Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Sněmovna i Senát schválili zavedení "zelených karet", které mají usnadnit příjezd cizinců do Čech na práci. Parazitolog Michal Giboda, který pracoval v mnoha tropických zemích, upozorňuje v této souvislosti v Hospodářských novinách na určitá rizika, která příchod cizinců, zejména z kulturně odlišných oblastí, s sebou přinese.

Sněmovna i Senát schválili zavedení "zelených karet", které mají usnadnit příjezd cizinců do Čech na práci. Parazitolog Michal Giboda, který pracoval v mnoha tropických zemích, upozorňuje v této souvislosti v Hospodářských novinách na určitá rizika, která příchod cizinců, zejména z kulturně odlišných oblastí, s sebou přinese. Připomíná, že už v osmdesátých letech měl na starosti parazitologický screening zahraničních studentů přicházejících studovat na naše vysoké školy a také zahraničních dělníků. Autor uvádí, že například více než devadesát procent Vietnamců bylo infikováno střevními parazity, přičemž výskyt střevních parazitů je v české populaci sporadický. Kromě toho u obyvatel Jihovýchodní Asie bylo zjištěno nosičství jednoho z antigenů viru hepatitidy B. Dnes oficiálně žije v Česku přes 55 tisíc Vietnamců, o příjezdu dalších 45 tisíc se uvažuje, ale možné zdravotní problémy s tím spojené nejsou diskutovány. „Například jsou na bacilonosičství vyšetřováni všichni rodinní příslušníci majitelů tzv. čínských či vietnamských restaurací, když víme, že všichni se na přípravě jídla podílejí? Tento navrhovaný screening není možné posuzovat jako formu ostrakizace, či dokonce etnické diskriminace. Každá země si preventivně chrání své území před zavlečením infekcí, neboť je to její výsostné právo,“ uzavírá autor v Hospodářských novinách.


Foto: ČTK
Deníky si všímají světové finanční krize a jejích dopadů na Česko. Podle komentátora Mladé fronty Dnes světovou ekonomiku planýruje hurikán, kterému by se podle jeho otce, exguvernéra americké centrální banky Fed Alana Greenspana, mělo říkat Alan. "My Češi se můžeme schovat za pecí a těšit se z toho, že naši bankéři, poučeni bankovním socialismem z 90. let, zběsilému hýření až tak nepodlehli. Peníze, o něž přišli lidé na akciovém trhu a ve fondech, se časem vrátí," tvrdí autor. Podle něj je v tuto chvíli podstatnější, zda se naše ekonomika, tolik závislá na zahraničním obchodě, dokáže vyrovnat se světovou, nebo přinejmenším evropskou recesí.

Lidé, kteří se v minulosti rozhodli investovat své úspory do akciových nebo smíšených podílových fondů, v jejichž portfoliu jsou také akcie, nemají dnes kvůli otřesům na finančních trzích klidné spaní. Píše to Právo. Za letošní rok totiž už utrpěli celkem mnohamiliardové ztráty a dál žijí v nejistotě. Investice do akciových nebo smíšených fondů jsou dnes mnohem rozšířenější než koupě jednotlivých akcií, připomíná deník.

Ministr financí Miroslav Kalousek přiznává, že se mu při pohledu na padající křivky burz špatně spí. Předvolební rozpočet nebude velkorysý, jak si ještě před pár měsíci představoval, píšou Hospodářské noviny. Topolánkova koalice si nebude moci dovolit nabídnout lidem snížení daní, aniž by zemi v časech slábnoucí ekonomiky stáhla do hlubších státních dluhů, naznačuje deník.


