Přehled tisku

0:00
/
0:00

Česká politika je podle prezidenta Václava Klause 20 let po listopadové revoluci ideově vyprázdněná a volné místo mohou zaplnit jiné, nebezpečné ideje. "Čím více se vyprazdňuje politika, tím větší šance pro havlismus,"řekl Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes (MfD) k úternímu 20. výročí sametové revoluce.

Česká politika je podle prezidenta Václava Klause 20 let po listopadové revoluci ideově vyprázdněná a volné místo mohou zaplnit jiné, nebezpečné ideje. "Čím více se vyprazdňuje politika, tím větší šance pro havlismus,"řekl Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes (MfD) k úternímu 20. výročí sametové revoluce. Termín "havlismus" Klaus v rozhovoru definuje jako "jiné a zcela odlišné vnímání světa" a "jako neutrální analytický výraz". Klaus zmínil vyprázdnění komunistických idejí před listopadem 1989 a prohlásil, že i současný český politický systém je poškozován vyprázdněním idejí. "Hrozí, že nastoupí ideologie jiné. To je nebezpečné. Cítím opět ve vzduchu -ismy,"řekl. Pojem havlismus použil ve své nedávno vydané knize "Kde začíná zítřek", v níž shrnul svůj pohled mimo jiné na pád komunismu, 90. léta a současný stav české politiky. "Havlismem" míní koncepci svého předchůdce a významné postavy protikomunistického disentu Václava Havla.

Přes tyto výhrady nicméně Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny (LN) Havla a jeho ústřední roli v událostech roku 1989 - podobně jako při sobotním koncertu ke 20. výročí sametové revoluce - ocenil. Současně se v rozhovoru pro LN vyjádřil k tomu, proč se v úterý neuskuteční větší státní oslavy výročí pádu komunismu v Československu v roce 1989. Klaus by si přál, aby slavili lidé, neboť 17. listopad podle něj není moc spojen se státem ani příliš intenzivně s Pražským hradem. "A proto jsme po mnoha poradách usoudili, že nakonec ustoupíme od okázalé oslavy na Pražském hradě. Je strašlivě sporné udělat na Pražském hradě setkání nestátních reprezentantů, nebo zase na druhou stranu setkání nejvyšších ústavních činitelů, o kterých si v řadě případů myslím, že se 17. listopadem neměli absolutně nic společného,"řekl s tím, že k tomuto závěru dospěli na Hradě v průběhu září. Prezident uvedl, že předtím si myslel, že něco takového na Hradě bude. "Ale minulé pondělí na oslavách pádu Berlínské zdi jsem si jen a jedině blahořečil, že jsme něco podobného nedopustili u nás. Pro mě představa, že by tady pád komunismu oslavovali prvními čtyřmi projevy (francouzský prezident Nicolas) Sarkozy, (ruský prezident Dmitrij) Medveděv, (britský premiér) Gordon Brown a (americká ministryně zahraničí) Hillary Clintonová tak jako v Berlíně.... Když jsem tam seděl, nevěřil jsem svým očím," prohlásil Klaus. Mezi české ústavní činitele, o kterých si myslí, že se 17. listopadem neměli absolutně nic společného, zařadil mimo jiné předlistopadového člena komunistické strany a nynějšího předsedu sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD). "Já o té věci uvažuji spíš systémově, než že bych vypichoval jednotlivce. Ale troufal bych si říci, že pan Vlček k tomu má asi tak blízko jako pan Sarkozy. V obou případech by se mi to zdálo docela nepatřičné," poznamenal Klaus. Na dotaz LN "co Jan Fischer", který byl v 80. letech stejně jako Vlček také členem komunistické strany, Klaus odvětil: "Já jsem řekl Vlček. Záměrně. Ne, říkat další jména je zbytečné."


