Přehled tisku

Manuscrito del himno checo (Foto: CTK)
0:00
/
0:00

V nově natočené české hymně v podání basbarytonisty Adama Plachetky se podle Lidových novin ozývá drobné zakašlání, tedy věc, která by ve skladbě zaznít neměla. Deník píše, že zakašlání zaznívá v polovině 9. taktu, u konce čtvrťové pauzy. Vzniklo to patrně tak, že během nahrávky si některý z hudebníků potřeboval odkašlat, a zvukový režisér to nezachytil.

Foto: ČTK
V nově natočené české hymně v podání basbarytonisty Adama Plachetky se podle Lidových novin ozývá drobné zakašlání, tedy věc, která by ve skladbě zaznít neměla. Deník píše, že zakašlání zaznívá v polovině 9. taktu, u konce čtvrťové pauzy. Vzniklo to patrně tak, že během nahrávky si některý z hudebníků potřeboval odkašlat, a zvukový režisér to nezachytil. Lidové noviny připomínají, že nová verze hymny by měla Česko reprezentovat mimo jiné při jeho předsednictví EU. Na chybu podle deníku upozornili pozorní posluchači na internetu.


KDU-ČSL požaduje, aby se prodej státní půdy umožnil i cizincům a aby zemědělci neměli při jejím nákupu přednost. Píší o tom Hospodářské noviny. Podle deníku Ministerstvo zemědělství naopak chce v chystané novele zákona o prodeji státní půdy, na které pracuje skoro dva roky, rolníkům přednost zachovat, aby se tak zabránilo spekulacím s půdou. Ministerstvo nechce nic měnit ani na současném stavu, kdy zákon brání prodeji státní půdy cizincům až do roku 2011. K návrhu novely zákona zaslala námitky čtyři lidovecká ministerstva. Lidovci i zemědělci se zároveň vzájemně osočují z toho, že nahrávají lobbistům, spekulantům a dokonce korupci. Ve hře je ještě čtvrt milionu státních hektarů zemědělské půdy, a to v celkové hodnotě výrazně přesahující deset miliard korun, upozorňují Hospodářské noviny. Deník zároveň dodává, že odpor proti záměru lidovců sjednotil všechny agrární profesní organizace, které často mají protichůdné záměry, i rozdílné vztahy s politickými stranami. "Vlastnictví půdy je pro hospodaření naprosto klíčové. A naši zemědělci nemají dost peněz na to, aby při její koupi od státu konkurovali jak cizincům, tak místním spekulantům," vysvětlil novinám ve shodě s prezidentem Agrární komory Janem Velebou šéf konkurenční Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec. Podle Hospodářských novin lidovci svým postojem překvapili, zvlášť před nadcházejícími krajskými volbami. Jejich programem totiž vždy byla výrazná podpora venkova a zemědělství.


Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká nařídila hloubkovou kontrolu práce elitních žalobců, kteří mají na starosti vyšetřování nejzávažnějších hospodářských a úplatkářských kauz. Vesecká si myslí, že jednotlivé případy praní špinavých peněz, korupce nebo rozsáhlé finanční kriminality až příliš často končí fiaskem, například osvobozením hlavních podezřelých. O rozhodnutí Vesecké informuje Právo. Podle Vesecké někteří vysoce postavení státní zástupci nezvládají svoji práci. "Nejsem zcela spokojena s tím, že značná část kauz odborů závažné hospodářské a finanční kriminality končí např. zastavením stíhání obviněných osob,"řekla Vesecká Právu.


