Přehled tisku

Liberečtí neurochirurgové pod vedením primáře Petra Suchomela jako první na světě sešroubovali první krční obratel bez řezání krku. Informují o tom Hospodářské noviny. Neurochirurgové z liberecké nemocnice vymysleli, jak velmi šetrně spravit zlomený první krční obratel, aniž by měl pacient do konce života problémy s otáčením nebo bolestmi krku. Primář liberecké neurochirurgie Petr Suchomel tak podle listu dokazuje, že špičková medicína se dá dělat i mimo špičková centra v Praze a Brně. A zdaleka není sám. Výbornou pověst mají i další kliniky z krajských a někdy dokonce okresních nemocnic. Specialisté z kardiochirurgie a úrazové chirurgie v Českých Budějovicích, z oční kliniky ve Zlíně nebo z urologie v Jablonci nad Nisou dokazují, že v regionech se často dělá minimálně stejně dobrá medicína jako ve fakultních nemocnicích, konstatují Hospodářské noviny.

---

Mirek Topolánek

Záměrem natočit dokumentární film, který by sledoval premiéra Mirka Topolánka v době českého předsednictví EU, se zabývá komentář Lidových novin. Autor si klade otázku, zda Topolánek opravdu stojí o to, aby kamera zaznamenala celý nepředvídatelný sled událostí, s možnými historickými okamžiky a triumfy české zahraniční politiky, ale i zmatky a selháními. A nejen kvůli tomu, že v takovém filmu by s muselo hodně vypípávat. Doba monumentalizujících portrétů je pryč, to zavání Leni Riefenstahlovou. Současní klienti potřebují naopak ukázat, že jsou jen obyčejní lidé, míní list a připomíná, jakým problémům musel čelit premiér Dánska, když měl stejný nápad. I zcenzurovaný film tehdy způsobil diplomatický skandál, varuje deník a klade si otázku, jak bude připravovaný dokument vypadat, pokud bude věrně odrážet naši kulturu.

---

Jan Morava, foto: ČTK

Podle komentátora Hospodářských novin se mediální skandál, který za pomoci "politického solitéra z nutnosti" Vlastimila Tlustého spoluvytvářela televize Nova a nevhodně aktivní poslanec Jan Morava, jako v divokých revolučních dobách obrátil proti tvůrcům. „Nikde se už moc neprobírá, zda je česká politika skutečně tak nechutná, jak předváděla reportáž Janka Kroupy (mimochodem - nikdo nehovořil o celé kauze tak inteligentně, s nadhledem a bez všelijak zabarvených emocí jako právě autor reportáže). Zůstala jediná opravdu důležitá otázka: Mohou média vytvářet provokace tohoto typu, aby zkoušela morální integritu nejvyšších politiků?, “ táže se autor. Odpověď lze prý najít poměrně rychle a jednoduše. Všechno se přece dá poměřovat veřejným zájmem. Je-li ve veřejném zájmu, v zájmu kultivace českého politického prostředí, aby se celá společnost dozvěděla, co jsou "tihle" poslanci zač, pak nemá cenu diskutovat o tom, jakými prostředky se k takovému zjištění dojde. Pojem veřejného zájmu je bohužel podle autora příliš pružný, než aby se držel absolutně, aby se dal definovat, zkrátka aby se dalo vždy předem i potom říct, co lze a co nelze. Každý ho vykládá po svém, podle vlastního vkusu a žebříčku hodnot, situovanosti, konstatují Hospodářské noviny.

Komentátor Práva míní, že Česká republika je zvláštní země. Zatímco v zajetých demokraciích by kvůli zveřejnění zprávy plukovníka Kubiceho těsně před sněmovními volbami nebo pozitivně či negativně motivovaným přeběhlíkům a nyní kvůli Moravově aféře musela odstoupit vláda, u nás se místo toho diskutuje o tom, zda byla Moravova sháňka po prostředcích negativního motivování vůbec trestná a zda předstíraná spolupráce Jana Kroupy z televize Nova při této sháňce nebyla nezákonná nebo alespoň hanebná. Komentátor souhlasí s názorem sociologa médií Jaromíra Volka, který řekl v České televizi, že veřejný zájem v případě Kroupovy reportáže podle něj ospravedlnil postup, který je jinak eticky sporný. Komentátor uvádí, že nesouhlasí s tím, aby se zákonem ustavil agent-provokatér. Je pro něj nepřijatelné, že k trestnému činu a ke lhaní by měl podněcovat stát. Televize Nova ale není stát, „její poslanci s nápadem fotografovat dceru poslankyně Zubové nepřišli, to ten Morava.“ Společnost podle autora debatu o mravnosti investigativní novinařiny potřebuje. „Veřejný zájem si ale ještě více žádá odstraňovat korupci, klientelismus a nepotismus vrcholných politiků. A to i za cenu provokací, pokud nespočívají k vybízení k trestnému činu,“ uzavírá komentátor Práva.

---

Ludmila Brožová-Polednová, foto: ČTK

Středeční deníky se ve svých komentářích kromě jiného zabývají rozsudkem na bývalou prokurátorkou Ludmilou Brožovou-Polednovou. Rozsudek nad Ludmilou Brožovou-Polednovou není verdiktem, nad nímž bychom měli krvelačně jásat, píšou Hospodářské noviny. Někteří tvrdí, že poslat na šest let do vězení téměř devadesátiletou ženu není humánní. Co je však nehumánního na tom, že si Polednová na sklonku života odpyká trest, který měl přijít daleko dříve? Podle listu dává rozsudek Vrchního soudu zapravdu těm, kteří tvrdí, že na odsouzení zločinu není nikdy pozdě.

