Přehled tisku
Podle Lidových novin si Rusko hraje s americkým prezidentem Barackem Obamovou a do této hry zatahuje i Prahu. Už podruhé v krátké době se totiž z Ruska rozšířila zpráva, že by Rusové a Američané mohli novou smlouvu o snížení počtu jaderných zbraní podepsat v Praze. S odvoláním na nejmenovaný zdroj z Kremlu ji zveřejnila agentura RIA Novosti.
Podle Lidových novin si Rusko hraje s americkým prezidentem Barackem Obamou a do této hry zatahuje i Prahu. Už podruhé v krátké době se totiž z Ruska rozšířila zpráva, že by Rusové a Američané mohli novou smlouvu o snížení počtu jaderných zbraní podepsat v Praze. S odvoláním na nejmenovaný zdroj z Kremlu ji zveřejnila agentura RIA Novosti. Podobné smlouvy se podle zvyklostí vždy podepisovaly ve "třetích" zemích, například na Islandu. Mělo by také jít o země neutrální, píší Lidové noviny. Když se v prosinci poprvé mluvilo o Praze, stočila se nakonec řeč na neutrální Švédsko a Švýcarsko. Po necelých dvou měsících ale Rusové znovu vracejí Prahu do hry. Na celé věci je přitom nejzajímavější právě to, kdo Prahu protlačuje. Podle agentury by se tak totiž nemělo navázat na loňský pražský projev prezidenta Obamy o světě bez jaderných zbraní. Agentura naopak zmiňuje, že v Česku měl stát americký radar. Podpis podobné smlouvy by tak Českou republiku pomyslně zařadil mezi neutrální země. A uznat by to museli v první řadě Američané, uvádějí Lidové noviny.
Hospodářské noviny komentují tristní situaci při zadávání veřejných zakázek. Stát je rozdává, aniž by věděl komu. Stovky milionů korun putují do společností s ručením omezeným, které všechny své závazky garantují do výše maximálně dvou set tisíc. Skoro polovina firem pracujících pro veřejný sektor má neznámého majitele, řada "osvědčených" podniků s bohatými referencemi vznikla ani ne před rokem. Na druhé straně této rovnice jsou dálnice, které se v Česku staví o čtyřicet procent dráž než v západní Evropě, nebo dodávky informačních technologií, ke kterým si firmy účtují jako cenovou přirážku desítky až stovky procent navíc. V tomto kontextu znamená výběr firmy s neznámou identitou a nulovou historií takřka jistě vyhozené miliardy, píší Hospodářské noviny.
Stát chce vycouvat z objednávky vakcín proti prasečí chřipce, uvádí deník Právo. Mnoho lidí totiž očkování odmítá. V Česku je v současné době téměř 240 tisíc dávek, očkovat se ale nechalo jen 62 tisíc osob. Proti možnému povinnému očkování dvou set tisíc lidí se zvedl odpor na všech stranách. Prezident Václav Klaus označil povinnou vakcinaci za "pošlapávání lidské svobody". Česko si přitom u firmy, která vakcínu proti prasečí chřipce vyrábí, objednalo celý milion dávek. Vláda na jejich nákup vyčlenila 200 milionů korun. Kabinet nyní hledá cestu, jak alespoň část objednaných vakcín neodebrat. Ve středu to připustila ministryně zdravotnictví Dana Jurásková, kterou tímto úkolem pověřil premiér. Podobný problém však řeší i jiné státy. Například Francie, která objednala 94 milionů dávek, už část prodala Kataru nebo Egyptu.
ČEZ si svá komanda nechá, píše Mladá fronta Dnes k případu, kdy elektrárenská společnost na neplatiče proudu vysílala svá vymahačská komanda. Tyto ostré muže podle deníku vycvičil bývalý instruktor speciálních policejních jednotek. Jejich pracovní metody jsou podle všeho na hraně zákona. Představitelé státu proto ČEZ vyzývají, aby tato komanda rozpustil. To ale odmítá generální ředitel společnosti Martin Roman. Jeho muži se podle něj sice při kontrolách v minulosti dopustili určitých chyb, jejich polovojenský výcvik i postupy však Roman považuje za adekvátní. Argumentuje hlavně tím, že komando zasahuje ve velmi nebezpečném prostředí. Bojuje proti stále početnějším a sofistikovanějším zlodějům proudu, s nimiž nelze vždy jednat v rukavičkách. Od svého vzniku kontroloři odhalili zhruba 15 tisíc krádeží za nejméně půl miliardy korun. Kritiku svých komand považuje ČEZ za mediální kauzu, uzavírá Mladá fronta Dnes.
Za bohatého člověka se může považovat jen ten Čech, který má nejméně patnáct milionů korun, uvádí deník Právo. To je totiž podle deníku hranice, kdy se jeho kontem vůbec začnou zabývat privátní bankéři. I 15 milionů je přitom na západoevropské zvyklosti, co se boháčů týče, málo, píše deník. Potvrdil to Jan Prachař, ředitel privátního bankovnictví české pobočky banky, která sídlí v Rakousku. Podle něj se v západní Evropě jedná o vklady v řádu několika milionů eur. Ve střední a východní Evropě je tato hranice snížena na zhruba půl milionu. Podle něj přitom počet takto bohatých lidí i v Česku roste. Ne sice tak rychle jako v minulosti, ale přesto přibývají, říká Jan Prachař v Právu.
Deník Právo informuje o pomoci, kterou od tohoto týdne dostávají brněnští bezdomovci. V tamním sídle Armády spásy totiž desítky z nich každý den dostanou teplé jídlo, které se během oběda neprodalo v brněnských restauracích. S tímto nápadem jako první přišel restauratér Richard Hošek a oslovil prvního náměstka primátora Daniela Rychnovského. Radnice se pak obrátila na čtyři desítky restaurací po celém městě. K projektu se jich zatím připojilo sedm. Restaurace bezdomovcům rozdávají teplá jídla i minutky, které se jim do 14.00 nepodařilo prodat. Restaurace by je pak stejně musely zlikvidovat. Rozdávání jídla bezdomovcům je běžná praxe ve vyspělých zemích, brněnský projekt je ale pilotní, upozorňuje Právo. Náměstku Rychnovskému se prý už ozvali kolegové z Prahy, Litoměřic, Ostravy i z Plzně. Pražský radní pro sociální oblast ale oponuje: "Nic podobného neplánujeme, podle nás to je kontraproduktivní. Tím bychom lidi učili, že bez práce jsou koláče."
