Přehled tisku

Foto: www.army.cz
0:00
/
0:00

Z prvních závěrů hloubkové kontroly armádních zakázek, kterou nařídil ministr obrany Alexandr Vondra, je zřejmé, že některé kontrakty jsou nestandardní a pro ministerstvo nevýhodné. Deníku E 15 to řekl pracovník Úřadu pro dohled nad akvizicemi Jaroslav Štefec.

Z prvních závěrů hloubkové kontroly armádních zakázek, kterou nařídil ministr obrany Alexandr Vondra, je zřejmé, že některé kontrakty jsou nestandardní a pro ministerstvo nevýhodné. Deníku E 15 to řekl pracovník Úřadu pro dohled nad akvizicemi Jaroslav Štefec. Uvedl, že příští týden bude podepsána dohoda mezi ministerstvem obrany a Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, která by měla neprůhledným armádním zakázkám, předraženým nákupům či vydírání firem částečně zamezit. Jaroslav Štefec, který se kontroly účastní, listu řekl, že kontroloři nedokážou zjistit, kolik stála například dopravní letadla CASA nebo lehká obrněná vozidla Dingo či Iveco a kolik činila marže zprostředkovatelů, známa je pouze souhrnná částka. "V současnosti nejsme schopni dostat se k cenám, které prostředník zaplatil tomu či onomu výrobci. Oba se opírají o obchodní tajemství. Jinak než soudní cestou ho asi prolomit nelze," uvedl Jaroslav Štefec. K otázce kritizovaných zprostředkovatelů zmínil firmu Omnipol s tím, že kdysi byla jeho role především vývozní, už řadu let ale zbraně jen dováží. "Dokázal bych si představit, že by Omnipol vyvážel výrobky domácích zbrojovek,"řekl listu E 15 Jaroslav Štefec.


Propouštění z ministerstev přivede na úřady práce nové zájemce o zaměstnání (ilustrační foto)
Zatím nejvíce úředníků propustilo ministerstvo dopravy, kde dostalo výpověď 17 procent zaměstnanců, z ministerstva životního prostředí odchází desetina lidí a z ministerstva pro místní rozvoj 24 úředníků. Propuštění už nemají na ministerstvo přístup, informuje Mladá fronta Dnes. Další ministerstva se na zeštíhlení připravují. Odboráři mají k propouštění výhrady. Ministerstvo dopravy opouští celkem 74 zaměstnanců, u dvaceti však šlo jen o zrušení neobsazených tabulkových míst. O propuštěných rozhodovali ředitelé jednotlivých odborů. Zaměstnanci dostanou spolu s výpovědí také pět měsíčních platů, což je podle listu více, než zpravidla vyplácejí zaměstnavatelé ze soukromé sféry. Propuštěným lidem sice výpovědní lhůta běží až od začátku října, do práce však už nechodí, stát je poslal domů kvůli "překážce v práci na straně zaměstnavatele". "Nedělá dobrotu, když tu pracují lidé, kteří už vědí, že skončí. Navíc jsme se setkali s případy, že ti, jichž se propouštění týká, si začali narychlo stahovat některá citlivá data z úřadu,"řekl vrchní ředitel úseku ekonomiky Jiří Franc. Propuštění přišli o své e-mailové účty, služební telefony a na ministerstvo mají přístup jen na vyžádání zaměstnavatele. Podobný postup zvolilo i ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí, které také nechalo 63 propuštěných doma a vyplácí jim mzdu, uvádí Mladá fronta Dnes.


