Podle českého prezidenta Václava Klause mohou za rozšíření ekonomické krize i světoví politici. Místo aby bojovali proti všeobecné nedůvěře v bankovnictví, ještě ji svým populismem zvýšili. Prezident Klaus to uvedl ve svém exkluzivním článku pro Mladou frontu Dnes.
Podle českého prezidenta Václava Klause mohou za rozšíření ekonomické krize i světoví politici. Místo aby bojovali proti všeobecné nedůvěře v bankovnictví, ještě ji svým populismem zvýšili. Prezident Klaus to uvedl ve svém exkluzivním článku pro Mladou frontu Dnes. "Tuto nedůvěru posilovaly vlády svými pseudoaktivitami a svými překotnými pokusy předvést připravenost, dobrou vůli, a hlavně svou nepostradatelnost," napsal Václav Klaus pro list. Zdůraznil, že se nechce strefovat do české vlády, a pozastavil se spíše nad přístupem USA, Francie, a Německa. Svou kritikou se však nepřímo vložil do sporu vlády a opozice o řešení krize, píše Mladá fronta Dnes. Václav Klaus zkritizoval hlavně snahy pomáhat ekonomice tím, že se do ní rychle napumpují peníze, aby lidé více utráceli a firmy měly víc zakázek. A to na úkor státních dluhů. Vadí mu i pokusy o větší kontrolu států nad bankami. Opoziční sociální demokraté mohou podle listu Klausova slova chápat jako jasnou kritiku. Jejich protikrizový balíček totiž počítá právě se zadlužováním a posíláním mimořádných peněz do oběhu. Návrhy typu třináctý důchod či pokusy o větší regulaci finančních trhů jsou podle Klause odtržené od reality a stanou se do budoucna překážkou pro ekonomický růst, napsala Mladá fronta Dnes.
Foto: ČTK
Komentátor deníku Právo píše o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zamítl vládní návrh na rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany. Rozsudek soudu může podle komentátora leccos podnítit. Vnitro třeba bude podle německého vzoru více využívat tajných služeb, bez nichž protiústavní cíle pravicových radikálů neprokáže. Státní orgány se postarají, aby politický radikalismus, i levicový, posuzovali noví znalci a odborníci, píše list.
Podle komentátora Mladé fronty Dnes předseda Dělnické strany Tomáš Vandas a jeho parta zažívají svých pět minut slávy. Ve skutečnosti vyhrál právní stát a demokracie. Nejvyšší správní soud se správně (vždyť je správní) přiklonil k myšlence, že důkazy pro zákaz politické strany musí být naprosto nezpochybnitelné. Jakékoli jiné rozhodnutí by bylo zneužitelné, píše Mladá fronta Dnes. Od teď je podle komentátora listu jasné, že rozpustit stranu, byť ohavnou, prakticky nejde. Soud vzkázal policii a politikům, že musí jednotlivé "zločince" chytit při činu. Svoboda slova, i když hnusného, dostala přednost před zákazy. Čtvrtý březen, skvělý den pro Česko! uzavírá list.
Komentátor Lidových novin se domnívá, že svým postupem se ministr vnitra Ivan Langer dostal do pasti. Slíbil zákaz extremistů a ten není schopen uskutečnit. Upřímně, na zrušení se pravičáci připravili, zakládali by stále nové a nové strany. Oč účinnější by bylo, kdyby policie postupovala daleko tvrději a kompetentněji proti akcím strany. V situaci, kdy by si radikálové z Dělnické strany netroufli vystrčit nos, by byly úvahy o jejich zákazu bezpředmětné, píší Lidové noviny.
Komentátor Hospodářských novin píše rovněž o Dělnické straně. Nejvyšší správní soud nerozpustil Dělnickou stranu - a když si přečteme chatrný důkazní materiál, bohužel musíme uznat, že nemohl jinak. Pro ministerstvo vnitra i miniaturní stranu měl být proces demonstrací síly. Vnitro sice má sílu, ale neumí ji demonstrovat; Dělnická strana velkohubě demonstrovat umí, ale pro změnu jí chybí síla, píše list. Se vším svým aparátem neuměl Langerův úřad podle komentátora snést víc důkazů, že strana ohrožuje demokracii, než jakési tiskové prohlášení a dvě demonstrace. Dělnická strana je trenažér, na němž se dá zkoušet obrana demokracie "nanečisto". Takže to trénujme, dokud nám to dějiny dovolují, uzavírají Hospodářské noviny.
