystali na machinace s udělováním evropských dotací. Někteří starostové obcí, jejichž projekty byly náhle odloženy, se obrátili na Sdružení místních samospráv - s obviněním, že byli vyzváni, aby dali odměnu členům řídícího výboru operačního programu. Tím si měli koupit souhlas s dotacemi. Sdružení se obrátilo na fond životního prostředí. Avšak náměstek ředitele Dušan Fibinger, který v nynější kauze figuruje, je odbyl s tím, že hodnocení žádostí je průhledné. S konkrétními jmény nikdo nepřišel, starostové nešli ani na policii.
Václav Klaus a Petr Nečas, foto: ČTK
Prezident znovu prokázal, že je nejschopnějším hráčem v současné české politice, píše k jednání koalice na Hradě deník Právo. A znovu předvedl, že pro potvrzení tohoto faktu jde tak daleko, jak mu to okolí dovolí. Premiér Petr Nečas mu za záchranné lano dovolil hodně. Nic jiného mu nezbývalo. V minulých dnech při řešení vládní krize, což je pravomoc a povinnost předsedy kabinetu, vypadal jako řidič v zimě na letních gumách. Střídala se u něj bledá tvář a nejistý hlas s náhlým odhodláním umlátit neposlušné koaliční smlouvou. Na konci tohoto snažení mu zbyly jen oči pro pláč a vláda na pokraji krachu. Hasit musel Václav Klaus. Klausovým obrovským vítězstvím je závazek, že koaliční strany neřeknou lidem ani čárku z ústní dohody, které je garantem. Její porušení oznámí sám. To je pole neorané pro prezidentovy případné vstupy do vládní politiky.
Libor Michálek
Myslíte si, že poukaz na korupci, který odstartoval vládní zemětřesení, byl jen bublinou? Skoro to tak vypadá, když se místo o korupci mluví o policejním prezidentovi, píší v komentáři Lidové noviny. Ještě že nás probudil "upřímný" dopis Drobilova exporadce Martina Knetiga. Vše, co na nahrávkách o korupci říkal šéfovi fondu životního prostředí Liboru Michálkovi, byla prý lež. Pirátská strana v úterý odstartovala svůj web PirateLeaks, ale proti Michálkovi je to třetí liga, píše komentář Lidových novin. Je-li někdo českým Assangem se všemi plusy i minusy, je jím Michálek. Pro jedny zvěstovatel odvahy proti korupci, pro jiné práskač a náboženský fanatik. Máme-li z toho všeho vybrat něco jasného, tak je to Michálkova údajně nízká sociální inteligence. Mluví-li o sociální inteligenci muž typu Knetiga, buďme si jistí, že má na mysli souručenství kmotrů.
Ludmila Brožová - Polednová, foto: ČTK
Prezident republiky Václav Klaus udělil deset milostí, z nichž obzvláště zajímavá je jedna. Týká se nejstarší české vězeňkyně Ludmily Brožové - Polednové, píše ve svém sloupku Právo. Někdejší rychlokvašná prokurátorka se podílela na justiční vraždě Milady Horákové. Tehdy byla mladá, dělala to možná z přesvědčení. Byla zkrátka jedním z takových těch malých koleček v systému, jistěže důležitých, nicméně snadno vyměnitelných, asi tak jako dnešní ministerští poradci. Tato milost vyvolává diskuse. Internetová pavlač už křičí, že se Milada Horáková musí obracet v hrobě. Salónní antikomunisté Václavu Klausovi vytýkají bezzásadovost. V mnoha duších zjihlých časem adventním, se jistě probudí soucit s paní bezmála devadesátiletou, která dnes pyká za hříchy svého mládí. Sám v tom nemám jasno, píše autor sloupku. V hlavě mi straší otázka, proč byla Brožová - Polednová odsouzena až dvacet let po 'sametu' a proč je jediná. A proč ten akt milosrdenství přišel zrovna v době, kdy už lidem ve vanách plavou kapři a ve vzduchu je cítit vůně františků?
