Přehled tisku

Photo: www.okruhprahy.cz
0:00
/
0:00

Ministr dopravy Vít Bárta zarazil přísun peněz stavitelům silnic. Jak píše Mladá fronta Dnes, nejde o malé sumy. Částka u neproplacených faktur po dvouměsíční splatnosti už přesahuje 2 miliardy korun. Na rozdíl od minulých let, kdy stát dlužil kvůli vyschlé kase, je nynější zpoždění zcela záměrné.

Ministr dopravy Vít Bárta zarazil přísun peněz stavitelům silnic. Jak píše Mladá fronta Dnes, nejde o malé sumy. Částka u neproplacených faktur po dvouměsíční splatnosti už přesahuje 2 miliardy korun. Na rozdíl od minulých let, kdy stát dlužil kvůli vyschlé kase, je nynější zpoždění zcela záměrné. Má vylepšit ministrovu vyjednávací pozici se stavbaři. Taková metoda se ale státu může prodražit neboť za každý den zpoždění mohou stavební firmy účtovat penále. Šéf Sdružení pro výstavbu silnic Petr Čížek upozorňuje, že pokud by se k tomuto řešení firmy uchýlily, měly by nárok na nejméně půl milionu korun za každý den. Stavbaři tuto metodu prozatím odmítají. To je naše sleva státu a náš dárek, pokračuje Čížek. Nevyloučil však, že pokud bude dluh velký, začnou peníze od státu vymáhat. Stát má i další možnosti, jak vyplácení oddalovat a nečelit přitom pokutám - například prodlužováním konečné kolaudace nebo zaváděním zkušebního provozu. Velká část faktur je totiž spojená s termínem oficiálního dokončení stavby. Nový generální ředitel firmy Ředitelství silnic a dálnic Jiří Švorc zadal hloubkový audit a zarazil všechny zakázky nad 6 milionů korun. Právě na nich utíkají podle zjištění Mladé fronty Dnes nemalé peníze, protože stát při soutěžích do 20 milionů korun nemusí vybírat zájemce příliš transparentně. Stát současně hodlá prověřit i kvalitu stavebních prací a případné nedostatky reklamovat a požadovat další slevy.


Dobronín, foto: ČT24
Po nálezu hrobu zavražděných Němců u Dobronína se objevila další podobná podezření, píše Mladá fronta Dnes. Policisté už teď hledají další masové hroby. Podle dobových dokumentů mohou být takových míst v Česku stovky. Eduard Kočvara z Úřadu pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu říká, že nově přibylo podezření na neznámé hroby Němců v zahradě zámku v Moravském Krumlově. Jinou existenci masového hrobu vyšetřují policisté v Čechách, zatím však odmítají říci kde. Pracovníci Úřadu pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu mají k dispozici stará hlášení o poválečných násilnostech na Němcích. Policie tehdy vyšetřovala tyto zločiny bez politických vlivů, což dnes není známo veřejnosti v Česku ani v Německu, dodává šéf Úřadu Pavel Bret. Stovky stran starých spisů uvádějí zpravidla datum, místo činu a počet obětí. Z důvodů objektivity je však třeba říci, připomíná Bret, že ve spisech jsou i informace o tom, že ustupující Němci na našem území nechávali ukrytá skladiště zbraní a lidé se obávali, že budou pokračovat v boji. Pozoruhodností zůstává, že rozdíl mezi územím osvobozeným Sovětskou či Americkou armádou je markantní. Například v Prachaticích, Vimperku nebo Volarech si Americká armáda vyžádala dozor nad každým zákrokem. Násilí Američané nepřipustili. I když je to doba dávno minulá, mnozí pozůstalí dodnes pátrají po tom, co se stalo s jejich příbuznými.


Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zaujme od září místo v Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Definitivně by o vyslání Drábové měla ve středu rozhodnout vláda, informuje E15. Diplomatické zdroje deníku naznačují, že do zahraniční energetické agentury míří i expremiér Mirek Topolánek. Místo, o které stojí, by mu mohla poskytnout OECD, respektive její Mezinárodní energetická agentura (IEA). Je to prestižní klub hospodářsky vyspělých států, který společně čelí krizovým stavům v zásobování ropou, řeší záležitosti energetické bezpečnosti a zabývá se ekonomickým rozvojem a ochranou životního prostředí. Topolánkovou kvalifikací by mohlo například být relativně úspěšné řešení ukrajinské plynové krize v lednu roku 2009, kdy se Česká republika ujala předsednictví Evropské unie, napsal deník E15.


