Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Lidové noviny komentují trestní oznámení, která podal Nejvyšší kontrolní úřad v souvislosti s nadcházejícím Mistrovstvím světa v lyžování v Liberci na neznámé pachatele. Na ministerstvu školství podle listu věděli už v polovině příprav, že na akci stát prodělá mnohem víc, než byl ochoten přiznat.

Foto: ČTK
Lidové noviny komentují trestní oznámení, která podal Nejvyšší kontrolní úřad v souvislosti s nadcházejícím Mistrovstvím světa v lyžování v Liberci na neznámé pachatele. Na ministerstvu školství podle listu věděli už v polovině příprav, že na akci stát prodělá mnohem víc, než byl ochoten přiznat. A přesto mistrovství podpořilo, aby nebyla ostuda. Šampionát si rozvracet nedáme, pral se za akci proti nepřejícím novinářům i premiér Mirek Topolánek, připomíná list.


Václav Klaus
Skutečného faulu se prezident Václav Klaus ve své argumentaci dopouští hlavně ve chvíli, kdy proti sobě staví "mocnou profesní skupinu" proti "individuálnímu občanovi", míní komentář v Mladé frontě Dnes, který se vrací k tomu, že Klaus odmítl vetovat sporný zákon o zákazech zveřejňování odposlechů. "Kdyby čtenář prezidentova dopisu neznal české reálie, mohl by snadno nabýt dojmu, že se média vyžívají v publikování soukromých hovorů obyčejných lidí. Ano, to by bylo skutečně trestuhodné a já bych byl mezi těmi, kdo by se brali za přísný postih," píše autor. Jenže tak to prý není. V naposledy publikovaných odposleších totiž figurují významní politici a zdaleka se nebaví o ženách či počasí. Hovoří v nich o miliardových ochodech. "Označit tuto skupinu za ty slabé, kteří potřebují podporu, je, jak by řekl prezident, poněkud falešné," uzavírá list.

Pravda vítězí je slogan z billboardu nad Hradem. Co vítězí v srdci hradního pána, už víme, píše autor článku v Právu. „Nejhorší na legislativním zmetku, který vyšel z návrhu známého zlepšovatele Marka Bendy, není zákaz zveřejňování odposlechů. Je to kriminalizace novinářů za zveřejňování osobního údaje z trestního řízení bez souhlasu zmiňované osoby.“ Autor tedy píše, že si ještě vychutná příležitost něco napsat, dokud ho ještě nemohou zavřít. Uvádí, že bývalý liberecký policejní ředitel Miroslav Dvořák je ve vazbě kvůli úplatkům a zneužití pravomoci. Komentátor připomíná, že až vstoupí zákon v platnost, bude za otištění takové zprávy hrozit až pět let kriminálu a novináři si to rozmyslí. "Přiznám se ale, že jsem nečekal, jak rychle a ochotně se k této nechutnosti přihlásí Václav Klaus," míní komentátor Práva a dodává: "Domníval jsem se totiž, že právě on to přinejmenším nemá zapotřebí, byť, jak známo, novináře nemá rád. Teď však budu velice zvědav, jak bude za nejhorší cenzurní zákon vymyšlený po roce 1989 bojovat proti vyděšené Evropě a jestli si v tomto nevděčném sporu bude hrát na disidenta."

Zkusme prezidentovo ne-veto uchopit z lepší stránky, zamýšlí se komentátor Lidových novin, který tvrdí, že prezident by svým zásahem platnost zákona pouze oddálil. Ve sněmovně prý totiž trůní silný lobbistický blok ve vlastní věci, takže ať už norma začne konečně platit a ať už ji nějaký kolega vezme za slovo a soudy ukážou, co je veřejný zájem, myslí si autor. "Soudním kolečkem ten zákon živý neprojde, u Evropského soudu pro lidská práva proti němu mají judikaturu. Nezbývá než nechat dění volný průběh," píší Lidové noviny.


Na hejtmany se to podle komentátora Hospodářských novinžene ze všech stran. Rathův spojenec a šéf lékařské komory Milan Kubek je nabádá, aby přestali platit poplatky za pacienty. K respektování právního řádu je vyzvali senátoři z Klubu otevřené demokracie, kteří jinak hlasovali proti poplatkům. A samotné hejtmany při odhadech finanční kondice krajů - zatížených platbami za pacienty - asi jímají závratě. Kraje jsou napájeny z celostátního hrubého výnosu daní, který se díky světové krizi znatelně propadne. Penězovod do samosprávy zeslábne. A při tenčících se příjmech je platba za pacienty asi takovým luxusem jako lovit ryby z řeky zdecimované nálety kormoránů. První to asi podle listu pochopil sociálnědemokratický hejtman Radko Martínek, když vyzval majetnější občany Pardubického kraje, aby v jeho zdravotnických zařízeních platili poplatky.


