Kauza plzeňských práv se opět dostává na stránky všech českých deníků v několika souvislostech. Jednak byl zvolen nový děkan Jiří Pospíšil a také se objevují další podezřelí absolventi, nejen předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda.
Kauza plzeňských práv se opět dostává na stránky všech českých deníků v několika souvislostech. Jednak byl zvolen nový děkan Jiří Pospíšil a také se objevují další podezřelí absolventi, nejen předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda. Podle Mladé fronty Dnes se mezi podezřelé absolventy řadí i Monika Kocourková, která na protikorupční policii vyšetřovala mimo jiné i podvody uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře. Od policie pak odešla a stala se z ní doktorka práv. A teď je podle informací deníku spolu s dětmi Františka Mrázka na seznamu deseti nejproblematičtějších studentů plzeňské právnické fakulty. Rychlostudenti se objevují i na jiných školách. Hospodářské noviny upozorňují, že zvláštně začala studovat na Vysoké škole finanční a správní Miss World Taťána Kuchařová. Do prvního ročníku prý nastoupila v květnu a už v srpnu složila zápočty a zkoušky. Taťána Kuchařová byla také přítelkyní radního Milana Richtera, který sedí i ve správní radě školy, píší Hospodářské noviny.
Poslanec Marek Benda použil shodnou práci pro získání jak magisterského, tak doktorského titulu. Je předsedou ústavně právního výboru Sněmovny za ODS. Nyní je připraven se titulu nikoliv vzdát, ale pozastavit jeho užívání. Vrátit se na plzeňskou fakultu, na níž titul získal, a znovu projít rigorózním řízením, píše ve svém komentáři deník Právo a dále pokračuje: Pro ODS se ale hlavní potíž rýsuje na poli politickém.Chomutovská primátorka a dvojka na ústecké krajské kandidátce do sněmovních voleb Ivana Řápková je také JUDr. Jako na potvoru má doktorát z plzeňské fakulty. Horší pro pověst občanských demokratů je, že si ji vyučující jako studentku, která by navštívila jeho seminář alespoň jednou za tři semestry, vůbec nepamatuje. Celá plzeňská kauza působí dojmem podvodů, podvůdků a ulepených malých domů, píše komentátor deníku Právo. Jediná dobrá věc, která podle něj kolem ní vznikla jsou vtipy. Nejkratší zní: "Co děláš o víkendu? - Práva."
Foto: Štěpánka Budková
Česká republika se dočkala pochvaly za to, že nespěchala s přijetím společné evropské měny. Podle hlavního ekonoma Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Erika Berglofa se tím vyhnula hlubším dopadům světové finanční krize. Erik Berglof to řekl včera v Londýně na konferenci k dvacátému výročí pádu komunismu, píší Lidové noviny. Snaha rychle přijmout euro podle něj především v pobaltských státech vedla k hluboké ekonomické krizi, neboť očekávané zavedení eura zvýšilo zájem o půjčky v cizích měnách. Když přišla krize, začaly se kurzy měn v Estonsku, v Litvě a Lotyšsku rychle propadat, takže splátky půjček v cizích měnách se skokově zvýšily. Podobný průběh měla finanční krize například i v Maďarsku. Země, které přijetí eura odložily, což je právě případ České republiky, prošly podle Berglofa krizí mnohem lépe. "Stanovovat si termíny není dobré," uvedl podle Lidových novin hlavní ekonom EBRD.
17. listopad 1989 na Václavském náměstí v Praze
Miroslav Štěpán trpce v těchto novinách zavzpomínal, jak mu v 90. letech ujel vlak. Zatímco seděl v kriminále, jiní vrcholní soudruzi a svazáci hbitě odvrhli dělníky, rolníky i pracující inteligenci a převlékli se do kabátu svého odvěkého nepřítele, buržoazie. V něm pak úspěšně vstoupili do světa byznysu, píše se v komentáři Mladé fronty Dnes. Pro tuto skupinu lidí se vžil název, který už není moc slyšet: staré struktury. O co méně měly možnost se po listopadu 1989 prosadit ve veřejném životě, o to více měly otevřená vrata při privatizaci. Dokázaly toho využít. Staré struktury měly peníze, ohebnou páteř i kontakty a držely se všude tam, kde se o něčem rozhodovalo. Staré struktury však udělaly něco, s čím počítal v devadesátých letech málokdo - zakonzervovaly podnikatelsko-společenské prostředí v podobě pozdně komunistické. Je prorostlé provizním systémem (rozuměj korupcí) a klientelismem (rozuměj neprůhledným lobbingem a známostmi). Věřím však, že žádné příště nás už nečeká, i když sociální demokraté otvírají komunistům dvířka k moci. Přes to všechno těch dvacet let ve svobodné zemi stálo za to a v příštích volbách je třeba ty dveře zase zabouchnout, píše komentátor v Mladé frontě Dnes.