Foto: www.budvar.cz
Státní firma Lesy ČR i národní podnik Budějovický Budvar by se v budoucnu mohly přeměnit na akciové společnosti a vstoupit na burzu. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa. Stát by tak získal peníze za akcie, například u Lesů ČR by to byly až desítky miliard korun. Získal by také přístup k penězům na účtech těchto firem. Podle listu právníci už připravují podklady pro transformaci. "Určitě se přitom stát nechce zbavit majority v těchto firmách, ale po jejich přeměně na akciové společnosti se především u Lesů České republiky dá o prodeji části akcií přes burzu uvažovat,"řekl listu ministr Fuksa. Již dříve připustil, že by stát mohl na burzu umístit pět až sedm procent akcií pivovaru. Díky tomu by mohl zjistit, jakou hodnotu Budvar vlastně má. Zatím se uvádí hodnota jeho ochranné známky, o kterou se pivovar soudí s americkým gigantem Anheuser-Busch InBev, kolem jedné miliardy dolarů. "Jenže ve skutečnosti nikdo Budvar nikdy neoceňoval," upozornil šéf podniku Jiří Boček. Zajímavé by bylo i tržní ocenění Lesů ČR. Podnik má majetek ve výši zhruba 70 miliard korun. Ale hodnota porostů, které podnik spravuje na ploše jedné šestiny republiky, odhadují experti v rozmezí tři čtvrtě až jednoho bilionu korun. Ministr financí Miroslav Kalousek přeměnu Lesů ČR na akciovou společnost podporuje, U Budvaru by podle něj byla ještě potřeba řada analýz.


Motolská nemocnice
V nemocnicích se příští rok sníží počet lůžek takzvané akutní péče, menší nemocnice budou muset zavřít některá oddělení a pacienti budou muset jezdit za klasickým nemocničním ošetřením dál než dosud. Píše to Mladá fronta Dnes. Podle listu bude rok 2011 ve zdravotnictví kritický, protože pojišťovnám bude chybět až 15 miliard a chystané reformy, které mají přinést peníze, začnou platit až od roku 2012. Bude se tedy muset výrazně šetřit. Prvním krokem má být omezení počtu akutních lůžek pro pacienty po operacích. Tato lůžka jsou pod stálým dozorem sester, mívají zvonek pro přivolání personálu a jejich provoz je dražší než u těch, kterým se říká lůžka následné péče. "Ve vyspělých státech mají 350 lůžek na 100.000 obyvatel, u nás je jich o polovinu víc a obsazenost je 80 procent, často ještě nižší,"řekl listu náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Pavelka. "Nemůžeme už nic rušit, lůžka akutní péče jsou obsazená Z 80 až z 85 procent, a to je na hranici. Musíme mít rezervu na infekci nebo pro matky s dětmi," upozornil ředitel pražské Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík. Rušení akutních lůžek bude podle Mladé fronty Dnes znamenat, že ve větších nemocnicích ubude postelí a lůžková část bude společná pro několik oddělení, má se tak snížit i počet sester. Menší nemocnice budou muset zavírat některá oddělení. Nebude například běžné, aby okresní nemocnice měla svou vlastní chirurgii, ortopedii, urologii, internu, ORL a všechna další oddělení.


"Čeští europoslanci patří mezi línější" - hlásá titulek na úvodní straně deníku Právo. Podle statistiky Evropské unie mají čtvrtou nejhorší docházku na zasedání pléna Europarlamentu. V interpelacích jsou dokonce na předposledním místě. I aktivní europoslanci ale uvádějí, že skutečná práce se skrývá v zákulisí a ne ve veřejných projevech. Občas ale přeci jenom vystupují. Naši zástupci vznesli například dotaz na kontroly českých řidičů ze strany bavorské policie, debatovali o zákazu lovení velryb, ptali se na zrušení letního času, nebo na přezkoumání projektu dálnice D8. Podle europoslance Jana Březiny je jedním z důvodů takového stavu věci i skutečnost, že česká média o dění v Evropském parlamentu takřka neinformují a o Brusel se příliš nezajímají ani politické elity v České republice, píše deník Právo.


Foto: Evropská komise
Experti Národní ekonomické rady vlády (NERV) navrhnou vládě, aby půjčky studentům na splácení školného za studium na vysokých školách poskytovala pouze státem ovládaná Českomoravská záruční a rozvojová banka, píší Lidové noviny. Se zapojením soukromých bank experti nepočítají. Půjčka bude garantovaná státem, neplatiči by mohli být i trestně stíháni. Banka by měla studentům nabízet takzvanou Univerzální studentskou půjčku s uměle stanovenou nízkou úrokovou sazbou. Studenti ji začnou splácet, až budou vydělávat a jejich příjem převýší určitou částku. "Nemusí se zakládat žádná zvláštní instituce, což by bylo velmi složité,"řekl Lidovým novinámšéf expertní skupiny Daniel Münich. Podle listu NERV nyní řeší, jakým způsobem si studenti budou o půjčky žádat a jak se půjčky budou distribuovat.