Přehled tisku
Hospodářské noviny informují, že přestup Olgy Zubové na kandidátku ČSSD je oboustranně výhodný obchod. V úterý se totiž ukázalo, co za překvapivým přestupem ve skutečnosti stojí. Do tábora sociálních demokratů totiž přechází spolu se Zubovou její bohatý sponzor Jaromír Soukup.
Hospodářské noviny informují, že přestup Olgy Zubové na kandidátku ČSSD je oboustranně výhodný obchod. V úterý se totiž ukázalo, co za překvapivým přestupem ve skutečnosti stojí. Do tábora sociálních demokratů totiž přechází spolu se Zubovou její bohatý sponzor Jaromír Soukup. Zubové - a tím i sociálním demokratům - bude přispívat na kampaň. Přestože předseda ČSSD Jiří Paroubek silně kritizoval přeběhlictví a obviňoval ODS z politických obchodů, sám se dopustil stejného "prohřešku". Pro volební marketing bude Soukup cenná posila: patří mu jedna z největších mediálních agentur, může tedy straně zajistit velké množství reklamních ploch a do kampaně dá vlastní peníze. Sociální demokraté spoléhají ještě na jednu věc. V hlavním městě jsou ve volbách tradičně slabí. V roce 2006 získali ani ne polovinu hlasů ODS. Interní průzkumy ČSSD ale naznačují, že Zubová by mohla v Praze patřit k nejpopulárnějším levicovým kandidátům, uzavírají HN.
Deník Právo se zabývá šachy s lidmi na kandidátkách ČSSD. Čím ošuntělejší zboží firma prodává, tím blýskavější potřebuje „balení", reklamu, zkrátka firemní prezentaci. A populárního charismatického šéfa, jehož úsměvy jsou permanentní reklamou na zubní pastu. Tak to chodí na trhu všeobecně a na „politickém trhu" zvláště. Ne-li, začne "neviditelná ruka" házet například vajíčka. A manažeři ztrácejí víru v budoucnost. To je zhruba dnešní stav sociální demokracie. Je-li David Rath ve studiu ošklivý na Petra Bendla, ano, rve to televizním divákům srdce. Avšak horší je obecné dění na kandidátkách ČSSD. Do tohoto dění vlastně ani nepatří, že ve středních Čechách nedošlo k "derathizaci". Škodlivým obecným děním na kandidátkách nazývá Právo "zákulisní" dohody stranických sekretariátů. Na volitelná místa se tak dostávají lidé s užitečnou klientelou. Také proto měl na sjezdu ČSSD Stanislav Gross málem čestný stůl. Ať každý vidí sociálního demokrata, který je "za vodou". Přesun Olgy Zubové z DSZ na páté místo pražské kandidátky je volovina. Petr Ibl z téže kandidátky nemá nejvhodnější životopis pro nastavovanou, pořád dokola ohřívanou kaši českého předvolebního antikomunismu. Ať tedy zmizí s nějakou výslužkou v jámě dějinné.
Hospodářské noviny poukazují na nerovné podmínky při provozování heren v článku Modlitbami proti hazardu. Jak ušlechtilé máme ministerstvo financí! Milostivě slíbilo litvínovské radnici, že pokud doloží porušování zákona v nějaké herně, omezí její provoz. To je ovšem chabá náplast na skutečnost, že ministerstvo upírá městům jedno zcela přirozené právo, aby sama rozhodovala o množství heren ve svých ulicích. Léta jsme svědky rozpolcenosti administrativy, umožňující Sazce, Synotu a dalším společnostem zamořit města výherními automaty se všemi hrůzami gamblerství. Města totiž mohou vyhláškou zakázat jen mincové automaty. Mnohem vyspělejší stroje tvrdého hazardu, videoterminály, ale povoluje ministerstvo financí. A tak jsme rájem gamblerů. Zatímco třeba ve Francii připadá jeden automat na 18 tisíc osob, u nás je to 170 lidí. Navíc od roku 2005 slibuje ministerstvo zákon, jenž by umožnil městům vyhláškami upravovat výskyt veškerých automatů, včetně videoterminálů. Do vlády nikdy nedoputoval. Zkrachoval i pokus skupiny senátorů přijmout vlastní novelu. Navzdory tomu, že naše evangelické církve vyzvaly věřící k modlitbám za sílu a odvahu senátorů, aby odolali tlakům lobbistických kruhů. Ministr financí Janota teď vyhlásil, že předá vládě normu, podle níž by měly o veškerém hazardu na svém území rozhodovat obce. Nelze si ale dělat iluze o jejím osudu. A nepomůže ani, kdyby evangelíci přispěchali s novou modlitbičkou. Ta totiž ani v povolební sněmovně nevyváží vliv miliardových zisků z hazardu, dodávají HN.