Významný sociální demokrat Miloslav Mrština, který v Náchodě provozoval nevěstinec a na jehož přestavbu podle všeho čerpal státní dotace, má pochybné lustrační osvědčení, informuje o tom Mladá fronta Dnes. Na Mrštinovu podivnou minulost paradoxně upozornil sám šéf ČSSD Jiří Paroubek v reakci na zjištění Mladé fronty Dnes o dotacích, které politik v minulosti získal na provoz veřejného domu. "Nejen na základě těchto informací, ale i vzhledem k sílícím informacím, které zpochybňují minulost pana Miloslava Mrštiny, a především jeho lustrační osvědčení, budeme požadovat od krajské organizace ČSSD v Královéhradeckém kraji prošetření všech podezření, která se Miloslava Mrštiny týkají," uvedl předseda ČSSD. Mrština s tvrzením, že jej policie někdejšího komunistického režimu vedla jako tajného spolupracovníka, nesouhlasí a deníku předložil negativní lustrační osvědčení. "Když jsem byl v předsednictvu, tak to (lustrační osvědčení) sami chtěli. Protože když jste členem předsednictva, tak to musíte mít,"řekl. Mladá fronta Dnes ale získala z archivu bezpečnostních složek Mrštinův svazek, jehož součástí je i vázací akt psaný rukou. "Ve třech registračních protokolech, které vede archiv bezpečnostních složek, je vedena osoba Miroslav Mrština,"řekl mluvčí archivu Jiří Reichel. Podnikatel ale pravost svazku zpochybnil. "Tohle není můj podpis, to není moje písmo. To je moje fotka, to je z občanky,"řekl Mrština. Ministerstvo vnitra se k lustračnímu osvědčení odmítá vyjádřit. "S ohledem na ochranu osobních údajů nemůže ministerstvo vnitra potvrzovat skutečnost, zda si někdo zažádal o vydání lustračního osvědčení. Také není možné sdělit, zda lustrační osvědčení bylo vydáno a s jakým výsledkem,"řekla MfD mluvčí ministerstva vnitra Jana Malíková. Podle listu proto není úplně jasné, zda má Mrština v ruce padělek, nebo mu ministerstvo vydalo chybný dokument. Obojí je možné. Ve svazcích je totiž veden jako Miroslav, ve skutečnosti se jmenuje Miloslav. Pokud se ale vědomě prokazoval nepravým lustračním osvědčením, mohl se dopustit i podvodu, píše deník.

Podle komentátora Práva případ Mrština a dotace přesahuje rámec bežných politických svárů. Je dalším dokladem neprůhledného přidělování peněz nás daňových poplatníků bez kontroly, na bázi bratříčkování a poskytování protislužeb. Autor míní, že v rozdělování státních dotací je „neskutečný bordel“. Navrhuje sledovat, zda některá z politických stran přijde v předvolebním čase aspoň s návodem, jak divoké státní dotace zkrotit. Takové straně by autor dal hlas.


logo ČSOB
Největší bance v zemi Československé obchodní bance se meziročně kvůli krizi propadl čistý zisk téměř o 90 procent. Podle Lidových novin je ČSOB první bankou, která odtajnila výsledky za minulý rok. Generální ředitel banky Pavel Kavánek říká, že náraz finanční krize v roce 2008 byl extrémní. Banka ho sice dokázala plně vstřebat, ale za cenu nižšího zisku. V letošním roce se prý bance povede lépe, ale ne tak dobře jako dříve. Lidové noviny uvádějí, že podle ekonomů je to právě ČSOB, kterou světová finanční krize zasáhla v Česku nejvíce. Ostatní tuzemské banky takové ztráty podle předběžných informací neměly.


Aktiva finanční skupiny Penta loni vzrostly na dvě miliardy eur (zhruba 56 miliard Kč). Mladé frontě Dnes to řekl spolumajitel finanční skupiny Marek Dospiva. V letošním roce skupina ale zřejmě příliš nakupovat nebude. "Tento rok nebude tak bohatý na akvizice jako loňský, plánujeme méně projektů. Rok 2010 ale přinese nové příležitosti," poznamenal. Společnost letos oddělila letiště od zbytku Aera Vodochody, které koupila předloni, a vytvořila z něho samostatnou firmu. "V lednu jsme podali návrh EIA (posouzení vlivu na životní prostředí), kterou potřebujeme pro přestavbu letiště. Chceme postupně změnit jeho statut z mezinárodního neveřejného na veřejné letiště," dodal. Jako veřejné by letiště prý mohlo fungovat do dvou až tří let. V budoucnu skupina očekává investiční příležitosti zejména v zemích visegrádské čtyřky. V Česku se zajímá například o privatizaci Letiště Praha, jehož cenu Dospiva odhaduje na méně než 60 miliard Kč.