Prvořadou událostí pro české deníky je samozřejmě pád vlády. Svrhnout vládu České republiky právě v těchto dnech je výrazem naprostého nepochopení skutečných potřeb země, píše ve svém komentáři Mladá fronta Dnes. V úterý se ve sněmovně znovu ukázalo, jak moc máme politiků a jak málo "správců věcí veřejných", tedy lidí, kteří by s osudem státu a jeho ekonomiky nehazardovali.
Členové Kabinetu Mirka Topolánka při mimořádném zasedání Poslanecké sněmovny, foto: ČTK
Prvořadou událostí pro české deníky je samozřejmě pád vlády. Svrhnout vládu České republiky právě v těchto dnech je výrazem naprostého nepochopení skutečných potřeb země, píše ve svém komentáři Mladá fronta Dnes. V úterý se ve sněmovně znovu ukázalo, jak moc máme politiků a jak málo "správců věcí veřejných", tedy lidí, kteří by s osudem státu a jeho ekonomiky nehazardovali. Do ligy nezodpovědných však nepatří jen Jiří Paroubek a jeho čtyři noví koně (Tlustý, Schwippel, Zubová a Jakubková), ale i Topolánek a Bursík, kteří projevili pramalou péči o hlasy vlastních poslanců, všímá si autor komentáře. Podle deníku Česko nyní nepotřebuje dlouhou politickou bramboračku, která právě začíná, ale řadu protikrizových kroků a funkční vládu. Na tom všem by se Paroubek s Topolánkem měli okamžitě domluvit a projevit tím aspoň nějakou státnickou zodpovědnost. Naděje, že se tak stane, je ovšem mizivá, domnívá se Mladá fronta Dnes. List za skutečného vítěze pádu vlády označuje komunisty. Upozorňuje, že zvedli hlavu ještě víc, než už ji měli, a v projevech před hlasováním celkem otevřeně formulovali svou politiku: zničit kapitalismus a boháče. Předvedli, že se nepolepšili. Rozvrat a krize jim nevadí, naopak - na cestě k moci je Paroubek potřebuje. Nemůže však věřit, že ho podpoří zadarmo, varuje deník.
Právo ve svém komentáři tvrdí, že vláda Mirka Topolánka nikdy neměla vzniknout, protože vznikla korupcí, díky korupci i trvala a vládla "s arogancí takřka vyzývavou", jako by ani neměla nejslabší mandát v polistopadové historii. Autor za nejvážnější chyby kabinetu označuje současný stav české policie a justice, reformu zdravotnictví nebo tvrzení, že hospodářská recese se nám vyhne. To si Topolánkova vláda skutečně myslela, že to všechno si nechají lidé líbit? ptá se komentátor. Podle něj však opozice bohužel sáhla k někdejšímu vynálezu ODS - k nulové toleranci vlády, takže než se dočkáme voleb, bude se situace české politiky zřejmě ještě zhoršovat.
Vládě zlomili krk vesměs lidé, které by jinak nebylo proč si pamatovat, konstatuje komentář Lidových novin. V případě Vlastimila Tlustého navzdory jeho zkušenostem i schopnostem zůstává tajemstvím, o co mu vlastně šlo, ne-li o samoúčelnou mstu a destrukci. U zbývajících hrdinů úterního hlasování se motivu vskutku dobrat nelze, ale principy s tím neměly nic společného, upozorňuje deník. Podle Lidových novin se Topolánkově ODS nyní nabízí jasná pozice, která bude čitelná pro voliče: chceme předčasné volby a veřejné dohody. Jiřímu Paroubkovi a jeho spojencům pak může vrchovatě nadělit to, na co se tak třásli - odpovědnost za všechno, co Česko ještě potká, píše list.