Mladá fronta Dnes konstatuje, že devatenáct let po pádu komunismu byla konečně odsouzena prokurátorka, která za totality pomáhala inscenovat proces vedoucí ke smrti Milady Horákové. List připomíná, že na popraviště posílali nevinné lidi i další soudci a prokurátoři, ti však potrestáni nikdy nebyli. Karel Vaš, který má na svědomí smrt Heliodora Píky, žije spokojeně v domově důchodců, i když soud o jeho vině nepochyboval. Není důležité zločiny pojmenovat, ale odsoudit. Proto je dobré, že Polednová, žena nad hrobem, dostala trest, uzavírá deník.

Úterní rozsudek nutně vyvolává smíšené pocity, připouští komentátor Práva. Někdejší rychlokvašená prokurátorka nepochybně napomáhala k vraždě, ale má ta stará paní, která sotva chodí, strávit zbytek života ve vězení za vinu mladičké ženy? A není její odsouzení jen jakousi chabou náhradou za někdejšího generálního prokurátora Josefa Urválka, který zemřel už před listopadovou revolucí a trestu se tak vyhnul? Jenže to už nejsou smíšené pocity, takové úvahy zavánějí ideologií, která u soudu nemá co dělat, upozorňuje deník a dodává, že spoluúčast na vraždě také není projev politického přesvědčení. Je to prostě zločin, konstatuje list.

---

Česká města v čele s Prahou se zřejmě v příštím roce stanou místem, kde se to bude jen hemžit špiony z celého světa. Přiláká je sem české předsednictví Evropské unii, kvůli kterému zde budou několikrát zasedat šéfové evropských zemí i vysocí úředníci. Píše o tomMladá fronta Dnes. Česká Bezpečnostní informační služba proto podle deníku označila špionáž za jedno z hlavních bezpečnostních rizik, která s sebou přinese předsednictví v EU. Jednou z hlavních jednacích budov má být i pražské Kongresové centrum, kde bude paradoxně fungovat i kasino. Policisté z ochranné služby proto plánují, že budou chráněné osoby vodit po speciálních trasách, aby nepřišly do kontaktu s hazardními hráči, uvádí Mladá fronta Dnes. Česká kontrarozvědka se připravuje i na možnost, že by cizí tajné služby chtěly získat informace z telefonních nebo rádiových hovorů. Národní bezpečnostní úřad proto připravuje zařízení pro bezpečný rádiový přenos tajných informací a systém propojující orgány Unie s českými úřady. Úřad bude také se zpravodajskými službami kontrolovat budovy a pátrat po štěnicích a odposleších, píše Mladá fronta Dnes.

---

Z nejnovějšího mezinárodního srovnání zemí OECD vyplývá, že za posledních deset let klesly české výdaje na jednoho studenta vůbec nejvíc. Počet studentů je totiž oproti roku 1995 zhruba dvojnásobný. Jenže na dvojnásobný počet studentů stát za posledních deset let přidal jen o polovinu více peněz. Slováci přitom výdaje na studenta udrželi na stejné úrovni, přestože mají také dvakrát více studentů než před deseti lety. Informují o tom Hospodářské noviny. Částka, kterou mají školy k dispozici na jednoho studenta, klesá už několik let. V roce 2009 bude zase o něco nižší. Ministr školství Ondřej Liška chce proto na příští rok dvě miliardy navíc. Vláda jedná o rozpočtu právě dnes - na školství se v něm počítá s částkou zhruba o čtrnáct miliard vyšší než loni. Není však jisté, že to bude univerzitám stačit. I to je ale málo na to, abychom bohaté země dohonili - výdaje by se podle OECD měly zvýšit ještě víc, mimo jiné proto, že v Česku je prý vysokoškoláků málo. Možnosti jsou podle OECD dvě. Přidat miliardy ze státního rozpočtu, nebo chtít po studentech vyšší školné. První cestou se vydaly severské země, tou druhou třeba Británie či USA. V Česku se zatím mluví spíše o školném, konstatují Hospodářské noviny.

---

Policie dopadla prvních sedm lidí, kteří si stáhli do počítače dětskou pornografii. Podle nově platného zákona se jedná o trestný čin. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Zadrženým hrozí trest odnětí svobody až na dva roky. Podle odborníků zatím není jasné, zda se kvůli těmto případům poptávka po dětské pornografii zmenší. Dva podezřelé zadrželi policisté na Děčínsku. Jedním z nich je třicetiletý muž, který umísťoval pornografii přímo na svoji stránku, další obviněný navštěvoval internetovou kavárnu, kde stahoval z internetu dětskou pornografii a posílal si ji do své emailové schránky, uvedla severočeská policejní mluvčí Jarmila Hrubešová. Jinou trojici mužů stíhají kvůli podobným činům kriminalisté v Brně. "Dětskou pornografii si navzájem vyměňovali. Nyní je zkoumá sexuolog, zda netrpí pedofilií," sdělila jihomoravská policejní mluvčí Jana Šípková a dodala, že možná budou obviněni i další lidé. Podle Šípkové byl jeden ze zadržených odhalen, když policisté vyšetřovali jiné zločiny a v počítači podezřelého objevili mimo jiné i dětské porno. Jindy jim dal tip zaměstnavatel nebo policisté dostali upozornění od svých zahraničních kolegů. Podle sexuologa Jaroslava Zvěřiny vyhledává dětskou pornografii necelé procento populace. Zda se po zadržení prvních podezřelých zájem zmenší, je podle něj sporné. "Pedofilové ale spíš přejdou ještě více do ilegality,"řekl Zvěřina. Mladá fronta Dnes připomíná, že přechovávání dětské pornografie je trestné od 1. prosince loňského roku. Člověku, který "přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě", hrozí až dvouletý trest vězení.