Přehled tisku
Deníky komentují první celostátní sněm TOP 09. Prvním předsedou strany byl zvolen senátor a někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Post prvního místopředsedy připadl Miroslavu Kalouskovi, hlavnímu iniciátorovi vzniku politického uskupení. Podle Mladé fronty Dnes (MfD) sněm nepřinesl žádné překvapení, stalo se, co se očekávalo.
Projevy kandidátů na všechny další funkce jako by byly psané přes kopírák, všímá si komentátor Hospodářských novin (HN). Po úkloně knížecí jasnosti následovalo ujištění, že TOP 09 změní poměry v zemi, že se nestane "lokajem lobbistických skupin". Co ale může změnit strana, vedená utečenci z KDU-ČSL, která se sama podílela na vytváření korupčních sítí, ptá se autor komentáře.
Dokud se nová strana TOP 09 skrývala v tůních na panství Karla Schwarzenberga jako stydlivá, byť postarší rusalka, byla tajemná, míní komentátor Práva. Podle průzkumů veřejného mínění se našlo nemálo mužů i žen, které tušené rybí panny okouzlily byť náznakem písní a tanců. Scházelo jen unést příznivce na dno konzervativní řeky, aby tam s nimi žili a dávali jim hlasy, kterými se živí, píše Právo.
Podle deníku E15 první sněm TOP 09 vyústil podle očekávání v demonstraci nerozborné jednoty a odhodlání. Přesto na něm nezaznělo nic, co by ukazovalo, že nově ustavená partaj je víc než další prvek českého politického fenoménu "třetích" stran. "Ano, příští volební období má TOP 09 prakticky jisté. Nejpozději během něj ale musí vyvinout něco, co ani etablované strany po dvou dekádách nemají - líheň politických talentů a systém pro jejich výběr," uvádí E15. Regionální vody, kam dobře vidí spřátelené hnutí Starostové, jistě nejsou špatným lovištěm, ale princip a technika lovu jsou vysoké disciplíny, podotýká komentátor E15.
Zřejmě vůbec první vězeň žaluje stát kvůli plošnému odebírání DNA, jež probíhalo v českých věznicích v roce 2007. Tehdy policisté během několika týdnů vzali vzorky víc než 16.000 lidí za mřížemi, kteří si odpykávali trest za úmyslný trestný čin. Žalobu na ministerstvo spravedlnosti podal někdejší šéf pražského Discolandu Sylvie Albert Žirovnický, který si na Mírově odpykává šestnáctiletý trest za vraždu kamaráda z roku 2000. Soudy začnou případ řešit v polovině prosince, píše deník Právo. "Žalobce chce 300.000 korun jako nemajetkovou újmu, která mu byla podle jeho slov způsobena tím, že mu byly odebrány biologické vzorky. Říká, že to nemělo být vůbec realizováno a bylo to provedeno nezákonně,"řekl Právu mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Zdeněk Douděra. Vzorky přitom zásadním způsobem rozšířily Národní databázi vzorků DNA, kterou spravuje Kriminalistický ústav a kterou využívají vyšetřovatelé k odhalování zločinů, uvedl deník. Žirovnický, který se státem v minulosti neúspěšně vedl několik sporů, například týkající se jeho zatčení, si prý v žalobě stěžuje na to, že mu byl vzorek odebrán násilím. Na to si v minulosti stěžovala skupina vězňů u ombudsmana Otakara Motejla. Jak píše list, tehdy ale zpochybňovali samotné oprávnění policie odebírat vězňům DNA. Podle nich policie jednala protizákonně. Motejl jim dal částečně za pravdu v tom, že šlo o invazivní metodu, která údajně porušovala tělesnou integritu vězňů. Ministerstvo vnitra prohlásilo, že policistům odběry dovoloval zákon o policii a trestní řád. Totéž tvrdí i žalované ministerstvo spravedlnosti. Kriminalistický ústav i dnes akci obhajuje. Podle mluvčí ústavu Petry Srnkové se podařilo najít v téměř 660 dosud nevyřešených případech shodu DNA na místě s některým ze vzorků odebraných u vězňů. Národní databázi vzorků DNA řeší i Úřad pro ochranu osobních údajů. Nelíbí se mu, že jsou v něm vzorky všech odsouzených za úmyslný trestný čin, napsalo Právo.
