Přehled tisku

0:00
/
0:00

Na připravovanou reformu zdravotnictví mohou mít podle autora článku v Mladé frontě Dnes lidé rozdílné názory, všichni si ale musí uvědomit, jaké změny nastaly ve společnosti po roce 1989 a také to, že slogan minulosti "veškerá zdravotní péče je bezplatná" je nejen hloupý, ale především zcela nereálný.

Na připravovanou reformu zdravotnictví mohou mít podle autora článku v Mladé frontě Dnes lidé rozdílné názory, všichni si ale musí uvědomit, jaké změny nastaly ve společnosti po roce 1989 a také to, že slogan minulosti "veškerá zdravotní péče je bezplatná" je nejen hloupý, ale především zcela nereálný. Jenom pošetilý člověk si může myslet, že přijede-li nemocný milionář do nemocnice v autě za dva miliony, obleče si pyžamo a postaví se do řady mezi ty, kteří přijeli tramvají, myslí si komentátor. Aby výše napsané nebylo necitlivé a asociální vůči méně majetným, je prý třeba přesně stanovit, na co má každý nárok v rámci solidárního pojištění. Stejně tak je to zvykem i jinde ve světě.

Navzdory všeobecné nechuti k reformám zdravotnictví platíme podle autora komentáře v Hospodářských novinách na své zdraví ze všech hospodářsky vyspělých zemí úplně nejméně. Solidární veřejné pojištění a vládní výdaje odtáhnou 86 procent všech nákladů. Je prý na pováženou, pokud jsou ministerské odhady nepřesné. Spletl-li se totiž ministr Julínek nyní, kdo bude chtít jeho predikcím důvěřovat příště? Jenže žádné příště už stejně nebude. Teď se bude politika půl roku zabývat "předsedáním" a pak rovnou začne kampaň k dalším parlamentním volbám. Jen to synonymum pro poplatek, novotvar "julínkovné", zůstane v jazyce jako nadávka, uzavírá autor v Hospodářských novinách.


Komentátor Lidových novin se zcela ztotožňuje s požadavkem, aby strukturované životopisy členů justice, zahrnující jasně vymezený okruh informací, byly veřejné a umístěny na internetu. Tato otevřenost posílí vztah důvěry občanů k soudům, míní autor, podle kterého má v tomto případě právo na informace přednost před soukromím soudců. Občanům totiž nejsou známy základní skutečnosti z profesního či soukromého života soudců, a nemohou tak posoudit, zda existují oprávněné pochybnosti o jejich závislosti či nezávislosti, píší Lidové noviny.


Mirek Topolánek (vlevo) a Jiří Paroubek
Nebude ani druhá opoziční smlouva, ani toleranční patent, natož velká koalice. Ujištění předsedy sociálních demokratů Jiřího Paroubka je podle komentátora deníku Právo třeba vzít na vědomí. Žijeme ale v zemi neomezených politických možností, doplňuje zároveň autor. Pochvalná slova, která vyřkl Jiří Paroubek na adresu premiéra Mirka Topolánka, se prý vykládají různě. Nebyla by však myslitelná před kongresem ODS, na němž skončila její vyhraněná pravicovost a začal otevřený skluz k pragmatičnosti. Na konci této cesty se mohou občanští demokraté stát navenek konzervativní a liberální stranou, která ale ve skutečnosti drží prst na tepu voličských nálad, a bez váhání vymění holuba zásad na střeše za vrabce vládnutí v hrsti, píše autor, podle kterého ale bude muset být onen vrabec modrý.


Finanční krize je z větší části vyřešena, i když mezibankovní trhy ještě zdaleka nejsou v normálním stavu, míní komentátor Lidových novin. Aktuálním problémem je podle něj recese světové ekonomiky. Z hlediska laika vypadá rozdíl mezi krizí a recesí jako pedantské slovíčkaření. Není tomu tak, píší Lidové noviny. Zatímco finanční krize vyžadovala rychlou koordinovanou akci centrálních bank a vlád, hospodářské recese nebývá možné (a často ani vhodné) řešit ráznými vládními zásahy. Na rozdíl od finanční krize, kterou jsme díky české koruně a díky konzervativní obchodní politice českých bank pozorovali jen zpovzdálí, recese je palčivým problémem i pro českou ekonomiku, soudí komentátor Lidových novin.