Z příjmů za pronájem bytu, garáže nebo pole by měli lidé po roce 2010 zaplatit nejen daň jako nyní, ale i sociální pojištění. Plánuje to ministerstvo financí, které tento záměr zapracovalo do nového zákona o dani z příjmu, píše Mladá fronta Dnes. Pokud dnes člověk pronajímá trvaleji svůj byt, stačí, když z rozdílu mezi příjmy a výdaji zaplatí daň z příjmů 15 procent. S novým zákonem v roce 2010 by příjmy z pronájmu bytů, nebytových prostor a dalších nemovitostí spadaly buď mezi příjmy z ekonomické činnosti, nebo mezi tzv. ostatní příjmy. "Poplatník si bude moci vybrat. Když bude mít pronájem jako příjem z ekonomické činnosti, tak si proti němu uplatní výdaje a zaplatí sociální pojistné," uvedl deníku náměstek ministra financí Peter Chrenko. Druhá možnost bude, že si tyto peníze zařadí do kolonky ostatních příjmů. Pak si z nich podle Chrenka odečte určité minimální paušální výdaje a z rozdílu zaplatí daň 15 procent. Nyní se mezi tyto příjmy mohou dávat hlavně takové, které jsou příležitostné, což může být třeba pronájem bytu na pár měsíců. Realitní experti se shodují, že kvůli vyšším odvodům státu by vzrostl tlak na ceny pronájmů. Neočekávají však, že by se do cen promítly plně. Záleželo by na nabídce a poptávce po takových bytech. Dnes navíc tisíce lidí příjem z pronájmu bytů nepřiznávají a daně neplatí. Jejich počet by mohl s většími odvody státu ještě vzrůst, píše Mladá fronta Dnes.


Foto: ČTK
Komentáře českých deníků se shodují, že výsledky víkendových parlamentních voleb v Rakousku, v nichž citelně oslabily obě strany dosavadní velké koalice a výrazně posílily pravicové populistické strany, byly účtem za dosavadní rakouské vlády velké koalice a nespokojenost lidí s tím, jak řešily problémy země. Některé deníky se rovněž zamýšlejí nad tím, jaké ponaučení by si z rakouských voleb a příčin jejich výsledku měli vzít Češi. "Účet za velkou koalici je bolestný. Sama o sobě není zavrženíhodným řešením politické situace, když se země musí potýkat s tématy přesahujícími volební období. Jako sebezničující recept působí, když se obsah velké koalice zúží na krátkodobou politickou kalkulaci a na parcelování sfér vlivu," píše komentátor Hospodářských novin.

Podle komentáře Lidových novin se rakouští voliči "pomstili za velké koalice parcelující stát a právě díky tomu teď shrábly protisystémové strany na čtyřicet procent hlasů". "Není snadné být rakouským voličem, ale zkusíme-li se vžít do jeho uvažování, zatrénujeme si i na domácí poměry. Jak prolomit bludný kruh? S touhle zásadní otázkou se totiž můžeme setkat ve Vídni i v Praze," píše autor v narážce na dlouhodobé těsné vládní většiny v Česku.

"Změny jsou ve vzduchu i u nás, začnou pravděpodobně po podzimních volbách. Zápas sumo proběhne na omezeném plácku se starými borci. Haidera se xenofobním programem nemáme, to je úleva, neonácky na kandidátkách prozatím s mizivou veřejnou podporou nepočítám," píše komentátor Práva.

Šéfredaktor Mezinárodní politiky Robert Schuster v komentáři otištěném v Mladé frontě Dnes píše, že mezi hlavní motivy voličů obou rakouských populistických stran patřila nespokojenost s tím, že vláda velké koalice tvořená sociálními demokraty a konzervativními lidovci neřešila aktuální problémy země a jejích obyvatel, a namísto toho se neustále hádala. Autor rovněž píše: "Populismus se stal zkrátka v rakouské politice mírou všech věcí, a nelze se proto voličům divit, že když se rozhodovali, kdo je v celém tom populistickém úsilí věrohodnější, že zakroužkovali kandidátky FPÖ nebo BZÖ."