V České pojišťovně se podle Mladé fronty Dnes rozdávaly výpovědi, které mají zefektivnit její fungování a snížit náklady. Z centrály firmy odešlo zhruba 200 zaměstnanců z celkové tisícovky. Propouštění se zatím týká hlavně nižších pozic a takzvaných podpůrných oddělení, jako jsou například informační technologie, lidské zdroje či finance, píše Mladá fronta Dnes. Česká pojišťovna propouštění na centrále potvrdila, ale k jeho důvodům se zatím vyjadřuje opatrně. Podle listu nedostali všichni odcházející zaměstnanci výpověď ke konci roku, ale některé budou rozloženy v čase.
Sedláci si stěžují na byrokracii. Sestavili žebříček deseti nejhorších opatření a vybrali vítěze. Je jím intervenční fond, který například měří rozlohu již změřených vinic. Hospodářské noviny uvádí, jak vypadá byrokracie v praxi. Když se český sedlák rozhodne, že bude práškovat pole, měl by se nejprve sebrat a obejít v desetikilometrovém okruhu všechny starosty a včelaře. Musí jim říct, že jeho postřik může být nebezpečný včelám. Když pak pojede na ministerstvo a bude si na byrokracii stěžovat, čeká ho další překvapení. Po budově nesmí chodit sám. Dostane k sobě úředníka jako doprovod. A v nejhorším případě najde doma po návratu dotazník ze statistického úřadu, v němž čeká na vyplnění 842 kolonek a 8 stran návodu, jak je vyplnit. Všechny tyto věci se sedlákům stávají, proto se rozhodli uspořádat anketu s názvem Byrokrat roku. Zvítězil v ní Státní zemědělský intervenční fond. Zemědělci například museli fondu posílat ročně 13 hlášení o produkci mléka, i když Evropské unii by stačilo pouze jedno.
V Česku ubylo obětí nehod nejrychleji z celé EU, píše Mladá fronta Dnes. Na silnicích letos zemřelo 733 lidí. To je nejméně za posledních 40 let. Postupně se v této oblasti dostáváme na úroveň států západní Evropy. Počet mrtvých přepočtených na počet obyvatel ukazuje, že jsme předehnali Belgii, Rakousko, Řecko, Portugalsko či Lucembursko - o nových členských státech z východní Evropy ani nemluvě. Potěšitelná čísla projednávali členové Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu. Když se na počátku tisíciletí EU zavázala, že sníží počet obětí dopravních nehod za deset let o polovinu, byl to ambiciózní plán, který většina členských států nedokázala splnit, přestože pokles je patrný všude. Češi úkol zvládli nejlépe z EU, byť u nás stále umírá ještě dvakrát tolik lidí než například ve Švédsku či Velké Británii.
Národní knihovna nemá místo na knížky, v jejích skladech ubývá prostor každý den. Projekt nového depozitáře v Hostivaři, který budu knihovníci potřebovat už za pár měsíců, ale zatím stojí, píší Lidové noviny. Výběrová řízení na stavitele depozitáře zmrazil na podzim ministr kultury Jiří Besser. Současné vedení knihovny v čele s Pavlem Hazukou sice stihlo otevřít obálky s nabídkami jednotlivých firem, vítěze si ale vybrat nemohlo. Ministr Besser už v létě rozhodl, že na místo šéfa Národní knihovny vypíše výběrové řízení a do instituce poslal externí auditory i vnitřní kontrolu. Podle informací Lidových novin zjistili, že řada veřejných zakázek byla za dosavadního vedení vypisována v rozporu se zákonem. Dokončení tendru tak čeká na nového ředitele Tomáše Böhma. Podle odborníků však může zdržení znamenat velké problémy. Knížky už v knihovně nemají kam dávat. A navíc musí stihnout digitalizační projekt za 300 milionů korun, který je financovaný z evropských peněz.
