Přehled tisku

Jiri Paroubek
0:00
/
0:00

V pomyslné soutěži o přísnost ke stranickým provinilcům vede ČSSD a Jiří Paroubek, píše ve svém komentáři deník Právo a připomíná kauzy východočeských sociálnědemokratických politiků Vladimíra Drymla a Miloslava Mrštiny.

Jiří Paroubek
V pomyslné soutěži o přísnost ke stranickým provinilcům vede ČSSD a Jiří Paroubek, píše ve svém komentáři deník Právo a připomíná kauzy východočeských sociálnědemokratických politiků Vladimíra Drymla a Miloslava Mrštiny. Podle listu se ODS - až na odchod Jana Moravy, kdy jiná možnost nepřicházela v úvahu - k podobným postupům nechystá. Samočisticí mechanismy, které se Paroubek snaží vybudovat v ČSSD, podivné praktiky v jejích řadách nevymýtí. Ale přinejmenším nahlodávají pocit, že v rodné straně politikům projde cokoliv, míní deník.


Kauza nevěstince na Vyhlídce, vlastněného sociálnědemokratickým politikem Miloslavem Mrštinou, ukazuje pokrytectví politiků ČSSD, upozorňuje komentář Mladé fronty Dnes. Informace o veřejném domě měli celá léta k dispozici, ale vadit jim to začalo až ve chvíli, kdy se případ dostal na veřejnost. Místo okamžitého ukončení Mrštinova členství v ČSSD, k němuž teď vyzývá Paroubek, se provozovatel nevěstince těšil ve straně zvláštní přízni, dostal milionové dotace i místo ve firmě Čepro. Až dneska je to hanbář, který má okamžitě odejít. Své heslo Padni komu padni si ČSSD může přepsat na Padni - když už to nejde jinak, navrhuje komentátor Mladé fronty Dnes.


Nad případem státního zástupce Adama Bašného, který se domnívá, že musel odejít kvůli své kritice způsobu vyšetřování údajné korupční kauzy bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL), se zamýšlejí Lidové noviny. Podle nich je obtížné zbavit se dojmu, že kauza Čunek byla zpolitizovaná od samého začátku a že justice, která by měla zůstat politicky neutrální, je vtahována do nesmiřitelného zápasu dvou klik, které si jdou po krku. Spíš než zápas anděla Bašného s ďáblicí Veseckou máme před sebou smutný důkaz toho, jak třídní boj v politice postupně ochromuje a znehodnocuje základní instituce demokratického státu, konstatuje list.


Hospodářské noviny komentují akci ministerstva vnitra, které zahraničním dělníkům dává letenku a kapesné, aby odcestovali domů. Nebylo by levnější umožnit propuštěným migrantům hledat si novou práci tady? - ptá se deník s tím, že i v době krize bude práce, kterou Češi nechtějí dělat a za níž jsou cizinci ochotni se stěhovat. Navíc do země díky podivným klientským agenturám dál proudí tisíce lidí. Jenže to by ministr vnitra Ivan Langer musel vyrazit i na šéfy velkých stavebních podniků, které na spolupráci s těmito mafiemi dodávajícími dělníky, vydělávají, upozorňují Hospodářské noviny.


Tisícům Čechů zřejmě letos do schránek přijdou pozvánky k lékaři, píše Mladá fronta Dnes. Českou republiku totiž letos čeká jedna z největších preventivních kampaní proti rakovině. Jejím cílem je zvrátit negativní poměr mezi Českem a Evropou. Nyní se totiž v mnoha onkologických disciplínách můžeme s vyspělými zeměmi srovnávat, zaostáváme ale v jednom - chodíme k lékaři až v okamžiku, kdy už je pozdě a mnoho lidí tak zbytečně umírá. Ročně onemocní rakovinou 67 tisíc Čechů, každý rok nádory zahubí 28 tisíc obyvatel. Pojišťovny proto budou zvát muže a ženy na vyšetření konečníku, ženy navíc na vyšetření děložního čípku a mamografii. "Jde o poměrně masovou akci jak z hlediska zdravotních zařízení, tak cílové skupiny,"řekl Mladé frontě Dnes náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.


