Přehled tisku
Deníky komentují úterní jednání Ústavního soudu o tom, zda je lisabonská smlouva, která má reformovat Evropskou unii po jejím rozšíření, v souladu s českým ústavním pořádkem. Soud vyslechl ostrou kritiku i obhajobu smlouvy. Otázkami a obavami, jež vznesl kritik smlouvy, prezident Václav Klaus, se zabývá komentář Mladé fronty Dnes.
Autor komentáře v Lidových novinách mimo jiné uvádí, že klasickou vlastností evropských smluv je jejich neproniknutelnost, která je spolehlivě chrání před zájmem, natož pochopením neprávníků. A tuto neproniknutelnost se Klausovi pro laika, který je ochoten poslouchat, podařilo narušit. Srozumitelnější popis nejproblematičtější součásti nové smlouvy, takzvaných passarel, asi nenajdeme. Takto nahlodaného laika vystoupení zástupce vlády Saši Vondry uklidnit nemohlo, napsal autor.
Komentátor deníku Právo varuje: Odmítnutím smlouvy by se Česká republika ocitla na samém okraji společenství, ztratila by jakýkoliv vliv na dění uvnitř a patrně by zažehla i proces takzvané dvourychlostní Evropské unie, ve které by "spolu mluvili" a rozhodovali jen ti členové, kteří to s Evropou myslí vážně. Ovšem Václav Klaus by byl spokojen: Česká republika by si zachovala "svrchovanost" kopacího míče a zapadlý vlastenec by byl jeho bezkonkurenčním prezidentem. Autor rovněž upozorňuje, že Česko si nemůže dovolit smlouvu odmítnout, protože "my potřebujeme Unii, ne naopak".
Lisabonská smlouva je prostě otevřený dokument, kde není ani žádný dohodnutý cíl, k němuž Evropa směřuje. Všechno je a zůstane v pohybu. Jen náš prezident zamrzl v gestu stařičkého mocnáře, střežícího vlastní vysněnou suverenitu, shrnuje komentátor Hospodářských novin.
Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl v článku pro Mladou frontu Dnes porovnává na příkladech, jak se s finanční krizí vyrovnávají jednotlivě měny a měnové politiky států. Málokdo si podle něj všímá, že krizi se zatím poměrně slušně vyhýbá třeba Kanada, jejíž ekonomika se v mnohém podobá americké, má ale vlastní systém regulace finančních trhů a také vlastní měnovou politiku. Situace by podle Hampla byla zřejmě jiná, kdyby se v Kanadě platilo dolarem. Proto je lekce z krize pro naše úvahy o euru tak diametrálně odlišná od Maďarska, Islandu, Pobaltí nebo i Dánska s jeho dlouhodobě fixním kurzem k euru. Tyto země logicky právě teď volají po záchranném deštníku eura. Mají vlastní měnu, ale nemají k ní měnovou politiku, píše Hampl. Česko podle něj zatím vlastní měnovou politiku má a mít ji nadále má podle něj smysl, pokud bude hospodářská politika ukázněná - nízká inflace a zdravé rozpočty. "Se špatnou hospodářskou politikou je věru lepší stát se černým pasažérem v eurozóně. Ale při rozumné hospodářské politice bude schopnost přizpůsobovat se všem šokům - a finanční krize je jedním z nich - i v budoucnu vyšší s korunou než s eurem," píše Mojmír Hampl v Mladé frontě Dnes.
Od ledna příštího roku zdraží pro domácnosti kromě elektřiny také teplo. Týká se to především tepla vyráběného z uhlí. Zhruba osmiprocentní zdražení tepla už potvrdila například společnost ČEZ, která provozuje teplárny hlavně v severních Čechách, píše Mladá fronta Dnes. "Očekáváme růst cen do deseti procent u tepla vyráběného z uhlí. U tepla z plynových zdrojů bude záležet, zda cena plynu vzroste, nebo ne," uvedl Pavel Kaufmann z Teplárenského sdružení, které zastupuje většinu tepláren v zemi. Důvodem zdražování je růst cen hnědého uhlí, který obchodníci na příští rok odhadují mezi osmi až deseti procenty, a také zdražování ostatních vstupů včetně elektřiny, píše deník. Zdražování tepla se nelíbí bytovým družstvům, která řadu domů s dálkovým vytápěním vlastní. "Zhruba po deseti procentech, tedy o stokoruny, roste cena tepla každý rok. Zajímavé je, že to nikomu nevadí, zatímco kvůli 30 korunám platby u lékaře se mění politická reprezentace v krajích,"řekl deníku Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev.
Největší vlna propouštění za 10 let podle Hospodářských novin zaplavila Českou republiku. Jen za poslední měsíc ohlásilo propouštění 21 firem. Jejich brány by mělo do konce ledna opustit kolem devíti tisíc lidí. V srpnu svým zaměstnancům přitom propouštění oznámilo jen pět firem. Jako důvod omezování stavů podniky nejčastěji uvádějí mnohdy až třicetiprocentní úbytek zakázek. Argumentují také prevencí, která je má připravit na nadcházející krizi. Na nával nových klientů se připravují i na úřadech práce. Podle říjnových statistik sice nezaměstnanost mírně klesla, skutečný obrat k horšímu přijde ale v prosinci a lednu, řekl listu Jiří Dvořák z Úřadu práce v Blansku. Jeho slova potvrzují i finanční analytici. Lepší časy podle nich zatím na obzoru nejsou. V úterý se k nutnosti propouštět přiznaly další tři firmy, připomínají Hospodářské noviny.