Ministr pro místní rozvoj a šéf lidovců Jiří Čunek předložil plán, jak si poradit s romskými ghetty. Vyvolal hned podezření z kastování. Čunek chce problémové občany z ghett rozdělit do tří skupin. Ty nejsnaživější by stát podporoval, u méně snaživých by naopak dával pozor, aby nezneužívali sociální dávky. A ty nejlaxnější, kteří nechtějí pracovat, by umístil na ubytovny s pevným režimem. Na přípravě plánu se spolupodílel i Jozef Baláž, který je sám Rom. V Mladé frontě Dnes Baláž odmítá podezření z kastování. Na rozdíl od kast by byl navrhovaný systém motivační – lidé by mezi skupinami postupovali výš, až by byli zcela soběstační. Podle Baláže je dnešní systém neefektivní. Na adresu některých známých romských aktivistů, kteří Čunkův plán ostře odmítají, Jozef Baláž říká:“ Nedivím se, že někteří etnobyznymeni mají těžké spaní. Jejich dny neefektivního hraní si na advokáty Romů pomalu, ale jistě sčítáme. Nepotřebujeme jejich poplácávání po ramenou. Některým z nich dnešní stav vyhovuje.“


Komentátor Práva se pozastavuje nad tím, jak mohl premiér Mirek Topolánek nabízet Vlastimila Tlustého voličům jako "vývěsní štít ODS", když si teď předseda vlády vzpomíná, že o jeho spojení s podezřelými strukturami dávno ví. "Též se ptám, proč tak bystrý politik jako Topolánek objížděl ruku v ruce s Vlastimilem Tlustým české kraje v předvolebním reji, tleskal jeho ekonomickým plánům, finančním slibům a daňovým vizím, když ho posléze, při konstrukci koaliční vlády, nechal vyměnit Kalouskem, řka, že těm plánům stejně nevěřil. A najednou to pak zdůvodnil Tlustého neschopností starat se o státní poklad, i osobními i dalšími neřestmi," píše list. Podle komentátora ten, kdo informace o podezřelých spojeních politiků se zločinci drží pod pokličkou a čeká, až se mu budou hodit v politické rvačce, je s lumpy v jednom klubu. "Třeba v tom, který by hejtman Bendl tak rád vyhodil do povětří," uzavírá Právo.


Komentátor Lidových novin se domnívá, že zájmové sítě mrtvého podnikatele Františka Mrázka fungují v politice dál. "Mrázkův případ se „vyřešil“ jeho vraždou. To ovšem neznamená, že zájmové sítě, které Mrázek spojoval, se rozpadly. Naopak přinejmenším jeho metody v politice zdomácněly - součástí mrázkovské mytologie je i jeho archiv kompromitujících materiálů na politiky," píše list. Teprve vyšetření Mrázkovy vraždy by nám podle listu mohlo říct, zda i tento skutek nesouvisel s politikou. Topolánek není podle komentátora tím, kdo by mohl kauzu rozplést. "Je tady příliš mnoho věcí, o nichž nemůže mluvit. Především o tom, jakým způsobem si udržuje většinu ve sněmovně. A jakou roli v tom hrají lidé figurující ve spisu Krakatice, jako je třeba Miroslav Šlouf," uzavírají Lidové noviny.


Česká pošta zatím nebude rušit necelou dvoustovku svých poboček, jak oznámila před časem. Plány se změnily se středečním ohlášením odchodu šéfa státní firmy Karla Kratiny. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na prezidenta Hospodářské komory a člena dozorčí rady pošty Petra Kužela. "Tento proces je odchodem pana generálního ředitele pozastaven," uvedl Kužel. Odcházející ředitel Kratina před dvěma dny oznámil, že svou misi považuje za ukončenou. Zda abdikace Kratiny souvisí s oznámením o zrušení poštovních poboček, není podle deníku jasné. Podle deníku ke zrušení některých pracovišť však časem stejně dojde. Pošta do budoucna rozhodně počítá, že část hůře dostupných lokalit bude obsluhovat mobilními poštami. Česká pošta zaměstnává 37.000 lidí a provozuje 3387 poboček. Její transformaci v poslední době provázely nepopulární kroky, kromě ohlášeného rušení poboček také avizované propuštění zhruba 2500 zaměstnanců na podzim letošního roku, připomíná Mladá fronta Dnes.


Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká poslala ve čtvrtek prezidentu Václavu Klausovi žádost o udělení milosti pro Ludmilu Brožovou-Polednovou, bývalou prokurátorku z procesu s Miladou Horákovou. Informuje o tom deník Právo. Bývalá prokurátorka, které je 86 let, má jít za účast na justiční vraždě na šest let do vězení. Rozhodli o tom minulý týden při odvolacím jednání soudci vrchního soudu. Žádost o milost Vesecká podle listu vysvětlila především humanitárními důvody. "Nechci, aby se současná justice chovala podobně jako ta v padesátých letech a posílala takto staré lidi do vězení," uvedla Vesecká pro Právo. Celou kauzu však vrátila do hry právě Vesecká. Vrchní soud proces původně zastavil s tím, že je trestný čin již promlčený. Proti rozhodnutí se ale nejvyšší státní zástupkyně postavila a trvala na potrestání bývalé prokurátorky. Nejvyšší soud jí dal za pravdu. Vesecká uvedla, že žádá prezidenta o prominutí uloženého výkonu trestu pro Brožovou-Polednovou, v žádném případě o jakékoliv vyvinění někdejší prokurátorky. "U těchto takzvaných starých zločinů jde zejména o morální rovinu. Mým cílem vždy bylo a je právě jasné pojmenování viníků, nikoliv to, aby tito lidé seděli ve vězení," dodala Vesecká. Šestiletý trest za justiční vraždu považuje Vesecká spíše za velmi mírný, píše Právo.


Chystaná vojenská přehlídka v Praze u příležitosti svátku 28. října nám podle Hospodářských novin může pomoci lépe se zorientovat v nepřehledné politické situaci. Vždyť kremlologové v minulých časech běžně odhadovali mocenské pozice v Moskvě podle toho, jak kdo stál při defilé Rudé armády na ochozu Leninova mauzolea. „Ministerstvo obrany zatím prozradilo jen to, že průvodu ozbrojenců bude na tribuně přihlížet prezident Klaus. Pokud by tam stál jen s paní Parkanovou, bylo by hračkou pro hradčanology vyvodit, že hlava státu se ocitá v izolaci a do dění politického podzimu výrazněji nezasáhne. Přehlídku si ale spíš nenechá ujít žádný z politických prominentů. Pak musí analytici pečlivě sledovat umístění předsedy vlády a pražského primátora. (Samozřejmě, kdyby se Topolánek na tribuně nezjevil, je mrtvý muž). Leccos napovídá už sám fakt, že přehlídka se koná na Praze 6. Tady přece starostoval Pavel Bém a zde upekl své první velké koaliční objetí se sociálními demokraty,“ uvádí sarkasticky autor v Hospodářských novinách.


Čeští a italští vědci údajně objevili, jak zakonzervovat buňky a pak je kdykoliv oživit. Vědci jako první na světě dokázali vysušit buňky mrazem a oživit je. Pak je použili při naklonování ovčích embryí. Informovala o tom Mladá fronta Dnes. Z vysušených buněk ohrožených zvířat by se teď podle deníku dala vytvořit databanka, která by prý v budoucnu mohla sloužit k jejich naklonování. Objev by podle ředitelky Ústavu experimentální medicíny Evy Sykové mohl také pomoci při obnově orgánu, který zasáhla rakovina. "Přinášíme tím naději pro záchranu ohrožených živočichů,"řekl listu Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby Akademie věd, který byl členem vědeckého týmu. Objev vědců může pomoci při záchraně ohrožených, a dokonce vyhynulých druhů. "Zatím byla jedinou buňkou obsahující jádro, kterou se podařilo uchovat v dehydrovaném stavu, spermie,"řekl Fulka. Vědci z Prahy a Sardinie jsou podle deníku první na světě, kterým se to podařilo s tělními buňkami ovcí. Nová metoda prý umožní uchovat buňky neomezeně dlouho. Objev není prvním výsledkem práce týmu vědců kolem Josefa Fulky. Svůj výzkum o klonování zvířat a lidských embryí čeští vědci publikovali v únoru v prestižním americkém časopisu Science, píše Mladá fronta Dnes.