Lidové noviny se na názorové straně zabývají českým parlamentním fenoménem - přeběhlictvím. Bývalý člen ODS Petr Skokan vstoupil do strany Věci veřejné. Je to po Olze Zubové další přestup neúspěšného politika. Pan Skokan není ovšem zdaleka taková rychlokvaška a packal jako poslankyně Zubová. Byl v ODS sedmnáct let, a dokonce ovládal Liberecký kraj z pozice hejtmana. Po neúspěchu v senátních volbách asi usoudil, že mu v modré straně pšenka nepokvete, a přestoupil. Přeběhlíci se zapřísahají, že za jejich změněnou stranickou identitou jsou jen a pouze ideje. Opak je pravdou, jak Zubová, tak Skokan spatřují na aktuálních kandidátkách výtah do sněmovny. O paní Zubovou a její politický pohyb se pečlivě stará podnikatel Jaromír Soukup. Privatizace politiky pokračuje vskutku mílovými kroky. Než však začneme privatizující podnikatele zatracovat, je třeba si uvědomit, že půdu pro ně kypří tradiční a etablované strany, které programové priority mění podle průzkumů, píše se v LN.
Podle Mladé fronty Dnes vláda vyhání vědce do ciziny. Zdá se, že každá vláda, která se pustí do akademické sféry a bude tam zavádět pořádek podle selského rozumu, může počítat s potleskem. Nejlepší by bylo dosadit do vedení každé fakulty a ústavu Akademie věd tribunál složený z oráče, soustružníka a manažera. Ti by kontrolovali, zda vědečtí pracovníci zkoumají a pedagogové učí něco užitečného. Vládou schválený projekt k tomu vlastně nemá daleko. Jen osobní dozor nahradil tabulkami. Výsledek je ovšem ještě horší. S komisaři-oráči by bylo možné hovořit. Většina z nich by patrně po čase pochopila, čím se kontrolovaná instituce zabývá. Hloupé tabulky nikdy. Ani ODS, ani ČSSD totiž žádnou představu o fungování vědy neměly. Zbytnělý šéfovský instinkt jim velí organizovat a řídit. A tak daly prostor mágům, kteří jim prostřednictvím vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace dodali na klíč reformu financování vědy. Snadno, rychle a lacino. Jediný, kdo je s výsledkem spokojený, jsou duchovní otcové celé akce, zastoupení Svazem průmyslu a dopravy a hospodářskou komorou. Minulý týden vydali prohlášení, že by se Akademie věd měla firmám zpovídat ze svých výsledků a jejich „využitelnosti", protože je placena z jejich daní. Hlas daňového poplatníka, jímž promlouvají, v tomto případě nápadně připomíná povědomý hlas dělnické třídy. Cítí se oprávněni posuzovat, co je ve vědě užitečné a co ne. První výsledky už jsou vidět. Kdo může, balí kufry, protože za těchto okolností by s institucemi české vědy vázal svou budoucnost jenom šílenec, jemuž je jedno, zda bude moci ve své práci pokračovat i příští rok. Nejsnáze a nejrychleji mohou pryč mladí, jazykově vybavení, s dobrými kontakty v zahraničí, uzavírá MfD.
