Deníky se na titulních stránkách věnují jednání sněmovny o lisabonské smlouvě a ekonomické radě vlády NERV. Podle komentátora Lidových novin mohou poslanci ODS zabít Lisabon, nikdo jim to ale neřekl. "Podstata celé té hysterie kolem rychlé ratifikace je jinde. Příznivci smlouvy jsou rozhodnuti své odpůrce ukřičet a ustrašit: už teď je jasné, že Irům, kteří smlouvu loni odmítli a na podzim je k referendu poženou znovu, se bude nahánět strach z izolace. Pakliže předtím smlouvu schválí i český parlament, bude se strach nahánět účinněji," píše list.
Foto: Evropská komise
Deníky se na titulních stránkách věnují jednání sněmovny o lisabonské smlouvě a ekonomické radě vlády NERV. Podle komentátora Lidových novin mohou poslanci ODS zabít Lisabon, nikdo jim to ale neřekl. "Podstata celé té hysterie kolem rychlé ratifikace je jinde. Příznivci smlouvy jsou rozhodnuti své odpůrce ukřičet a ustrašit: už teď je jasné, že Irům, kteří smlouvu loni odmítli a na podzim je k referendu poženou znovu, se bude nahánět strach z izolace. Pakliže předtím smlouvu schválí i český parlament, bude se strach nahánět účinněji," píše list. Bez ohledu na to, co si kdo o lisabonské smlouvě a hlubší evropské integraci myslí, je vyhrožování nemravnost, domnívá se komentátor. "Pragmatici v ODS (Topolánek, Vondra, Zahradil) Lisabon taky nemilují, ale nechce se jim lehat pod vlak. Kdyby se ovšem nějakým zázrakem podařilo ratifikaci oddálit za druhé referendum v Irsku na podzim, mohla by být česká neúčast na panevropské nemravnosti kritická. Výsledky plebiscitů bývají těsné a každá maličkost může mít vliv," píšou Lidové noviny. Krach Lisabonu je podle autora stále ve hře, a proto na českých poslancích záleží víc, než si asi většina z nich uvědomuje.
Komentátor Práva se domnívá, že úterní jednání poslanecké sněmovny bylo přehlednou zprávou o bídě současné české politiky vůči Evropě. "Suma sumárum, ČSSD, zelení, lidovci a vlažně i menšina ODS lisabonskou smlouvu podpoří, komunisté ji nechtějí. Bohužel stejně jako většina ODS, tancující pod taktovkou prezidenta, který jejich stranu pohrdavě opustil," píše list. Trapnější politickou stranu, dominující vládě země, jež předsedá Radě EU, si lze podle komentátora Práva těžko představit.
ČSSD podle komentátora Hospodářských novin těžko může vystoupit proti tomu, aby parlament získal pravomoc schvalovat nebo zamítat ministrům mandát při hlasování pro návrhy, které vyžadují souhlas kvalifikované většiny Evropské rady (a ne všech členských zemí). "Proč ale potom sociální demokraté v poslanecké sněmovně stupňují tlak na okamžité přijetí lisabonské smlouvy? To je jednoduché. Odpor u nás proti Bruselu slábne a Paroubek vystupuje jako vůdce hnutí za přijetí Lisabonu. Což je pro něj určitou satisfakcí za situace, kdy se premiér producíruje po boku evropských státníků a dohání ho v preferencích," uzavírají Hospodářské noviny.
Lidové noviny chválí vládu za to, že v boji s finanční krizí nepodléhá pokušení nalít do peněženek peníze. Pokušení je to totiž velké, ale nebezpečné. "Nevíme, kdo by nám je půjčil, a v zemi, kde většina továren pracuje na vývoz a většina zboží v obchodech je z dovozu, by to ekonomice vůbec nepomohlo," konstatuje. "Balíček, který vláda chystá, se místo toho rozumně snaží zlepšit podnikatelské prostředí tak, aby firmy, které se dostanou do úzkých, nešly zbytečně hned pod vodu. Protože nikdo jiný než firmy lidem práci nedá. Dává to tedy smysl ekonomický i morální," píše autor sloupku Lidových novin.