Mirek topolánek, foto: ČTK
Všechny varianty politického vývoje po pádu Topolánkovy vlády se odvíjejí od obtížně zodpověditelné otázky: zůstane Mirek Topolánek na bojišti, nebo se bude snažit "kapitalizovat zkušenost" z vysoké politiky jinde (třeba i mimo domácí scénu)? Tyto otázky s i klade komentátorHospodářských novin. Zatím se podle něj zdá, že Topolánek se nevzdá, a bude se snažit přimět prezidenta, aby ho znovu pověřil sestavením vlády. Jenže vůle tentokrát neleží ani tak na Topolánkovi a hlavě státu, nýbrž na ODS. Topolánek teprve nyní podstoupí hlavní bitvu o vliv ve straně, protože pád kabinetu je dost pádný důvod, aby se čím dál víc lidí ptalo, zda by tento muž měl být dál předsedou strany, natožpak vlády. Vývoj v ODS bude nejdůležitější otázkou české politiky. Rychlost, s jakou se ODS vyrovná s vlastní vnitřní krizí, rozhodne příští volby.
„Topolánek do konce českého předsednictví z domácí politiky neodejde. Technicky by to bylo složité a z hlediska mezinárodní pověsti riskantní. ODS ale může v mezičase vygenerovat Topolánkova nástupce, který bude s to nejen vést na chvíli vládu, ale bude také schopen stát se budoucím volebním lídrem. Motivace Václava Klause je v tuto chvíli zřejmá: chce znovu najít svůj vliv v ODS, a protože nejbližším spojencem mu vždy byla vlivná pražská organizace, bude patrně třeba hledat nového lídra právě tady - pokud se Topolánek nerozhodne bojovat, ať to stojí cokoliv", soudí komentátor Hospodářských novin.
Na jiném místě Hospodářské noviny píší, že vláda skončila na na předpokládaných a počátku známých vnitřních rozporech. Topolánka z jedné strany podrazilo temně modré klaunovské křídlo v ODS, ze strany druhé temně zelené křídlo Strany zelených. List se zamýšlí také nad tím, co po Topolánkově vládě zbylo, a připouští, že je to více, než mnozí skeptikové při "umazaném vzniku" vlády čekali. Koalice snížila daně, přesvědčila velkou část národa, že zdraví není zadarmo, udělala z Česka respektovaného hráče v mezinárodní politice a zejména zastavila rok od roku vyšší zadlužování, které by nás mohlo přivést do maďarské nebo lotyšské propasti. Mirek Topolánek není přesvědčivý řečník ani vzor manželských ctností, novináře dokáže od kočárku odstrkávat pěstí, ale ve skutečnosti to byl nejodvážnější premiér, jakého tahle země kdy měla, míní komentátor listu.
Martin Bursík (uprostřed), foto: ČTK
To, že se Martinu Bursíkovi povedlo dovést první zelenou stranu v bývalém východním bloku do parlamentu a do vlády, si zaslouží obdiv, píše se v komentáři Mladé fronty Dnes. Jen se po takřka tříleté bilanci nezdá, že přivedl správné lidi na správné místo. Zelení sice rádi říkají, že hra na socialisty a konzervativce je překonané politické dědictví devatenáctého století, ale jakmile v parlamentu přestane být řeč o "zelených" tématech, jejich zástupci se rozloží mezi oba tábory. Radikální zelený program se bez Strany zelených obejde, domnívá se autor a dodává, že pokud by členové SZ opravdu chtěli udělat něco pro přírodu i českou politiku, měli by vzít ztečí ČSSD a ODS. Tam se dá, až se prach usadí, něco podnikat, konstatuje list.
Začátkem února, kdy se euro prodávalo za třicet korun, to vypadalo, že ceny letních dovolených plošně porostou. Píše o tom Právo. Cestovky hovořily o mimořádné situaci, některé se dovolávaly pomoci státu. Po šesti týdnech se se situace znovu změnila a zklidnila. S cenami letních dovolených se dohromady nic nestalo a poplach se nekoná. Velké cestovky hlídají jedna druhou. Každá z nich by našla důvod, proč ceny zvednout. Naštěstí pro zákazníky stav a vztahy na tomto malém hřišti jsou takové, že dohoda velkých hráčů je velice nepravděpodobná, myslí si Právo. Deník cituje mluvčího Čedoku, že do jisté míry záleží také na ochotě zahraničních partnerů přizpůsobit své ceny tak, aby byly pro české zákazníky přijatelné. Vůli dohodnout se o nových podmínkách prý mají partneři v arabských zemích a v Turecku. Horší je to s Italy nebo s Řeky. Itálie, ač dražší, se i letos dobře prodává a oni nemají důvod slevovat.
