Přehled tisku

Petr Nečas, foto: ČTK
0:00
/
0:00

I ty, Nečasi? ptá se komentátor v Lidových novinách poté, co se premiér postavil proti návrhu ministra financí Miroslava Kalouska na zavedení "povodňové" daně. Stovka nikoho nezbije, píše se v deníku, a vybraná suma pomůže postiženým. Vláda by se tak postarala o postižené záplavami, třebaže je to vláda takzvaně pravicová, k zájmům širokých vrstev obyvatel lhostejná.

Petr Nečas, foto: ČTK
I ty, Nečasi? ptá se komentátor v Lidových novinách poté, co se premiér postavil proti návrhu ministra financí Miroslava Kalouska na zavedení "povodňové" daně. Stovka nikoho nezbije, píše se v deníku, a vybraná suma pomůže postiženým. Vláda by se tak postarala o postižené záplavami, třebaže je to vláda takzvaně pravicová, k zájmům širokých vrstev obyvatel lhostejná. I trochu větru z plachet zdeptané levicové opozici by tak mohla sebrat. Jenže je to nápad zřetelně Kalouskův a teď to vypadá, že nikoli Kalousek je ministr svého premiéra, nýbrž Nečas je premiér viditelného a úspěšného ministra financí. Daň tak vyvolala první vážný spor mezi koaličními partnery ODS a TOP 09. Jsou tu ale i jiná hlediska. Hrozí dlouhodobější změna počasí, častější povodně, záplavy se mnohem víc týkají nové zástavby, problémy bude třeba řešit koncepčněji. S vodou lze najít kompromis, stojí to ale úsilí a investice. Stovka je jen záplata. Vítězství jedné či druhé strany bude mít v politické přetahované nulový význam, uzavírá deník.


Mladá fronta Dnes komentuje případ pardubického domova pro seniory, ve kterém podle zjištění deníku důchodci nedostávají dostatečné porce jídla. Personál je navíc šidí na hygienických potřebách, plenách i na rehabilitaci, i když jim ji má podle smlouvy poskytovat. Pobyt v tomto zařízení přitom stojí osmnáct tisíc korun za měsíc. Na poměry v domově, který vede kandidát na pardubického primátora, si stěžují klienti i jejich příbuzní. Podle autorky komentáře většina podobných stesků zůstává pod pokličkou, dokud čas od času nevybublá. Většinou, a to je příznačné, pouze anonymně. Je to dáno tím, že za normálních okolností by si klient postěžoval vedení a odešel jinam. Jenže tady není kam. Rodina tak raději drží ústa a krok. A platí. Domovy důchodců přitom samy nejsou v lehké situaci. Náklady na jeden den ležícího pacienta je až tisíc korun. Na stáří přitom neprobíhají žádné pouliční sbírky. Stáří totiž není atraktivní a raději se o něm moc nemluví, přiznává Mladá fronta Dnes.


Daniel Herman
Nemastný, neslaný - i tak se podle komentáře Hospodářských novin psalo o novém řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů Danielu Hermanovi. Bývalý katolický kněz se však vybarvil rychle. Nejen že vrací do funkcí lidi odvolané bývalým ředitelem Jiřím Pernesem, ale už také naznačil možný návrat zakladatele ústavu Pavla Žáčka do jeho vedení. Jde sice o riskantní, ne ale tak překvapivý krok, jak by se mohlo zdát. Sám Herman totiž uspěl u rady ústavu s projektem urychlené digitalizace archivů StB, což je původně Žáčkův plán. Jiří Pernes ho chtěl zbrzdit s odkazem na to, že při digitalizaci se mnoho dokumentů zničí. Ve skutečnosti zmizelo pouhých pět listů z jednoho spisu, přičemž během dvou let se zdigitalizovalo na deset milionů stran. Přitom digitalizace je jediný způsob, jak zpřístupnit archivy StB široké veřejnosti. Čas, který k tomu ústav má, není neomezený. Závisí na příštím přeskupení politických sil a na tom, zda získá větší vliv levice. A bývalý kněz v čele ústavu by k urychlení digitalizace měl podle deníku získat požehnání.


