Přehled tisku
Hospodářské noviny (HN) píší, že pouze jediný člověk ještě mohl pomoci hazardnímu byznysu, aby si udržel své postavení - prezident Václav Klaus. A ten to udělal, když vetoval zákon, jímž poslanci těsně před volbami výrazně omezili vliv loterijních firem. Starostové by si díky novému zákonu mohli sami určovat, jestli vůbec do svých měst pustí herny a kasina. A cesta peněz, které proudí z hazardu na dobročinné účely, by byla průhlednější než dnes, upozorňují HN.
Hospodářské noviny (HN) píší, že pouze jediný člověk ještě mohl pomoci hazardnímu byznysu, aby si udržel své postavení - prezident Václav Klaus. A ten to udělal, když vetoval zákon, jímž poslanci těsně před volbami výrazně omezili vliv loterijních firem. Starostové by si díky novému zákonu mohli sami určovat, jestli vůbec do svých měst pustí herny a kasina. A cesta peněz, které proudí z hazardu na dobročinné účely, by byla průhlednější než dnes, upozorňují HN. Klaus ovšem paragrafy odmítl podepsat, a tím zákon definitivně potopil. Končící poslanci se už totiž k přehlasování veta nesejdou a noví zákon projednat nesmějí. Prezident své odmítnutí zdůvodnil v podstatě stejnými argumenty, s jakými proti zákonu bojovaly hazardní firmy, u nichž Češi a Moravané ročně prohrají 30 miliard. Klausovi nejvíc vadilo, že novela zakazovala loterijním firmám přímou podporu sportovců, divadel, nemocnic nebo třeba i skautských oddílů. Na videoterminály, na nichž je možné prohrát naráz desetitisíce, vydávají licenci úředníci z ministerstva financí. A povolují je i tam, kde je starostové nechtějí. Právě tohle zákon měnil. Například v Brně, Bohumíně a dalších městech už začali připravovat vyhlášky, podle nichž měla za tři roky zaniknout většina heren - přesně to jim nový zákon totiž dovoloval. Tím, že končící sněmovna už nestihne prezidentovo veto přehlasovat, bude se muset začít na zákonu dělat zase od začátku, uzavírají HN.
Deník Právo informuje, že ministerstvo spravedlnosti vedené Danielou Kovářovou nakoupilo během posledního půl roku více než tři desítky kusů hodinek za celkovou částku 426 tisíc korun. Stalo se tak i přesto, že ministryně po svém nástupu do čela úřadu oznámila nutnost šetřit, kde se dá. Podle dřívějších informací médií například přelepila část vypínačů kvůli spotřebě elektřiny nebo pozastavila několik nákladných investičních akcí. Právo získalo oficiální stanovisko ministerstva až po několika urgencích. Nejprve mluvčí Jitka Zinke odmítla upřesnit, kolik hodinek a za jakou částku resort nakoupil. Po více než týdnu nakonec upřesnila, že ministerstvo nakoupilo zhruba dvě desítky hodinek, konkrétní částku ale znovu neuvedla. Hodinky české značky Prim mají logo ministerstva a podle Zinke byly pořízeny pro reprezentativní účely. „Každé ministerstvo má vyčleněnu částku na pořízení darů pro zahraniční delegace a pro významné události. Pro zmíněné potřeby byly také zakoupeny hodinky, ale i další předměty, kterými ministerstvo spravedlnosti poděkuje při daných příležitostech za dobrou spolupráci jak na mezinárodní úrovni, tak také v rámci Česka," sdělila mluvčí. Nad nákupem se však pozastavil ředitel nevládní protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka. „Působí to dojmem plýtvání. Otázka nestojí na tom, jestli se mají kupovat nějaké dárkové předměty pro reprezentaci úřadu, ale jestli to musí být za takovou cenu, zvláště v dnešní době snižování nákladů ve veřejném sektoru," prohlásil pro deník Právo.
Odcházející guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma (49) by od příštího roku měl vést Evropský výbor pro systémová rizika, na jehož vzniku se dohodla EU před rokem. Deníku E15 informaci potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje v Praze a Bruselu. "Tůma chtěl zůstat v oboru, v Bruselu jeho přání uvítali," uvedl zahraniční pramen E15. Evropský výbor pro systémová rizika je jednou z odpovědí unie na finanční a hospodářskou krizi. O zřízení nového makrodohledu bude Evropský parlament hlasovat příští týden. "Supervize nad EU musí být daleko silnější. Potřebujeme instituci, která bude daleko rychlejší a důraznější než pomalá a roztříštěná reakce na krizi, které jsme byli svědky v letech 2007 až 2008," uvedl ve svém stanovisku Hospodářský a měnový výbor europarlamentu. Tůma svou rezignaci na funkci guvernéra totiž oznámil už v polovině dubna, v centrální bance končí 30. června. Pracovní smlouvu s ČNB měl přitom až do poloviny února 2011. Guvernérem byl od prosince 2000. Od 1. června 1998 do svého nástupu do ČNB počátkem roku 1999 byl výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj, v jejímž představenstvu zastupoval Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko. Podle původních představ měl být výbor pro systémová rizika součástí Evropské centrální banky, její prezident měl novému dohledu šéfovat. Evropský parlament však požaduje naprostou nezávislost úřadu na ECB. Nová instituce společně s finančním mikrodohledem bude působit ve Frankfurtu nad Mohanem, kde je také ústředí Evropské centrální banky, informuje E15.