Ministerstvo pro místní rozvoj chystá návrh, podle kterého by sociálně slabí občané platili tržní nájem jen do určité výše svého příjmu. Menší část by pak za ně majiteli domu doplatil stát. Pomoc by směřovala jen do konkrétních měst, která by ji pro své obyvatele potřebovala, a majitelé domů by museli souhlasit s výši nájmu určenou státem. Informují o tom Hospodářské noviny. "Plošné vyplácení sociálních příspěvku na bydlení v době prudkých výkyvů nájemného nezajistí pomoc těm nejpotřebnějším. Připravujeme proto nový nástroj, jak lidi motivovat a zároveň jim zajistit důstojné bydlení do doby než budou schopni platit si nájem sami,"řekl listu ředitel odboru bytové politiky MMR Pavel Rakouš. Ministerstvo plánuje, že by se nájem doplácel přímo majitelům domů, kteří by se dohodli se státem, že nechají ve svých domech bydlet sociálně potřebné občany. Podle Rakouše by bylo přesně určeno, jací lidé a s jakou výši příjmů mají na příspěvek na nájem nárok. Konkrétní podobu připravovaného plánu ministerstvo podle Hospodářských novin zatím zveřejnit nechce. Plánuje ho jen jako opatření na několik let, dokud by se zcela nevyrovnala situace mezi tržním a deregulovaným nájmem.


Některé církve nedosáhnou na peníze od státu a cítí se proto poškozeny, uvádí deník Právo. Nelíbí se to například muslimům nebo hnutí Hare Krišna. Naopak Svědci Jehovovi se státní pomoci předem vzdávají. V současné době je státem financováno 17 církví a náboženských společností, které minulý rok dostaly 1,3 miliardy korun, zejména na platy duchovních. Několik dalších příspěvky chce také, ale brání jim zákonná podmínka deseti let registrace na českém území plus podpisy nejméně deseti tisíc stoupenců. To však podle mnohých z nich není reálné a považují proto zákon za diskriminační. Mluvčí Hare Krišna Antonín Valer soudí, že nejspravedlivější financování církví by bylo zavedení daňových asignací, tedy možnost, aby každý dal například procento svých daní vybrané církvi, píše deník Právo.


Průmyslový palác
Spor kolem Průmyslového paláce v Praze se vyostřil, uvádějí Lidové noviny. Hlavní město se totiž rozhodlo zablokovat peníze z pojistného, které má obdržet společnost Incheba za vyhořelé křídlo paláce. Zástupci společnosti se ale rozhodnutí pražského magistrátu diví. "Od začátku jsme deklarovali, že část peněz z pojistného dáme na dostavbu paláce,"řekl Lidovým novinám mluvčí Incheby Radovan Ježovič. Město se už ale chystá vypovědět také nájemní smlouvu na pronájem celého výstaviště. Čeká už jen na právní analýzu, jak při tom postupovat. Důvodem je prý to, že ani za čtyři měsíce od požáru se nepodařilo Inchebu přimět, aby se k dostavbě Průmyslového paláce zavázala smluvně. Všechno ještě může skončit smírem. Zástupci pražského magistrátu nadále jednají s Inchebou o podepsání smluvního dodatku, píší Lidové noviny.


O tom, že ekonomická krize mění myšlení lidí, píše Mladá fronta Dnes. Mění se struktura hospodářství, některé podniky zanikají, jiné rostou podle toho, jak se jim daří uspokojovat zákazníky. Podobný dopad má i na lidské myšlení. Každá krize totiž podle sociologů a psychologů vede lidi k tomu, že o sobě a světe kolem sebe začínají více přemýšlet. "Lidé mají méně peněz na utrácení, takže musí hledat jiné a levnější varianty trávení volného času,"řekl Mladé frontě Dnes sociolog Jan Spousta. Někteří krizí zasažení lidé tak mohou například začít chodit více do přírody, muzeí či divadel, vyhledávat častěji své blízké, nebo se pustit do nového studia, které jim třeba pomůže, až se hospodářství zase postaví na nohy, soudí deník.


Hospodářské noviny sestavily podrobný žebříček vysokých škol u nás. Při svém hodnocení se inspirovaly britským deníkem The Times a posuzovaly kvalitu i podle názoru odborníků v konkrétním oboru. Školy tak mohly získat body i za to, že se zajímají o své absolventy, jak se uplatní v oboru a jak byli se školou spokojeni. A výsledky letošního srovnávání? Brno se v kvalitě vysokých škol vyrovnalo Praze, navíc tyto dvě města už nejsou jedinými, kde se dá získat kvalitní vzdělání. Podle srovnání Hospodářských novin se na ně dotahují Plzeň a Liberec.