Ilustrační foto: Český rozhlas - Radio Praha
Komentátor deníku Právo se pozastavuje nad tím, že potravinářská inspekce má dvojí metr na patoky. Na jedné straně inspektoři napadli to, že moravští vinaři vyráběli značková vína z hroznů neznámého původu. Zákon jim přitom ukládá povinnost uvádět původ co možná nejpřesněji. Dvě velké vinařské společnosti tak poškodily pověst tuzemských vín. To, co oba velkoproducenti spáchali, považují vinaři například z okolí Velkých Pavlovic za málem smrtelný hřích. Inspekce dobře učinila, když výrobce vína postavila na pranýř, je ostatně za dohled na kvalitou zdejších vín ze zákona odpovědná. Jen jaksi nechápu, píše autor komentáře, proč si obdobně nepočíná inspekce obchodní při pančování tekutin zdaleka ne tak posvátných. Pumpaři šidí benzín a naftu, lidé se bojí o své motory, zpráva inspektorů ale vždy končí sdělením, že konkrétního pachatele nelze pojmenovat. A jeden by si myslel, že výrobci patoků jsou si rovni, uzavírá deník Právo.


Špionáž v armádě začne vyšetřovat policie. Ale až po roce, uvádí Mladá fronta Dnes. Ani po roce od skandálu a odchodu tří generálů napojených na ruského špiona Roberta Rachardža přitom není jasné, zda by vojáci měli být stíháni pro vyzvědačství. Jedná se o jednu z největších špionážních afér v české armádě, připomíná deník. Referovala o ní i evropská média. Policie ji však začne zkoumat s takřka ročním zpožděním. U jejího zrodu je Robert Rachardžo, vězeňský psycholog ve službách ruské rozvědky, který navázal blízký kontakt s ředitelkou sekretariátu tří vysoce postavených generálů. Tento pokus o průnik ruské rozvědky do nejvyšších pater armády zlomil všem třem generálům vaz, připomíná deník. Policie se přitom skandálem nezabývala. Rachardža, který se dopustil jednoho z nejzávažnějších zločinů, vyzvědačství ve prospěch cizí mocnosti, přitom nestíhala ani jako uprchlého poté, co zmizel v Rusku. Bývalého šéfa policejního odboru pro vyšetřování trestných činů v ozbrojených silách Martina Hádka to překvapilo natolik, že sám na Rachardža podal trestní oznámení na Nejvyšší státní zastupitelství. Člena sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Antonína Seďu zase udivilo, že rozvědka o Rachardžových aktivitách věděla pět let a nikoho z vysoce postavených generálů před ním nevarovala.


Kancléř Poslanecké sněmovny Petr Kynštetr si vypomohl prokazatelnou lží, aby mohl dál utajovat jména poslanců, kteří pustili státní pokladně žilou při letech z Ostravy do Prahy. Píší o tom Hospodářské noviny. Deník oficiálně zažádal o jména létajících poslanců poté, co nová sněmovna v čele s Miroslavou Němcovou ohlásila otevřenou politiku. Kynštetr ovšem nyní odmítl data z uplynulého volebního vydat. Prý je smazal. Zdůvodnil to kontrolou Úřadu pro ochranu osobních údajů, na jejímž základě prý musela sněmovna přijmout opatření, aby uchovávala veškeré osobní údaje pouze po dobu jednoho volebního období. Hospodářské noviny však zjistily, že Úřad pro ochranu osobních údajů archivaci poslaneckých požitků vůbec nekontroloval. Jeho kontrola se týkala pouze návštěvníků sněmovny, nikoliv samotných zákonodárců. Jenom loni poslanci prolétali na lince Praha - Ostrava 1,5 milionu korun. Pendolino je přitom dokáže do sněmovny dopravit ve stejném čase a sněmovní pokladnu to nic nestojí, uvedly Hospodářské noviny.


Lidové noviny informují o tom, že český pavilon na EXPO 2010 v čínské Šanghaji už má ne jednoho, ale hned dva kupce. Vedle města Chu-čou o náš pavilon projevila zájem farma československo-čínského přátelství, která byla založena v 50. letech s pomocí z tehdejšího Československa. Dnes je z ní obří konglomerát se 180 tisíci zaměstnanci a ropnou rafinérií. Vybraný zájemce by měl získat vnitřní konstrukci pavilonu, jeho vybavení i exponáty. Mezi nejatraktivnější patří reliéfy z podstavce sochy Jana Nepomuckého na Karlově mostě v Praze, které byly převezeny do Číny jako symbol štěstí. Návštěvníkům se líbí i letadélko, které ukazuje krásy ČR, nebo obří zlatá slza, která umožňuje vytvořit parfém podle emocí jejího diváka, píše deník. Prodej pavilonu by měl přinést zhruba 30 milionů korun.