Přehled tisku

0:00
/
0:00

Komentáře deníků si všímají omezení jízd kamionů. Zcela se neshodují v tom, zda schválení celoročního zákazu jízdy kamionů v pátek odpoledne a rozšíření tohoto zákazu v neděli bude užitečné. Některé deníky předpovídají, že zákaz ještě dozná změn. Vládní souhlas se zákazem dávají komentátoři do souvislosti s nadcházejícím sjezdem vládní Strany zelených, jehož delegáti budou rozhodovat o dalším osudu strany i její roli ve vládní koalici.

Komentáře deníků si všímají omezení jízd kamionů. Zcela se neshodují v tom, zda schválení celoročního zákazu jízdy kamionů v pátek odpoledne a rozšíření tohoto zákazu v neděli bude užitečné. Některé deníky předpovídají, že zákaz ještě dozná změn. Vládní souhlas se zákazem dávají komentátoři do souvislosti s nadcházejícím sjezdem vládní Strany zelených, jehož delegáti budou rozhodovat o dalším osudu strany i její roli ve vládní koalici. Hospodářské noviny píší, že zákaz jízdy kamionů na osminu pátečního dne je učebnicovou politickou vlkoovcí: zelený Bursík se nasytí a asfaltový Řebíček zůstane celý. Zákaz totiž není nijak extrémní: páteční špička je mnohem delší, než tři navrhované hodiny kamionového půstu, píšíHospodářské noviny. Podle nich se čertí pochopitelně dopravci i Hospodářská komora, "ale taková je cena za účast zelených v Topolánkově kabinetu". List považuje zákaz ve svém komentáři za správný. O víkendech zemře na silnicích stejně lidí jako po zbytek týdne. I kdyby nová regulace zachránila ročně z těch šesti stovek mrtvých jen desítky, kdo chce stavět pohodlí nad život?

Skeptický je k vládnímu rozhodnutí ředitel redakcí týdeníků Czech Business Weekly a Profit Pavel Páral v komentáři v Mladé frontě Dnes. "Žádný zákon ani vládní nařízení totiž nesníží množství zboží, které je třeba přepravit, a to, co neprojede v pátek a v neděli, holt projede od pondělka do čtvrtka," píše. Podle něj dostávají přepravní firmy těžký zásah v okamžiku, kdy klesá výkon ekonomiky, a tudíž se snižuje i objem přepravovaného zboží, a tak klesnou i jejich příjmy. Upozorňuje však také, že "tohle populistické opatření" si do značné míry vykoledovali sami řidiči kamionů a jejich šéfové - agresivním stylem jízdy, riskováním na silnici či špatným technickým stavem vozidel, jež mohou za nehody těžkých náklaďáků. Současně ale Páral k vládnímu kroku píše, že "je politicky jednodušší přijmout zákaz, který toho moc nevyřeší, než změnit poměry, kdy na jednoho dopravního policistu na silnici sedí někde v kanceláři pět náčelníků s opaskem povoleným přes vypasený břich. Či než pohnout se silničáři, aby se řídili předpovědí počasí, a ne pohledem z okna, který jim řekne, že sněží, až když je na Vysočině dálnice pokryta deseti centimetry sněhu a přetížené patnáctitunové trucky sáňkují z každého mírného stoupání zkroucené jak harmoniky přes oba jízdní pruhy".

Martin Bursík, foto: ČTK
Komentátor deníku Právo předpovídá: "Nic není rozhodnuto, to pravé ořechové přijde teprve při jednání mezi premiérem a zástupci kamionové lobby. To už budou mít zelení po sjezdu a nebudou zlobit, jistě se tedy najde prostor pro kompromis, to jest pro další změkčení. Oběma stranám je totiž jasné, že vláda potřebuje vybírat mýto a že se třese hrůzou při představě zablokovaných dálnic, což v českých poměrech hravě zvládnou dva náklaďáky."

Komentář Lidových novin upozorňuje na to, že předseda zelených Martin Bursík bude na víkendovém sjezdu své strany přesvědčovat spolustraníky o tom, že zákaz jízdy kamionů je hotová věc - ve skutečnosti ale vláda jen vzala na vědomí skutečnost, že existuje záměr, a od něj vede k realizaci předlouhá cesta. "Delegáti zeleného sjezdu by si měli vzpomenout na to, co se stalo koaličním kolegům z KDU. Před prezidentskou volbou se narovnání s církvemi prezentovalo jako hotová věc a jako protislužba byly žádány hlasy pro Václava Klause. No a kde je majetkové narovnání státu a církví? Na to nechť si každý odpoví sám," píše autor v narážce na to, že zákon týkající se církevního majetku nebyl dosud schválen.