Foto: Evropská komise
Česká republika si nevede při srovnání výkonnosti jednotlivých ekonomik Evropské unie špatně píše deník Právo. Zejména díky šestiprocentním tempům růstu hrubého domácího produktu v minulých letech dosáhla loni 80 procent úrovně Evropské unie. Za sebou nechala Portugalsko (76 %), Slovensko (67%) a dalších devět zemí. Z 12 zemí, které v roce 2004 nově Evropskou unii rozšířily, jsou na tom lépe než Česko jen Slovinsko (89%) a Kypr (91%). Vyplývá to z údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat). Podle ekonomů bude přibližování české ekonomiky průměru Evropské unie pokračovat i příští rok. Podmínkou je, aby se růst hrubého domácího produktu v roce 2009 pohyboval minimálně kolem dvou procent, píše deník Právo.


Výběrové řízení na prodej Českých Aerolinií (ČSA) bude vyhlášeno 14. ledna příštího roku, vítěze chce vláda znát do 31. července. Aerolinky může v privatizaci získat firma, jejíž aktiva přesáhnou v přepočtu pět miliard korun a nejméně pět let bude muset používat jako domovský přístav své flotily Letiště Praha. Píší to Hospodářské noviny s odvoláním na návrh na privatizaci ČSA, který má deník k dispozici. O ceně za aerolinky se podle listu jen spekuluje. Nejčastěji se odhady pohybují kolem tří miliard korun. Návrh vypracovaný ministerstvem financí nezmiňuje konkrétní zájemce o ČSA. Ministerstvo v pondělí oznámilo, že podepsalo mandátní smlouvu s konsorciem Deloitte Advisory/CMS Cameron McKenna o poskytování poradenství při privatizaci ČSA. To bude radit při prodeji více než 91,5 procenta ČSA ve vlastnictví státu. Poradce již navrhl strukturu, podmínky a časový průběh výběrového řízení, identifikoval možné překážky prodeje akcií ČSA a navrhl způsob jejich řešení. V pasáži, proč má zájemce disponovat nejméně pětimiliardovými aktivy se uvádí: Pokud by hranice byla vyšší, například 20miliardová (což je pro srovnání zhruba bilanční suma ČSA) - byli by ze soutěže vyloučeni nejméně dva seriózní strategičtí investoři, a to Icelandair a ruská S7, uvedl deník. Vláda si v návrhu na privatizační postup vymiňuje právo předem posoudit i vhodnost uchazečů z bezpečnostního hlediska. Po předpokládaném lednovém vyhlášení tendru chce už do 11. března zájemcům sdělit, zda splnili jeho podmínky. Patří k nim i to, zda uchazeč není na "černé listině" zemí Evropské unie, USA nebo Ruska. Ve druhém kole pak bude rozhodovat jen cena, prohlásil už před časem ministr financí Miroslav Kalousek.


Česká pošta se letos nezabývala jen doručováním zásilek, ale také finančními spekulacemi. Jak upozorňuje Mladá fronta Dnes, na neuvážených investicích za 400 milionů korun do vysoce rizikových derivátů v Rusku, na Ukrajině a v Kazachstánu prodělala přes sto milionů korun. Pošta musela snížit výhled zisku z plánovaných 504 milionů na polovinu. I přesto koncem roku vyplatí dvacetiprocentní bonus svým zhruba 35 tisícům řadových zaměstnanců. Podle Mladé fronty Dnes chybné rozhodnutí má na svědomí bývalé vedení státního podniku v čele s Karlem Kratinou. Ten z pošty odešel koncem září.


Světová finanční krize mává i tuzemským fotbalem, píší Lidové noviny. Zastihla i nejmocnější český fotbalový klub - pražskou Spartu. V jeho rozpočtu se totiž objevila mezera ve výši 100 milionů korun. Doplatit ji musel majitel klubu, společnost J and T. "V budoucnu by podobné injekce nemělo být třeba, a to i v případě, pokud se Sparta neprobojuje do Ligy mistrů,"řekl Lidovým novinámšéf klubu Daniel Křetínský. V milionářské evropské soutěži přitom chyběla Sparta letos už potřetí v řadě. Daniel Křetínský současně přiznal, že klub má dluhy ve výši 400 milionů korun, což přesahuje základní kapitál Sparty. Krize zřejmě dolehne i na další kluby. Podle místopředsedy Českomoravského fotbalového svazu Jaroslava Vacka by během současné recese mohlo skončit až deset procent oddílů v zemi.