Úterní 20. výročí sametové revoluce, při níž se v listopadu 1989 zhroutil v tehdejším Československu komunistický režim, a akce připomínající tuto událost jsou hlavním tématem všech deníků. Za efektně zahrané gesto na "nepřátelské" půdě a výrok odvátý ještě týž den nepřímými přestřelkami obou aktérů považuje komentář Hospodářských novin (HN) to, že prezident Václav Klaus v sobotu večer na koncertě pořádaném jeho předchůdcem Václavem Havlem k 20. výročí sametové revoluce ocenil ústřední roli Havla v událostech roku 1989. "Rozdílnost obou mužů se jeví zvlášť plasticky, když promluví o morálce. Havel v projevu vyzývá k trvalému pěstování mravního cítění nás všech. A hned čteme v novinové ukázce z Klausovy knihy, že morálku kázat smysl nemá, respektive je to příliš laciné. Morálka je vskutku plachým slovem a neradno jím šermovat. O to důležitější je, když se objeví někdo, kdo o morálce nemluví, ale nepodvádí, neuráží, drží sliby, nepodbízí se lidem brnkáním na jejich nižší pudy. A pokud dokáže zaujmout voliče, pro rehabilitaci politiky udělá víc než všichni hlasatelé i odstřelovači morálky dohromady," píše autor komentáře v HN.

Právo v komentáři nazvaném "Osobní příklad" poznamenává, že by bylo jen dobře, "kdyby se příště dva Václavové nesrazili ve dveřích, protože by každý říkal: Až po Vás, Veličenstvo. Okopávat si kotníky stejně budou, ale mohlo by se to odehrávat z výchovných důvodů až za zavřenými dveřmi. Nešlo by o nic světoborného, ale jak vedeme děti k lepšímu chování? Osobním příkladem."


"Co znamená svoboda pro českou společnost po dvaceti letech? Soudě podle způsobu a míry připomínky nic moc. Přitom by mělo jít o nejširší konsenzus, nejmenší společný jmenovatel, na kterém se demokraté shodnou. Výročí svobody by měl stát připomínat za účasti všech, kteří se na ní podíleli - od disidentů přes Miloše Zemana až po současný establishment. Místo toho vidíme atomizaci. Jedinou skutečně reprezentativní sešlost přitáhl Václav Havel do kostela sv. Anny. Škoda, že to nebereme vážněji. Svoboda je totiž nesamozřejmá jen pro toho, kdo si jí dokáže vážit," napsal komentátor Lidových novin (LN).

"Lidé jsou otráveni politikou, ve které zvláště v poslední době vítězí technologie moci nad jakýmikoliv ideály. Vadí nám podvody, větší i malé zlodějiny - od vytunelovaných bank a privatizačních fondů až po nepoctivé taxikáře a obchodníky. Rozčiluje nás korupce, nepoctivost, agresivita, hloupost či chamtivost - v politice i jinde. Avšak právě schopnost takového rozčilení, a nikoli pouhé rezignace dokazuje, že v sobě máme srdce a že umíme snít o lepším světě. Že nám není jedno, co se kolem nás děje, a že máme cit pro to, co je správné a co ne. To je to, co můžeme mít společného s hrdiny minulosti, které dnes oslavujeme. Sny, kterých chceme dosáhnout, a srdce k tomu, abychom to nevzdali. Hrdinů minulosti bývá z povahy věci jen málo. Hrdinou let příštích se může stát každý. Stačí, když bude dělat to, co je správné, namísto toho, co je snadné a momentálně výhodné," píše autor článku v Mladé frontě Dnes (MfD).


Mobilní operátor MobilKom, který pod značkou U:fon poskytuje od května 2007 mobilní služby, loni prodělal 727 milionů korun. Výrazně tak prohloubil ztrátu z roku 2007, která činila 382 milionů korun. Tržby firmy přitom dosáhly 278 milionů korun. Píše to deník E15. Vlastníkem MobilKomu je finanční skupina Penta. "Je běžné, že začínající projekty v telekomunikačním byznysu se dostávají do zisku až po letech. MobilKom je nyní blízko hranici, kdy si bude schopný samostatně krýt provoz a nebude potřebovat zdroje od akcionáře,"řekl listu mluvčí Penty Investments Martin Danko. Podle výroční zprávy firmu loni zatížily hlavně investice do bezdrátové sítě CDMA, které by se měly v budoucnu vrátit, napsal E15. Penta Invetments jako akcionář poskytuje MobilKomu, jehož vlastní jmění je v záporu přes 300 milionů korun, provozní financování s úvěrovým rámcem 1,5 miliardy korun. MobilKom má kromě toho externí bankovní úvěry, a to 38 milionů korun u ING a více než půlmiliardu u China Development Bank. Větší úvěr je krytý zastavením majetku operátora a částečně jištěný i skupinou Penta, uzavírá E15.