Ministr zdravotnictví Leoš Heger přišel s návrhem na zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici pro občany v produktivním věku. Podle Lidových novin se na pozměňovacím návrhu shodli zástupci koaličních stran již v koaliční smlouvě. Dokument udává zvýšení z původních 60Kč na 100Kč hlavně z důvodu přiblížení se reálným nákladům na služby. Poplatek za pobyt v nemocnici se přitom nepočítá do ročního ochranného limitu. Výjimku by tvořili senioři nad 65 let, děti do 18 let a lidé, kteří nejsou plně soběstační. O svém návrhu chce Heger jednat nejprve s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Pak se jím bude zabývat vláda a sněmovna. Změna by mohla platit od začátku příštího roku. Návrh se nelíbí poslanci za ODS Borisu Šťastnému, který se staví ke změnám ve zdravotnictví spíše umírněně. Se zvýhodněním pacientů podle věku nesouhlasí. Důvodem pro úlevy podle něj má být jedině sociální situace pacienta.


Ministerstvo vnitra plánuje České poště přihrát výnosný obchod. Státní podnik, který mu podléhá, by se měl podle Hospodářských novin starat o telekomunikační služby pro české centrální úřady. Ty za ně každoročně platí miliardy korun. Pevný internet a volání pro ministerstva a další ústřední státní orgány je dosud doménou čtyř operátorů, kteří dodávají své služby v rámci takzvané komunikační infrastruktury veřejné správy. Od roku 2007 do února roku 2011 za to stát pošle čtveřici operátorů přibližně sedm miliard korun. Podle vrchního ředitele sekce pro informatiku a eGovernment Jaroslava Mráze je pravděpodobné, že vnitro pro další tři roky bude tyto služby poptávat od státní pošty. Ta nedisponuje na rozdíl od operátorů hustou telekomunikační infrastrukturou. Většinu služeb tak bude muset svým zákazníkům - úřadům poskytovat pomocí subdodavatelů.


Ročně v České republice přibývá kolem 250 vozíčkářů, píše deník Právo. Stát se to může každému. Komplikovanou každodenní cestu po Praze zachytil ve svém filmu Prague Needs a Revolution režisér Tomáš Škrdlant. Primátorští kandidáti všech stran připustili, že si vážnost problému uvědomili, až když se na věc podívali z pohledu vozíčkáře. Sdružení Asistence žádalo po přítomných kandidátech závazek, že do roka promění zbývajích 32 stanic z celkových 52 pražského metra v bezbariérové. Invalidní občané po eskalátoru sami jet nemohou. Jen 10 % pražských tramvají a 40 % autobusů tvoří nízkopodlažní vozidla. Nejde přitom jen o vozíčkáře. Přes 100 tisíc Pražanů je starších 70 let a maminky s kočárky snad ještě nikdo nespočítal. Primátorští kandidáti připustili, že tento dluh z minulosti už měl být odstraněn.


Návrh nového sídla Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, foto: Kuba, Pilař architekti
Stát se otočil zády k projektu nového sídla Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, píší Lidové noviny. Takzvanou "černou kostku" navrhli v roce 2004 architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Knihovna má tvar černé kostky umístěné uprostřed vodní hladiny. Měla tak být do jisté míry symbolem přechodu mezi "uhelnou" tradicí a kulturní budoucností města. Projekt byl vybrán ze 40 návrhů. Ministr kultury Jiří Besser (TOP09) uvedl, že v současné ekonomické situaci nemůže ministerstvo zabezpečit financování tak nákladné stavby. Moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas označil postoj ministerstva za postup, kterým se stát vzdává spolupodílu na projektu. Připomněl, že všechny krajské vědecké knihovny byly doposud hrazeny z 90 až 100% právě státem. Krajští politici tvrdí, že hledají náhradní řešení - kraj totiž potřebnou více než miliardu korun mít nebude a projekt odloží. Ostravská vědecká knihovna je dlouhodobě v zoufalé situaci. Ředitelka Lea Prchalová opakovaně připomíná, že o provizoriu se mluví už od vzniku knihovny v roce 1951, kdy se měla do 10 let stěhovat. Jeden z autorů projektu, architekt Ladislav Kuba poznamenal, stavba už měla být hotova. Právě to, že stále neodstartovala, je důvodem, proč se peníze na ni určené mohou jednoduše v rámci úspor škrtnout, míní Kuba.