O bývalém ministrovi průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhém se v poslední době spekulovalo jako o možném kandidátovi na eurokomisaře. V rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že žádnou nabídku stát se eurokomisařem zatím nedostal, i když asi před šesti týdny o tom s premiérem Janem Fischerem mluvil. Pokud by ale nabídku dostal, přijal by ji za předpokladu, že by mezi politickými stranami nedošlo k dohodě na osobě eurokomisaře. Jméno kandidáta na českého zástupce v komisi bychom mohli znát už příští pondělí. Premiér Jan Fischer Lidovým novinámřekl, že tento termín je velmi pravděpodobný a že by rád k tomu učinil všechny potřebné kroky.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zrušila všechny pokuty, které krajským nemocnicím udělila kvůli nevybírání zdravotnických poplatků. Podle Hospodářských novin tak reagovala na odvolání, která proti jejímu rozhodnutí nemocnice podaly. Vyšetřování nemocnic se tak vrací na začátek. Pojišťovny přitom ještě donedávna tvrdily, že nemocnice nevybíráním poplatků porušují české zákony. Nejvíce pokut udělila právě VZP. "Rozhodčí orgán VZP, který odvolání posuzuje, rozhodl ve všech případech o tom, že je třeba důkazy doplnit a vrátil věc k novému prošetření,"řekl Hospodářským novinám mluvčí VZP Jiří Rod. "Nelze vymezit dva nebo tři hlavní důvody, protože každý případ je jedinečný, a důvody se proto v jednotlivých případech liší," doplnil mluvčí. Ministerstvo vnitra před časem označilo postup krajů, které vrací lidem peníze za zdravotnické poplatky, za závadný. Kraje vyzvalo k nápravě, regiony se mají vyjádřit do Vánoc. Hejtmani už ale označili názor ministerstva za neodůvodněný a právně nehajitelný. Výzva se týká všech krajů kromě Prahy, kde se poplatky nevrací, a Plzeňského kraje, kde se uplatňuje odlišný postup.
Jaderná elektrárna Temelín
K tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín se vrací Lidové i Hospodářské noviny. Jak uvádějí, politici chtějí mluvit do výběru firmy, která zhruba 500 miliardovou zakázku dostane. ČEZ počet přihlášených firem zatím oficiálně nepotvrdil, ale Hospodářským novinám dva zdroje potvrdily, že do obřího tendru jdou jen tři firmy - ruský Atomstrojexport, francouzská Areva a americký Westinghouse. To samé potvrdil zdroj blízký vládě i Lidovým novinám.Ty také píší, že čeští politici řeší, zdali by neměla být "vyšachována" ze hry ruská společnost Atomstrojexport, která chce do tendru vstoupit s českou Škodou JS.
Matyáš, Tobiáš nebo Denis - to jsou některá z mnoha jmen, která nejsou v kalendáři. Rodičům takových dětí se to nelíbí a chtějí tento stav změnit. Jak píše Mladá fronta Dnes, tito rodiče chtějí prosadit, aby se kalendáře přepsaly. Argumentují tím, že tato jména jsou dnes obvyklá. Rodiče však zřejmě narazí na nemalý problém. Není totiž nikdo, kdo by takovou změnu mohl nařídit. Jmény v kalendářích se žádný úřad nezabývá, snad jen výrobci kalendářů. Právě na ně se chtějí iniciativní rodiče obrátit. Nemají v úmyslu odstranit z kalendářů jména stará a málo používaná, ale nová jména k těm starým přiřadit, uvádí Mladá fronta Dnes.
