Přehled tisku

Jaderná elektrárna Temelín

Česká energetická a přenosová soustava (ČEPS) zvažuje varianty, kudy povede proud z Temelína. Píší to Lidové noviny. Mluvčí firmy Jana Jabůrková uvedla, že pokud k dostavbě Temelína dojde, bude nutné přenosovou soustavu posílit. Podrobnosti však zatím tají a to kvůli možným spekulacím s pozemky. ČEPS počítá s celkovými náklady ve výši zhruba 12 miliard korun, investorem má být stát právě prostřednictvím této firmy. Lidové noviny v této souvislosti varují, že výstavba vysokého napětí často vzbuzuje v Evropě odpor obyvatel a je obtížné přesvědčit majitele pozemků ke stavbě stožárů na jejich území.

---

Kongresové centrum, foto: Štěpánka Budková

Kongresovému centru Praha hrozí kvůli dluhům rozprodej. Proto hledá investora. Podmínkou je, aby hlavní budova i nadále patřila hlavnímu městu a pořádala kongresy. Jak informuje deník E15, centrum má dluh kolem dvou miliard. Ten vznikl především v souvislosti s pořádáním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Situace kolem kongresového centra se vyhrotila letos na jaře, když auditoři zjistili, že podnik by už brzy nemusel mít peníze na úhradu splátek. V létě se začalo hovořit o tom, že Praha zřejmě bude muset prodat část nemovitostí, které KCP patří, aby zamezila krachu společnosti. Bývalý Palác kultury byl otevřen v roce 1981. Po rozsáhlé rekonstrukci na konci 90. let se hlavní atrakcí budovy stal Kongresový sál, který údajně patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavnou londýnskou Royal Albert Hall.

---

Kvůli žalobám na chybný výběr pojistného se možná zvýší daně, varují Hospodářské noviny. Politici dvou nejsilnějších stran se shodují, že pokud by stát kvůli údajně chybné úpravě výběru pojistného na sociální zabezpečení přišel o desítky miliard korun, musel by sociální pojištění zvýšit. Sněmovna by to zřejmě schválila. Stát prý může přijít o 130 miliard korun, protože v zákoníku nebyla od ledna do června roku 2007 věta o vyměřovacím základu, ze kterého se pojištění vypočítává, takže řada firem se chystá peníze na státu vysoudit. Hlavně velké firmy tvrdí, že je hrozby politiků nezastraší. Politici totiž varují, že plošné zvýšení zdanění práce by mohlo zhoršit už tak rostoucí nezaměstnanost. O to, kdo celou situaci zavinil, se pře ČSSD s ODS.

---

Řetězce berou zákazníky malým krámkům, uvádí deník Právo. Doba idylických nákupů, kdy kupující znal jméno svého prodavače či majitele obchodu a dostával od něj za věrnost kalendář či láhev rumu, v Česku zřejmě definitivně skončila. V hypermarketech už podle průzkumů nakupuje 43 procent českých domácností, v diskontních prodejnách pak 23 procent. Potvrzují to nejen stále nově otevírané velkoprodejny, ale i statistiky vypovídající o vývoji tržeb. V Česku působilo v pololetí letošního roku 587 diskontních prodejen, 558 supermarketů a 246 hypermarketů. Jen pro srovnání: před deseti lety bylo v celé ČR jen 25 hypermarketů. Drobní prodejci, majitelé rodinných obchodů, nemohou především konkurovat cenám a široké nabídce obřích obchodů. Svoji roli hraje i fakt, že ve velkoprodejnách se dá platit kartou. Malé krámky však šanci k přežití mají, pokud se podle expertů začnou zaměřovat na sortiment, který není schopen z ekonomických důvodů velkovýrobce nabídnout. Týká se to například výrobků s vysokým podílem ruční práce.

---

Z plánovaného krácení platů policistů a hasičů nebude nic. Jak uvádí Lidové noviny, vůli parlamentu akceptovala i vláda. To bylo začátkem roku řečí o obětech, které si na nás vyžádá hospodářská krize. Změnu ale pocítili 'jen' ti, kteří přišli o práci. Stát jede postaru, jako kdyby nebyla krize a jako kdyby se veřejné rozpočty nepropadala do čím dál hlubších schodků. Průměrný státní zaměstnanec si vydělá víc než průměrný zaměstnanec u soukromníka. To je anomálie nevysvětlitelná ničím jiným než strategií levice, která svůj voličský potenciál nevidí jen v dělnické třídě, ale ve státních zaměstnancích, píše sloupek Lidových novin.

---

Nejhlubší uhelný důl v zemi čeká na zasypání, píší Lidové noviny. Odborníci řeší, jak nejlépe zaplnit kilometr a půl hlubokou jámu, v níž horníci naposledy těžili o Vánocích před 18 lety. Nejhlubší černouhelná šachta ve střední Evropě je ve Zbýšově u Brna. Dno dolu leží více než kilometr pod hladinou moře. Jenže hloubka není jediným problémem. Po ukončení těžby důlní areály odkoupily a přestavěly soukromé firmy. A jejich vedení jen opatrně připouští, že přes svůj majetek pustí tisíce aut s hlušinou na zasypávání šachet. Případné uvolnění stěn by mohlo na povrchu vytvořit obří kráter. Radnice nechce na zasypání dolu použít už zrekultivovanou haldu, která se stala součástí krajiny. Firma Diamo počítá s tím, že použije materiál z haldy z Oslavan. To by znamenalo, že ulicemi projede několik tisíc nákladních automobilů.

---

Vláda bude ve školách od příštího roku rozdávat ovoce a zeleninu zdarma. Chce, aby děti jedly zdravěji a byly hubenější, píše Mladá fronta Dnes. Zní to bohulibě - jenže děti o ovoce příliš nestojí a ani lékaři ho s hubnutím zrovna nespojují. Navíc bude akce stát desítky milionů korun. Podobně jako v Česku by se akce měla rozběhnout ve většině zemí Evropské unie. Mnozí experti na výživu považují akci za nesmysl. A tvrdí, že by udělali lépe, kdyby dali dětem tři hodiny tělocviku. Podle dětské obezitoložky Alexandry Moravcové je některé ovoce příliš kalorické. Takto nevypadá podpora zdravého stravování u dětí, ale spíše snaha vyjít vstříc zemědělcům, kteří mají problémy s přebytky. To ministerstvo zemědělství odmítá. Už dnes se podle něho musí ovoce dovážet. Zároveň však není jasné, kdo by dodával to školní.

---

Vánoční čas je časem sebevrahů. Tento často opakovaný mýtus je ve skutečnosti nesmysl, píše deník Právo. Opak je totiž pravdou. V prosinci je sebevražd za celý rok nejméně. A to o plnou pětinu celoročního průměru. Ve svátečních dnech dokonce o třetinu. Přetrvávající mýtus většina dotázaných psychologů přičítá zvláštní atmosféře těchto dnů. Podle specialistů je naopak největší počet sebevražd v květnu, kdy u lidí po zimním období kulminují deprese.