Fakultní nemocnice v Praze 5-Motole
Z velkých nemocnic v České republice hospodaří nejlépe podle informací Hospodářských novin Fakultní nemocnice v Praze 5-Motole. Z menších nemocnic, jež vlastní stát, kraje, nebo města, si vede nejlépe brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, u obchodních společností je na tom ekonomicky nejlépe nemocnice v Kadani, píše deník s odvoláním na žebříček nemocnic, který udělala firma Czech Credit Bureau ve spolupráci s neziskovou společností HealthCare. Na druhém místě mezi velkými, fakultními nemocnicemi je pražská Všeobecná fakultní nemocnice, třetí je ostravská Fakultní nemocnice s poliklinikou. Mezi nemocnicemi - příspěvkovými organizacemi skončila za Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně Nemocnice Třinec a Městská nemocnice v Litoměřicích. První tři místa v žebříčku nemocnic - obchodních organizací patří kadaňské nemocnici, pražské Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského a Nemocnici Strakonice. Podle Hospodářských novinčeští pacienti dostávají vůbec poprvé přehledný žebříček, který jim říká, jaká nemocnice dobře hospodaří se zdravotní daní, již od lidí povinně vybírají zdravotní pojišťovny. Finanční zdraví nemocnic může napovědět, jaká je kvalita péče, píše deník.


Policie by uvítala pravomoc zabavovat silničním pirátům auta. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Jenom tak lze podle deníku zastrašit účastníky závodů typu Diamond Race, který se jel o víkendu, a pak ty, kteří svůj soukromý závod jezdí dvoustovkou každý den. Mladá fronta Dnes připomíná, že policie může dnes odebrat auto jen opilci za volantem nebo člověku, který jede bez řidičáku. Policisté dávají najevo, že by se jim rozšířená pravomoc zamlouvala. Muselo by se ale třeba vyjasnit, zda by hříšník přišel o auto jen dočasně nebo navždy.


Ztrátové České dráhy podle Mladé fronty Dnes sponzorují zdravotnictví ocelářského magnáta Tomáše Chrenka. Deník píše, že ČD se zavázaly investovat v průběhu pěti let 41 milionů korun do modernizace Železniční nemocnice v pražské Italské ulici, kde Chrenek podniká. Závazek ČD vyplývá z dodatku ke smlouvě, na jejímž základě si Chrenek pronajal některé objekty od ČD s tím, že je na své náklady bude udržovat a opravovat, uvádí deník. Způsob, jakým se Chrenkova firma zhostila spravování železničního zdravotnictví, se podle listu nelíbí ministerstvu dopravy. Věc má posoudit expertní skupina, již vytvořil ministr Aleš Řebíček. Dráhy v pražské nemocnici zaplatí Chrenkovi, co si řekne, interpretuje deník dodatek ke smlouvě. Podle původní smlouvy neměla z drah přitéct do zdravotnictví už ani koruna.


Cyril Svoboda
Ministr a předseda vládní legislativní rady Cyril Svoboda hodlá s podporou své mateřské KDU-ČSL a politiků z Evropské lidové strany prosadit dokument nazvaný Pražská deklarace, který by měl zlomit nesouhlas Irů s lisabonskou smlouvou. Text by měl obsahovat jasné vyjádření EU, že nejen Irové, ale i občané dalších evropských států se nemusí bát, že jim bude EU diktovat v některých otázkách, jako je třeba uspořádání rodiny či daně. Svoji představu o dokumentu zformuloval Svoboda v článku, který otiskuje Mladá fronta Dnes.

Svoboda chce o deklaraci jednat s vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou. Ministr tvrdí, že to není jeho sólová akce, ale že za ním v této věc stojí KDU-ČSL a informováni jsou i někteří evropští lidovečtí politici. Vondra ale řekl, že o Svobodově plánu nic neví a pokládá ho za snahu Svobody zviditelnit se. Chladně na Svobodovu iniciativu reagovala i ČSSD, která lisabonskou smlouvu, již Irové v referendu odmítli a která má reformovat instituce EU po jejím rozšíření, podporuje, píše Mladá fronta Dnes.