Přehled tisku

0:00
/
0:00

Podniky při hledání nových zaměstnanců slevují z nároků na vzdělání, důležitější jsou zkušenosti, píší Lidové noviny. Pět let studia na vysoké škole přestává být nezbytnou podmínkou k získání vysněného zaměstnání. Firmy se smíří s nižším vzděláním uchazečů než v minulosti, výměnou ovšem požadují zkušenosti z praxe.

Podniky při hledání nových zaměstnanců slevují z nároků na vzdělání, důležitější jsou zkušenosti, píší Lidové noviny. Pět let studia na vysoké škole přestává být nezbytnou podmínkou k získání vysněného zaměstnání. Firmy se smíří s nižším vzděláním uchazečů než v minulosti, výměnou ovšem požadují zkušenosti z praxe. Díky tomu stoupá také význam a hodnota bakalářských titulů, které přitom mnohé firmy, studenti i rodiče stále považují za druhořadé. Je to předsudek, který rychle mizí, říká Ondřej Gabriel z ministerstva školství. Personalisté však zároveň upozorňují na to, že ačkoli je celková benevolence vyšší, vysoké pozice si tituly žádají a pro kariérní postup jsou více než vhodné.


Exekuce,  foto: Štěpánka Budková
Exekutorům pomalu končí ženě, stojí v titulku Lidových novin. Rychlý a masivní nárůst exekucí se pomalu zastavuje. Je to poprvé po devíti letech. Podle údajů Exekutorské komory bylo v první polovině letošního roku nařízeno přes 304 tisíc exekucí. To je méně než polovina všech exekucí, které byly nařízeny za celý loňský rok. Tehdy dosáhl jejich dramatický růst vrcholu. Důvodů je několik. Kvůli hospodářské krizi si firmy více kontrolují bonitu svých odběratelů nebo dlužníků a kvůli druhotné platební neschopnosti častěji požadují platby v hotovosti či zálohy. Dalším faktorem je to, že kvůli popularizaci exekucí a jejich důsledků se i sami dlužníci více zajímají o své dluhy a dříve se je snaží vyřešit.


Zákazníci České pošty už možná nebudou muset za služby platit hotově, píší Hospodářské noviny. Pošta totiž po letech váhání vybrala firmu, která jí má dodat systém pro bezhotovostní platby. Jde o poslední generaci moderních terminálů se čtečkami čárových kódů. Věc má však háček. Pokud bude chtít pošta novými čtečkami nahradit ty, která má na pobočkách Poštovní spořitelna, potřebuje souhlas jejich vlastníka a ten podle informací Hospodářských novin nemá. A tak se může stát, že na přepážkách nakonec vedle sebe budou dva kartové terminály.


Ilustrační foto
Komunitní centrum pro Romy spolu s dalšími azylovými byty v Uhelné na Jesenicku nevznikne. Občanské sdružení Ester pracující s romskou menšinou od svého plánu ustoupilo po tlaku obce, která si komunitní centrum nepřeje kvůli obavám z dalšího nárůstu Romů v obci. Už nyní je jich v Uhelné 80 a tvoří pětinu obyvatel. Ještě před pěti lety tu žádní nebyli. Jak informuje olomoucká příloha Mladé fronty Dnes, sestěhovalo je do vesnice právě sdružení Ester, které během několika let nekontrolovaně skoupilo a pronajalo prázdné byty a poskytlo je Romům. Řada z nich podle starosty Uhelné Ludvíka Juříka obci působí problémy. Potřebují například služby terénního sociálního pracovníka a dluhového poradenství. Obec nebyla proti přistěhování několika romských rodin. Jenže osm desítek lidí do malé vesnice je opravdu příliš. Tak se romská otázka přece nedá řešit, uvedl v Mladé frontě Dnes starosta Juřík.


Základní umělecké školy mohou ubrat teorie, více se specializovat a nabídnout modernější výuku. Jak píší Lidové noviny, od státních osnov přechází k rámcovému vzdělávacímu programu. Například v Lysé nad Labem se v hudebních oborech zaměřují na práci v souborech, je tam úspěšný studentský jazzový orchestr, dělají i muzikálová představení. Pevné osnovy zastaraly a ukázalo se, že nemohou vyhovovat všem. Například na Základní umělecké škole v Lounech vyučují historický šerm ve volitelném předmětu pohyb. Sevření státních osnov nyní povoluje. Vlastní přístup jednotlivým škol umožní rámcový vzdělávací program. Ten byl vydaný nedávno, určuje jen základní mantinely výuky a školy mají zpracovat vlastní vzdělávací programy, které budou muset dodržovat.


Cenu za návrh na desing kosmické lodě získal od amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku Čech Tomáš Rousek. Mladý český architekt navrhl pro NASA desing lodě pro v budoucnu plánovanou misi k asteroidu. Jak píše Mladá fronta Dnes, originální návrh rotující kosmické lodě s umělou gravitací byl oceněn jako nejvýraznější inovace. Obytný modul s posádkou by spojovala s hlavní částí kosmické lodě 150 až 200 metrů dlouhá lana z kevlaru, který je až pětkrát pevnější než ocel, a obě části by se vzájemně otáčely kolem sebe rychlostí dvě otáčky za minutu. To by na lodi zajistilo umělou gravitaci. Rousek, který je absolventem Mezinárodní kosmické agentury ve Štrasburku, je zároveň autorem návrhů na projekt lunárního modulu určeného na bádání na Měsíci a také kosmického hotelu Omickron. Oba projekty představí na astronautickém kongresu koncem září v Praze.


Co dělat když se blíží živelní katastrofa jako povodeň, vichřice, kroupy, tornádo nebo zemětřesení? Mají být lidé v dané lokalitě včas informování prostřednictvím SMS v mobilu nebo stačí zprávy v rozhlase, televizi, na internetu nebo přes záchranný integrační systém? Tuto otázku ve světle posledních pohrom otevřely menší pojišťovny. Jak píše Právo, některé z nich svým klientům varovné esemesky rozesílají. Velké pojišťovny to však považují za marketingový nástroj s odůvodněním, že pohromy jsou lokálního charakteru a lidé stejně dostávají informace z jiných primárních zdrojů. Například pojišťovna UNIQA letos rozeslala na 20 tisíc varujících zpráv a emailů. A další pojišťovny to zvažují.


Průzkum v šesti evropských zemích včetně Česka ukázal, že Češi mají největší problémy s obědem. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, spořádají hlavní jídlo i polévku, vybírají nezdravé jídlo a ještě to zapijí sladkou limonádou. Polovina lidí vynechá oběd úplně. Obojí je špatně. Menu mnohých hospod odpovídá tomu, před čím varují odborníci na výživu. Obědy jsou příliš tučné a jídla je moc. Polévka je vůbec český problém. Vývar nevadí, jenže Čech si často nechá naservírovat hutnou gulášovku, sní k tomu rohlík a pak mu přinesou ještě svíčkovou. Takový oběd má přes čtyři tisíce kilojoulů. Zdravé polední jídlo by jich mělo mít asi 1500. Zvyklosti se však mění, ještě před pár lety nebylo obvyklé, že by si někdo objednával salát, nebo rybu se zeleninou. I na toto existují statistiky - zdravé jídlo si v restauraci objedná třetina lidí, když jim ho někdo napíše na jídelníček.