Zádrhely v privatizaci státních firem a odliv zahraničních investorů ze země. To jsou dva zásadní dopady do tuzemské ekonomiky, které může přinést pád vlády. Píší to Hospodářské noviny. Opoziční ČSSD, která v hlasování o nedůvěře vlády uspěla, hodlá privatizace zastavit. Ohrožen je především prodej Českých aerolinií a Letiště Praha. K privatizaci ČSA přitom byla opoziční ČSSD sice dosud tolerantní, ale už začíná obracet. "Výrazně se zvýšilo riziko neúspěchu této privatizace, vzhledem k nízkému počtu čtyř zájemců," prohlásil místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka. Do konce roku chtěla vláda prodat i Letiště, až za sto miliard korun. I proti tomu ale sociální demokraté tvrdě vystupují. A ještě před kolapsem vlády dokonce připravili návrh zákona, který by prodej Ruzyně zablokoval. Teď budou mít pozici ještě silnější. Opozice ovšem odmítá i další klíčovou akci vlády - obří tendr na odstranění starých ekologických škod. I ten už běží. Zakázka může dosáhnout hodnoty přes sto miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek ovšem zatím práce na privatizacích ani ekologickém tendru nezastavuje. "Pracuji dál. A cítím se dokonce svobodnější. Už se nemusím jako předtím pořád ohlížet na to, co našim návrhům řeknou nějací nespokojení koaliční poslanci, kteří hrozili potopením vlády," tvrdí šéf státní kasy.
Právo se ve svém komentáři zamýšlí nad situací v šumavských lesích napadených lýkožroutem smrkovým. Podle autora není spor o to, jak se má Šumava s tímto škůdcem vypořádat, vědecký, ale politický. Věda se tu používá jako služka a znepřátelené strany, tedy ministerstvo životního prostředí a obce s kraji, vždy používají ty vědecké argumenty, které se jim hodí. Vědecky jasno mohou mít snad jen aktivisté z hnutí Duha, normální občan si správnou odpovědí na otázku kácet či nekácet určitě nemůže být zcela jist. Ministerstvo by si ale mělo ujasnit jinou otázku - komu patří Šumava, uzavírá list.
V Novém Boru na Českolipsku přijde o práci dalších 300 lidí. Ještě do konce března chce svým zaměstnancům rozdat výpovědi sklárna Egermann známá výrobou luxusního skla dekorovaného červenou glazurou. Firma své zaměstnance propustí na dva měsíce, majitel chce od 1. června nabrat všechny pracovníky zpátky, uvádí liberecká příloha Mladé fronty Dnes. V Novém Boru už přišlo od začátku letošního roku o práci na 1300 zaměstnanců Crystalexu. Desítky lidí ale propustil také výrobce optických čoček pro automobily Docter Optics v nedaleké Skalici, zbylých 80 pracovníků je už týden doma a pobírá 60 procent mzdy. Kolem 50 lidí chce v průběhu tří měsíců propustit také Preciosa - Lustry v Kamenickém Šenově. Kvůli nedostatku zakázek omezila na tři dny v týdnu výrobu malá umělecká sklárna Ajeto v Lindavě u Cvikova, i tam uvažují o zeštíhlení. Úřad práce se proto snaží zachovat každé pracovní místo, s majitelem Egermanna se pokoušel dohodnout, aby zaměstnance nechal v částečné nezaměstnanosti a využil dotaci na rekvalifikace. Majitel Robert Uksa ale nabídku odmítl. "K čemu mi bude, že budou skláři, mistři ve svém oboru, chodit na angličtinu nebo na práci s počítačem? Já tu mám skvělé řemeslníky skláře, nejlepší, jaké se dají sehnat, ti rekvalifikaci nepotřebují,"řekl deníku Uksa. Slibuje, že v červnu zaměstná znovu všechny. Milan Šubrt z asociace samostatných odborů o tom ale pochybuje. "Majitel pouze vyřešil svůj problém a zaměstnance nechal na holičkách," poznamenal Šubrt.
