Přehled tisku

0:00
/
0:00

Nový návrh loterijního zákona z dílny ministerstva financí počítá s větším příjmem pro obce a vyššími odvody sázkových kanceláří. Obce by tak mohly do svých rozpočtů získat až o dvě miliardy korun více. Vláda by ho měla projednat do konce měsíce.

Nový návrh loterijního zákona z dílny ministerstva financí počítá s větším příjmem pro obce a vyššími odvody sázkových kanceláří. Obce by tak mohly do svých rozpočtů získat až o dvě miliardy korun více. Vláda by ho měla projednat do konce měsíce. Vyplývá to z návrhu zákona, o kterém informují Hospodářské noviny (HN). "Sázkové firmy, které odvádějí v současné době 25 procent, by nově měly odvádět přes 30 procent. Nejzásadnější změnou je pak jednotná sazba ve výši 20 procent z obratu, která putuje na dobročinné účely," uvedl deník. Firmy přitom nyní odvádí šest až dvacet procent podle své velikosti. To některé velké podniky často obcházely tím, že se účelově rozdělily na víc dceřiných firem. Věcný návrh nového zákona počítá například také s tím, že nadace i občanská sdružení budou muset podrobně předkládat své účetnictví a seznam příjemců darů. "Stát musí mít lepší přístup do těchto nadací a větší kontrolu nad tím, kam peníze tečou,"řekl náměstek ministerstva financí Tomáš Zídek. Obce by si současně měly vyhláškou stanovit, kde a zda vůbec povolí zařízení, a to i videoterminály. "Když obce řeknou, že žádný automat nechtějí, tak tam žádný nedostanou," tvrdí pro HN Zídek. Samotné povolení má však zůstat i nadále na ministerstvu financí. Nový návrh zákona o loteriích začátkem října představila také KDU-ČSL, když lidovci například navrhují, aby ministerstvo financí udělovalo licence na automat či videoterminál na deset let za milion korun. Pokud by pak někdo tuto licenci získal, musel by také najít i obec, kde automat provozovat. Současně by obec o tomto rozhodnutí musela vést řízení, když bez obecní vyhlášky by platilo, že se hazard na území obce provozovat nesmí.


Foto: ČTK
Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová prý měla už v roce 2005 informaci o podivných praktikách na právnické fakultě v Plzni. Svým podřízeným tehdy přikázala, aby podezření vyšetřili, píše Mladá fronta Dnes (MfD). Než s tím začali, odvolala Benešovou vláda Jiřího Paroubka na návrh tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce. "Když jsem dostala první informace o praktikách v Plzni, docela mě mrazilo. Vše nasvědčovalo tomu, že je to organizované spiknutí. Připomnělo mi to Chicago 30. let, kdy si mafie vychovávala své právníky, vyšetřovatele i soudce,"řekla MfD Benešová. Záležitost prý dala urgentně vyšetřit. O pár dnů později byla odvolána kvůli kauze katarského prince, kterého tehdejší ministr Němec pustil po odsouzení za sex s nezletilými do Kataru. Podle Benešové na to neměl právo. Odborný posudek Němcovi zpracovával tehdejší děkan plzeňských práv Milan Kindl, jenž je nyní jako hlavní aktér spojován s aktuálními problémy plzeňské fakulty. Podle Němce však Kindlův posudek nebyl rozhodující, stejný názor měla i pražská fakulta. Němec popřel tvrzení, že ho Benešová o podezřeních souvisejících s Plzní informovala. "A divil bych se, vždyť tu školu studoval i její syn,"řekl. Benešovou na praktiky upozornil karlovarský advokát Karel Jelínek. Zastupuje německého podnikatele, který prý kvůli zmanipulovanému konkurzu přišel před osmi lety o golfové hřiště v Cihelnách na Karlovarsku. Tento týden Jelínek v médiích uvedl, že konkurz podvodně zorganizovala Kindlova kancelář, hlavní roli údajně sehrál jeho partner Ondřej David.

Skandálu na plzeňské právnické fakultě se věnuje i deník Právo. Zkratku k vysokoškolskému titulu pro desítky policistů na vedoucích funkcích zde před pěti lety domlouval s vedením školy tehdejší náměstek policejního prezidenta Jan Brázda. Sám přitom patří k tzv. rychlostudentům, kteří si z plzeňské právnické fakulty odnesli diplom v rekordně krátké době a jejichž dizertační práce v knihovně chyběla. Brázda zajistil, že vedení školy nechalo zapsat policisty do kurzu celoživotního vzdělávání, ze kterého mohli po dvou letech plynule přejít do třetího ročníku bakalářského studia, a to rovnou ke státní zkoušce a obhajobě bakalářské práce. Brázda nyní požádal o odchod do civilu, u policie skončí ke konci roku. Po svém nedávném odvolání z čela policejní akademie působil na ministerstvu vnitra u prvního náměstka Jiřího Komorouse, uzavírá Právo.