Ilustrační foto: Kristýna Maková
Ministr financí Miroslav Kalousek se předběžně dohodl s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem, že letos a v příštím roce zruší platové stropy, nad které už lidé neplatí zdravotní a sociální pojištění. Píší o tom Hospodářské noviny. Nejbohatší lidé s příjmem nad 87.000 korun hrubého, kterých je v Česku zhruba 100.000, tak budou kvůli krizi platit vyšší daně. "Chceme navrhnout, aby byly zrušeny stropy na pojištění pro zaměstnance. Odvody zaměstnavatelů se nezmění,"řekl deníku ministr Nečas. "Jestli někdo bude oproti dnešku platit o několik tisíc navíc jako výraz solidarity v době krize, tak je třeba také říct, že nepřijde o všechny peníze, které vydělal díky reformě veřejných financí," připomněl podle listu Petr Nečas. Vláda chce získat zrušením stropů na pojištění necelé dvě miliardy na výplatu důchodů a víc než miliardu na placení zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny i důchodový účet totiž letos budou v obrovském minusu. "Musíme na zacelení tohoto propadu najít peníze. Po dobu největší krize by možná bylo docela fér, aby lidé s nejvyššími příjmy přispěli víc do zdravotního a sociálního systému,"řekl podle Hospodářských novin ministr Kalousek.
Milan Kubek
Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek by měl podle Sdružení ambulantních specialistů ČR (SAS) kvůli svým výrokům o lékařkách odstoupit z funkce. Informují o tom Lidové noviny s odvoláním na výzvu SAS. Na zasedání zdravotního výboru sněmovny Kubek podle médií kritizoval lékařky, protože prý pracují hůře než muži, a feminizaci označil za druhou nejdůležitější příčinu krize českého zdravotnictví. Sdružení navíc podle listu žádá, aby se Milan Kubek omluvil. "Přijde mi to nepřijatelné,"řekl listu předseda SAS Zorjan Jojko, který se podle Lidových novin také spolu s dalšími snaží vyburcovat lékaře ke svolání mimořádného sjezdu komory, jenž by Kubka odvolal. Ke svolání sjezdu by však byl zapotřebí souhlas třetiny všech okresních sdružení komory, upozorňuje deník. Milan Kubek na jednání sněmovního zdravotního výboru minulý týden uvedl, že pracovní nasazení žen nemůže být nikdy srovnatelné s pracovním nasazením mužů, protože mají dvě role, kromě pracovní musejí zvládat rodinu a péči o děti. Z rodinných důvodů neslouží tolik služeb jako muži. Jeho vyjádření vyvolalo lavinu nesouhlasu.
Německá energetická společnost RWE, která je majitelem české společnosti RWE Transgas, chystá v Česku nový plynovod. Ten má přímo napojit českou síť na jedno z nejdůležitějších obchodních míst v Evropě, rakouskou stanici v Baumgartenu. Plynovod s názvem LBL bude asi 60 kilometrů dlouhý a na stávající plynovodní síť se napojí u Břeclavi. Píší o tom Hospodářské noviny s tím, že výstavba plynovodu vyjde na zhruba 80 milionů eur (zhruba 2,2 miliardy korun). "Věříme, že plyn poteče novými trubkami do tří let,"řekl šéf RWE Transgas Net Thomas Kleefuss. Tato společnost vlastní licenci na přepravu plynu přes Českou republiku. Nový plynovod by tak mohl být přímým pokračováním plynovodu Nabucco, který prosazuje Evropská unie a který by měl přivést plyn z kaspické oblasti, píší Hospodářské noviny.
Český lyžař má zaplatit pokutu v přepočtu zhruba 280.000 korun za to, že údajně spustil lavinu v Rakousku. Informují o tom Lidové noviny. V sobotu se lyžař pohyboval nedaleko střediska Kitzsteinhorn u Kaprunu v oblasti s lavinovým nebezpečím a přispěl tak prý k uvolnění laviny. Nikomu se nic nestalo, ale náklady na akci, při níž horská služba prověřovala, zda pod lavinou někdo nezůstal, naúčtují záchranáři právě českému lyžařskému instruktorovi, píše list. "Nepotřebujeme k tomu žádný zdlouhavý soudní proces,"řekl podle Lidových novin listu Der Standard referent krizového řízení na okresním hejtmanství v Zell am See Kurt Reiter. Úředníci mohou na základě speciální vyhlášky prakticky okamžitě vymáhat náklady na záchrannou akci od lidí, kteří zaměstnali záchranáře kvůli své neukázněnosti. Český učitel lyžování, který přes zimu žije v Kaprunu, se podle informací listu pohyboval v místech označených cedulemi se zákazem vstupu kvůli lavinovému nebezpečí. Lavina zasypala po prsa německého turistu, ten ale vyvázl bez zranění. Podle Lidových novin horská služba musela s pomocí lavinových psů a techniky prověřit, zda pod sněhem někdo nezůstal, nasazen byl i vrtulník. Český lyžař se v terénu pravděpodobně nepohyboval sám, na rozdíl od ostatních lyžařů neujel a záchranářům pomáhal.