Národní ekonomická rada vlády NERV, která kabinetu radí v boji s hospodářskou krizí, v úterý redukovala nápady, se kterými rada dosud přišla.
Podle Lidových novin je zredukovala do 26 návrhů, mezi klíčové patří dočasné slevy firmám na odvody ze sociálního pojištění. Finančnímu hospodaření firem by podle návrhu NERV měly pomoci i úlevy v placení daní či dostupnost úvěrů většímu počtu podnikatelů a firem. Větší dostupnosti úvěrů pro podnikatele by měla napomoci i úleva pro komerční banky při získávání peněz od centrální banky. Komerčním bankám by měla být navíc rozšířena skupina aktiv, která mohou poskytnout jako zástavu za úvěry České národní banky, píšou LN. Návrhy nyní poputují k rozpracování do ministerstev. Do deseti dnů by měli ministři vypracovat konkrétní legislativní a exekutivní návrhy, ke kterým se bude moci NERV znovu vyjádřit. Ucelený návrh protikrizových opatření chce premiér Mirek Topolánek představit ještě na současné schůzi sněmovny.
Hospodářským novinám se zdá rozhodování ministrů a ekonomické rady o protikrizových opatřeních pomalé. Už bychom docela uvítali rozehnání oblačnosti, komentuje úterní jednání rady. Češi totiž podle komentátora uvažují takto: "Dokud se diskutuje a není jasné, jak to dopadne, odložíme zbytné nákupy. Tedy přesný opak, než chtěla vláda dosáhnout," píše list.
Hospodářské noviny také na titulní stránce píší, že ministr financí Miroslav Kalousek se shodl se členy Národní ekonomické rady vlády na snížení DPH u restauračních služeb z 19 na devět procent. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny. "O přeřazení stravovacích služeb do nižší sazby DPH uvažujeme nikoli proto, aby ceny v hospodách byly levnější, ale proto, aby se v oblasti stravovacích služeb vytvořil určitý polštář, který by umožnil udržet v tomto odvětví zaměstnanost,"řekl listu Kalousek. Nižší sazbu DPH na stravovací služby by ale museli Češi vyjednat v Evropské unii. Kolik by to přesně stálo, zatím není jasné. Kdyby se snížení DPH vztahovalo jak na restaurační, tak i na hotelové služby, přišel by rozpočet skoro o čtyři miliardy korun, uvádějí Hospodářské noviny.
V balíku doporučení Národní ekonomické rady vlády se nakonec neobjevily návrhy, které byly v minulosti označeny za lobbistické. Nejčastěji citovaným byl návrh na zavedení tzv. šrotovného, tedy příspěvku na pořízení nového automobilu výměnou za vyřazení z provozu auta starého. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman ale podle Hospodářských novin dotování nových automobilů prosazuje. Lidem, kteří by vrátili své staré auto, by podle něj měla vláda přispět zhruba 30.000 Kč na nové. S podobným návrhem přišla i sociální demokracie, podle níž by příspěvek měl činit 25.000 Kč. O tom, zda bude Česko po Francii, Německu nebo třeba Španělsku dotovat nová auta, rozhodne za pár týdnů vláda. A rozhodující slovo bude mít premiér Topolánek. "Poměr příznivců a odpůrců ve vládě je teď zhruba 50 na 50. Takže to ještě bude napínavé,"řekl Hospodářským novinámŘíman.
