Přehled tisku

Miroslav Kalousek (vlevo) a Pavel Severa, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Deník Právo přináší rozhovor s poslancem Pavlem Severou, který opustil řady KDU - ČSL. Mimo jiné řekl, že důvodem odchodu je směřování lidovecké strany doleva, a také nedůvěra k předsedovi Cyrilu Svobodovi. Pavlu Severovi vadí, že se Cyril Svoboda soudí o dům věnovaný charitě.

Miroslav Kalousek (vlevo) a Pavel Severa, foto: ČTK
Deník Právo přináší rozhovor s poslancem Pavlem Severou, který opustil řady KDU - ČSL. Mimo jiné řekl, že důvodem odchodu je směřování lidovecké strany doleva, a také nedůvěra k předsedovi Cyrilu Svobodovi. Pavlu Severovi vadí, že se Cyril Svoboda soudí o dům věnovaný charitě. Poslanec Severa v rozhovoru rovněž potvrdil, že vstoupí do nové Kalouskovy strany TOP 09. Zda ale za stranu bude kandidovat do Poslanecké sněmovny, deníku Právo neřekl. Podle něj by mělo jít o konzervativní středovou stranu. Odmítl také sdělit, zda TOP 09 bude před volbami zakládat s některou z velkých stran koalici.


Miroslav Kalousek, foto: ČTK
O nové straně TOP 09 spekuluje Mladá fronta Dnes. Klade si otázku, které tváře by se mohly v této straně objevit? Množí se hlasy, že předsedou by se mohl stát nejoblíbenější český politik Karel Schwarzenberg. Do nové strany údajně míří i Vlasta Parkanová, Pavel Severa nebo třeba Ladislav Šustr. Podle Mladé fronty má strana naději na stejný úspěch jako před jedenácti lety Unie svobody. TOP 090 se zaměří na městské liberály a na venkovské konzervativce. Exlidovec Miroslav Kalousek správně sází na umírněné konzervativní hodnoty a téměř protestantský přístup k životu, říká šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann. Strana také podle něj potřebuje atraktivní a schopné osobnosti. Dalším úkolem je dostat ze hry o středové voliče menší strany. Před podzimními volbami bude důležité, aby strana vyvolala dojem volitelnosti. Pokud překoná pětiprocentní hranici v průzkumech, má šanci i u příznivců ODS, řekl pro Mladou frontu Dnes Jan Herzmann.


Bývalý předseda MNV čelí obžalobě za to, že se v 50. letech minulého století údajně podílel na takzvané kolektivizaci. Uvedly to Hospodářské noviny, podle nichž je to poprvé v historii České republiky, kdy půjde někdo kvůli této věci před soud. "Mohu potvrdit, že byl obžalován bývalý předseda MNV z jedné obce v okrese Šternberk," citoval list olomouckého státního zástupce Jaroslava Kouřila. Hospodářské noviny napsaly, že jde o Ladislava Nakládala, který ve zmíněné době řídil Národní výbor v Brníčku poblíž Uničova. Podle listu je obžalován za případ zemědělce Jiřího Nohavičky, který v prosinci 1951 skončil na půl roku ve vězení a následně mu byl zabaven statek a téměř veškerý majetek. "K případu se nebudeme vyjadřovat," uvedl Nakládalův obhájce David Bukal. Vdova po poškozeném říká, že se z domu museli vystěhovat během několika hodin. Národní výbor jim potom přidělil zdevastovaný dům, kde podle ní dokonce chyběla i podlaha. Deník dodal, že obžalovaných může ještě přibýt. Za represe vůči sedlákům jsou již stíháni další tři lidé, a to bývalí prokurátoři - okresní a krajský - z Ústeckého kraje a také někdejší předseda MNV z obce Třtice u Rakovníka. Za porušení pravomoci veřejného činitele jim hrozí až deset let vězení, napsal list.


Deník Právo si všímá sporů o letištní pozemky. V Česku existuje 89 malých letišť. Minimálně 28 z nich nemá vyřešené vztahy s vlastníky pozemků. V pátek bude Poslanecká sněmovna jednat o změnách zákona o civilním letectví, na které se názory zásadně liší. Jedna strana tvrdí, že jde o ochranu stávajících malých letišť, druhá strana hovoří o vyvlastňování soukromých pozemků. Skupina poslanců v této věci navrhuje uvalení věcného břemene. Pokud se obě strany - tedy letiště a majitel pozemku - nebudou schopné dohodnout, zasáhne Úřad pro civilní letectví. Ten rozhodne o uvalení věcného břemene a zároveň stanoví náhradu za znemožnění užívání pozemku, konstatuje deník Právo.


Češi podporují šrotovné, většina si ale auto nekoupí. Lidové noviny to zjistily v exkluzivním průzkumu firmy Median. Pro zavedení šrotovného se jednoznačně vyjádřilo 28 procent dotázaných. S menšími pochybnostmi podporuje šrotovné zhruba třetina dotázaných. S daleko menším nadšením přistupují lidé k využití státní dotace. Jednoznačně pro se vyjádřilo jen velmi málo dotázaných. Výzkum také ukázal, že nejkladněji se k využití šrotovného staví lidé na venkově. Výsledky průzkumu tak jen podtrhují nejednoznačnost, zda se šrotovné opravdu vyplatí, připomínají Lidové noviny.


Nejvyšší kontrolní úřad pod vedením Františka Dohnala dělá ty samé chyby, které vyčítá kontrolovaným firmám. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Před nedávnem úřad kontroloval firmu poslance Petra Wolfa. Vyčetl mu nevěrohodné dokladování pracovních cest. Kontrolní úřad ale dělá to samé. Například ředitelka Dohnalovy kanceláře ujede za týden po Praze a okolí bydliště více než 350 kilometrů. Směrnice úřadu přitom cestu domů nepovažuje za pracovní cestu. Vyžaduje navíc, aby se v knize jízd uváděl přesný čas odjezdu a příjezdu. To ale blízcí Dohnalovi spolupracovníci nedělají. Nevyplněnou knihu jízd má i sám František Dohnal. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu uvádí jen to, kolik kilometrů najel za měsíc. Dělá to čtyři tisíce kilometrů, což poslance z kontrolního výboru zarazilo. František Dohnal podle Mladé fronty Dnes auto řídí sám, výjimečně manželka či dcera.


ČSSD chce maturitu bez češtiny, upozorňuje jeden z titulků v Lidových novinách. V článku se pak píše, že pokud by sociální demokraté prosadili svůj návrh z tzv. Oranžové knihy, nebylo by to nic nereálného. Podle sociálnědemokratického experta na školství Jiřího Havla je zkouška z českého jazyka spíše zkouškou z literatury, a tu on sám řadí mezi umělecké předměty. Učitelé mají v současnosti volnou ruku v tom, co učí. To je sice dobře, ale státní maturita na to nebere ohled, upozorňuje Jiří Havel. Další problém je podle něj ve slohové části. Vadí mu subjektivní posuzování textu. Řešení vidí europoslanec Jiří Havel v gramatických testech. Ty by žáci dělali v druhém ročníku a testy by byly podmínkou připuštění k maturitě. Návrh Jiřího Havla už schválila školská komise ČSSD, realizace se ale komplikuje. Není totiž ještě jasné, zda se státní maturity za rok spustí. Na jejich odložení se shodují ODS i ČSSD. A jak by podle Jiřího Havla vypadala ideální maturita? Dva cizí jazyky a matematika, shrnují Lidové noviny.