Žena, která i přes provedenou sterilizaci otěhotněla a požadovala kvůli tomu po nemocnici odškodnění, žádné peníze nedostane. V úterý o tom rozhodl Vrchní soud v Praze. O případu informují Hospodářské noviny. Žena chtěla 700.000 korun, podle soudkyně však lékaři chybu neudělali a žádat odškodnění za narození dítěte by bylo v rozporu s dobrými mravy. České soudy už podobné případy řešily, některým ženám odškodnění přiznaly, jednalo se ale jen o desetitisícové částky. Žena se zákroku v kutnohorské nemocnici podrobila před pěti lety. V té době už měla tři děti a další nechtěla, přesto znovu otěhotněla. Byla přesvědčena, že lékaři zákrok nezvládli, a nemocnici zažalovala. Krajský soud v Praze jí ale před rokem přiznal jen 30.000 korun, protože zákrok byl podle něj proveden správně. Podle odborníků totiž někdy tělo dokáže i po úspěšně provedené sterilizaci vejcovody opět spojit. Nemocnice chybovala jen v tom, že pacientce dostatečně nezdůraznila, že i po zákroku může být gravidní. Po úterním rozhodnutí pražského Vrchního soudu však žena nemá nárok ani na tuto částku. Podle soudkyně je sterilizace, která nevyjde, "raritní a vzácná komplikace". Narození dítěte prý navíc není něco, za co by člověk mohl žádat odškodnění. "To by bylo v rozporu s dobrými mravy,"řekla soudkyně. Vloni vysoudila žena z Vysočiny odškodnění od jihlavské nemocnice, kde byla na interrupci. Lékaři jí totiž odebrali jen jedno dítě z dvojčat, žena pak v 19 letech porodila zdravou holčičku. Brněnský soud rozhodl, že žena udělala víc chyb než lékaři, protože nechodila na lékařské kontroly. Přiznal jí proto odškodné pouze 80.000 korun místo požadovaných 300.000 korun.


Ilustrační foto
Topolánek stěhuje, z čehož podle Mladé fronty Dnes viní pražského primátora a politického soupeře uvnitř strany Pavla Béma. Předseda ODS Mirek Topolánek zřejmě bude muset začít šetřit. Jinak se svým platem 100 tisíc korun za šéfování ODS nevyjde. Spolu s partnerkou Lucií Talmanovou se totiž stěhují z třípokojového městského bytu v Dušní v centru Prahy, který má regulované nájemné čtrnáct tisíc korun, do dražšího. Pražský magistrát vedený ODS a Topolánkovým rivalem Pavlem Bémem neprodloužil jeho partnerce nájemní smlouvu na byt. „Moji soukmenovci z magistrátu neprodloužili Lucii Talmanové desetiletou nájemní smlouvu a my jsme byli nuceni hledat nový pronájem. Byt jsme našli přes agenturu, nájem je výrazně vyšší," uvedl Topolánek. Nové bydliště rodiny tak bude o ulici dále - V Kolkovně. A za tržní cenu. Ta se v této lokalitě za podobný byt pohybuje podle realitních kanceláří od 50 do 60 tisíc korun měsíčně. Výhodný pronájem už dříve kritizovala ČSSD Topolánek přitom stále platí vysokou hypotéku, zhruba 40 tisíc měsíčně, za luxusní byt v Praze Na Valech, v němž žije jeho žena se synem. Nebýt tak platu Lucie Talmanové coby místopředsedkyně Sněmovny (zhruba 117 tisíc korun plus poslanecké náhrady), tak si Topolánek drahý pronájem bytu v centru Prahy dovolit nemůže. Z jeho platu mu totiž po odečtení hypotéky zbývá zhruba pětadvacet tisíc čistého, což na byt v Kolkovně nestačí. Výhod levného bydlení v městském či obecním bytě si však užívají i sociální demokraté. Třeba bývalý poslanec ČSSD Michal Kraus si v době, kdy byl ve Sněmovně, postavil dům za čtyři miliony a za další tři miliony koupil byt. Přidělený obecní byt čtyři plus jedna v Praze však nevrátil a nechal v něm bydlet dceru, uzavírá MfD.