Foto: ČTK
Zrušením poplatků v krajských zdravotnických zařízeních, tedy i lékárnách, přicházejí soukromé lékárny o zisk. Není divu, že se dotčení podnikatelé brání zuby nehty. Jak ale soudí komentátor Práva, jde o boj v rámci tržního hospodářství. Zřizovateli krajských nemocnic a krajských lékáren jsou kraje a jejich reprezentace rozhodly. I to je svoboda volby vlastníka. Autor připomíná, že svůj názor ještě nevyslovily soudy, k nimž dorazily první žaloby na ČSSD. Ta se slibem zrušení zdravotnických poplatků vyhrála loňské říjnové volby. Protesty soukromých lékárníků i případný zákaz rušení poplatků v krajích, který by vyslovil soud, by voliče jen utvrdilo v přesvědčení, že sociální demokracie jim chce pomoci a podnikatelé jí hází klacky pod nohy. Podle autora by ČSSD nasadila korekci postupu, jen pokud jí poplatková válka nepřinese růst volebních výsledků.
Michael Kocáb, foto: ČTK
Nový ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb (za SZ) prý figuroval v české verzi internetové encyklopedie Wikipedia coby spolupracovník Státní bezpečnosti. Píší o tom Lidové noviny. Asi po dvou hodinách byly nepravdivé a fakty nepodložené údaje smazány, píše deník. Kocáb již v minulosti kategoricky odmítl, že by s StB jakkoli spolupracoval. Kocáb se stal terčem útoku podle listu v neděli v 08:47. V české verzi nejrozšířenější internetové encyklopedie Wikipedia ho anonymní přispěvatel nepravdivě označil za spolupracovníka StB, který udával své blízké přátele včetně známého kytaristy Michala Pavlíčka, uvádí deník. Kocáb odmítl událost komentovat, píšou Lidové noviny. Podobné útoky se podle wikipedistů z občanského sdružení Wikimedia ČR, kteří se o chod encyklopedie starají, staly již dříve. V minulosti byli prý podobně postiženi i jiní vrcholní politici, uvádí list. Podle místopředsedy Wikimedia ČR Miroslava Langra Kocábův případ dokazuje, že Wikipedia dokáže podobné útoky rychle odhalit a zlikvidovat. Kdo Kocába napadl, ale podle listu zjistit nelze. Pod registračním číslem, které neznámý v příspěvku uvedl, se podle Lidových novin skrývá takzvaný signální svazek. "To ovšem svědčí jen o tom, že se StB o Kocába zajímala kvůli podezření, že porušuje tehdy platné zákony. StB na Kocába vedla ještě další svazek, kde ministr figuruje jakožto kandidát tajné spolupráce. Ovšem i kandidátský svazek dokazuje jen zájem StB," píše list.
Na krizi už doplatili i pražští taxikáři. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Největší úbytek zaznamenávají na letišti. Počet zákazníků prý klesl o 80 až 90 procent. Přestali létat obchodníci, firmám se nevyplatí posílat své lidi na zahraniční schůzky. Zákazníků je méně i u hotelů. Propad v tržbách si na druhou stranu taxikáři kompenzují jinde. Stále více si je objednávají firmy. Ty totiž pod tlakem krize začaly propouštět firemní řidiče. Ušetří tak na mzdě, benzínu i parkovacích kartách.
Společnost ČEZ chce podle deníku E15 k výrobě elektřiny využívat teplo z hlubin země. Svou první geotermální elektrárnu postaví nejspíš v Liberci. Firma tento týden vypsala tendr na zajištění průzkumných vrtů za čtvrt miliardy korun, píše deník. "Jde o pilotní projekt, na kterém si chceme prověřit možnosti využití geotermální energie i dodavatelů. Další tedy zatím neplánujeme," cituje E15 mluvčího ČEZ Ladislava Kříže. Podle jeho slov společnost projekt výstavby geotermální elektrárny v Liberci stále analyzuje. S průzkumným vrtem by se podle Kříže mohlo začít ve druhé polovině letošního roku. To potvrdil i náměstek primátora Liberce Ivo Palouš. "Zdroj by měl být využíván především pro výrobu elektřiny. Teplo by měla zajistit nová teplárna na spalování bioodpadu,"řekl E15. Město podle něj už koupilo vhodný pozemek. O výkonu nového zdroje, který bude čerpat teplo z hloubky pěti kilometrů, rozhodne až průzkumný vrt.