Edvard Beneš
Pokud druhý československý prezident Edvard Beneš, od jehož úmrtí uplynulo ve středu 60 let, dnes reprezentuje něco aktuálního, pak je to podle komentáře Lidových novin hlavně špatný odhad rizika. Říkejme mu velký státník, ale neopakujme jeho chyby, píše autor. Tato země už devadesát let opakuje jednu zkušenost. Hledá hrozbu na špatném místě. Po první světové válce se bála návratu Habsburků, hrozba přišla z Německa, po druhé válce se bála německé revanše, hrozba přišla z východu, po roce 1989 se bála Moskvy, hrozil Balkán, později se bála radikálních islamistů, dnes hrozí vliv Moskvy... Právě výměnu Západu za záštitu Moskvy zosobňuje Edvard Beneš. Jestli dnes reprezentuje něco aktuálního, pak hlavně špatný odhad rizika," píše komentátor Lidových novin.

Podle komentáře deníku Právo měl Beneš dvojí smůlu - v domácím politickém životě neměl partnera a dostal se do soukolí zahraničních sil, jejichž zvládnutí bylo nad síly kohokoliv, nota bene nad síly reprezentanta malé země na strategické křižovatce Evropy. "Prezident Beneš byl vlastenec a demokrat v každém ohledu, jehož osud donutil zápasit se silami, které byly nad síly kohokoliv a jimž podlehl," píše autor.


Mladá fronta Dnes komentuje spory kolem toho, že na plánovaný pomník významné předúnorové národněsocialistické političky Milady Horákové, která byla počátkem 50. let odsouzena ve vykonstruovaném procesu a popravena, finančně přispěli i někteří komunisté. "Češi se sochám rádi smějí. Často si s nimi užili nedůstojností a trapností. I Stalinovi vlezle postavili největší sochu na světě. Ale v době, kdy už byl i v Rusku vrahem. Jestli sochu Horákové zaplatí komunisti, bude to jen další díl české hořké frašky," píše autor.


Antonín Moravec po hlavním líčení  u Městského soudu v Praze 3.8.2008, foto: ČTK
Hospodářské noviny komentují středeční odsouzení bývalého šéfa Kreditní a průmyslové banky Antonína Moravce k pětiletému vězení. Deník se pozastavuje nad tím, že policie a justice se případem zabývaly 15 let. "V září 2008 Městský soud v Praze slavně dospěl k témuž výsledku jako v prosinci 2006: pět let vězení (rozsudek pořád není pravomocný). Odvolací soud při svém obvyklém tempu rozhodne někdy kolem čtrnáctého výročí vzetí bankéře do vazby, takže jeden moravec se tím stane českou jednotkou průtahů. Gratulujeme předem," uvádí autor.


Zmije, foto: Zdeněk Fric, CC BY 3.0 Unported
V Česku je pouze zastaralé sérum proti uštknutí zmijí, píší Lidové noviny. To má často vedlejší účinky. Nová, modernější léčba se sice v jiných zemích využívá už roky, u nás ale stále chybí nutná registrace. V Česku dostupné sérum se vyrábí z koňské krve, na kterou je alergických zhruba 10 procent lidí. Šetrnější protilátka využívá krev ovčí, na kterou se alergie téměř nevyskytuje. V příštím roce by se k nám mělo dostat sedm injekcí se sérem. Lékaři ale dodávají, že skutečně vážných případů ročně zaznamenají jen pár. Zhruba v polovině případů uštknutí zmijí se jed do těla vůbec nedostane. V dalších případech pak jde většinou jen o lokální příznaky jako otok postiženého místa.


Do Česka míří nové banky, informují Lidové noviny. Nejnověji to bude The Royal Bank of Scotland, která zatím nepůsobí v žádné zemi bývalého východního bloku. Expanzi chystá i italská Banco Popolare. Podle odborníků sice není v Česku pro nové banky prostor, ovšem pokud nabídnou lepší služby, šanci mají. Lepšími službami se myslí především nižší poplatky, které už dokázala využít polská mBank. Ta vsadila na strategii nulových poplatků a taktika se vyplatila. Už teď prý splňuje cíl, který si dala až na rok 2010. Stejně chce lákat klienty i Banco Popolare a podobně orientovaných bank může v budoucnu ještě přibýt, protože řada lidí je kvůli poplatkům ochotna přesunout své peníze jinam, dodávají Lidové noviny.