Přehled tisku
S názory exprezidenta Havla na rusko-gruzínský konflikt a na některé další věci polemizuje komentář Mladé fronty Dnes. Havel v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce mimo jiné uvedl, že EU se bojí udělat důrazný krok, například omezit ekonomické vztahy s Moskvou, neboť je vydírána přísunem energetických zdrojů z Ruska.
Komentátor Práva v souvislosti s rusko-gruzínským konfliktem klade otázku, jak by reagovaly USA, kdyby Rusko poslalo do Venezuely nebo na Kubu stovky vojenských poradců, mělo lví podíl na prudce nastartovaném zbrojení tamní armády a to všechno by zdůvodnilo deklaracemi, že místní vůdci - ať jsou ve skutečnosti jacíkoliv - se hlásí k hodnotám, které vyznává i Rusko. "Není třeba dlouhého přemýšlení. Spojené státy by takový akt odsoudily jako vměšování do sféry svých bezprostředních zájmů. Je-li podobné právo odepíráno Rusku, může to znamenat jediné: stát řízený Kremlem nechtějí vlády USA a jejich spojenců uznat jako hráče, který má nárok na vlastní sféry vlivu, jež se Rusko snaží vytrvale zachovávat či obnovovat," odpovídá autor komentáře.
Lidové noviny se zamýšlí nad smysluplností případných sankcí, které by Evropská unie přijala vůči Rusku. Pokusné balonky v podobě různých návrhů však podle autora jeden za druhým narazily na hrot unijní „reálpolitiky“. „Místo citelného trestu tak mají ruští vůdci dostat jen vychovatelský pohlavek – například jim Evropská unie může zkazit jejich až dětinskou radost ze zimní lympiády v roce 2014, jak navrhuje šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.“ Autor míní, že jakékoliv ekonomická sankce proti Rusku by postihly velké německé, francouzské a italské firmy, které už dávno zdomácněly na ruském trhu. A to je sotva v zájmu čelných představitelů jejich domovských států. Na pilu razantní politiky tak tlačí jen Velká Británie, jejíž firmám se na ruském trhu až tak nedaří. Lidové noviny nepovažují za účinné ani návrhy na přísnější režim při cestách Rusů do zemí Evropské unie. Nezabralo by to prý ani na dnešní ruské podnikatelské a jiné elity. Naopak by to paradoxně mohlo posílit jejich vztah k vlastnímu státu. „Rusové totiž mají snížený Práh ´sociální bolestivosti´a dokázali se až neuvěřitelně pevně semknout vždy, když měli pocit, že jim chce vnější nepřítel způsobit újmu. Těžil z toho dokonce i takový tyranský autokrat, jakým byl Josif Stalin,“ píší Lidové noviny.
Podle Mladé fronty Dnes je Česko rájem oplodňovací turistiky. „Aniž to vědí, mohly by stovky dětí v různých koutech světa nosit cedulku ´vyrobeno v České republice,“ píše deník. Česko se totiž stává místem, kam si čím dál víc cizinek jezdí pro umělé oplodnění. U nás zákony na rozdíl od řady jiných zemí povolují dárcovství vajíček, což je pro řadu neplodných žen poslední šance, jak porodit dítě, byť počaté z cizího vajíčka. Deník uvádí, že do Česka často jezdí i celé zájezdy Němek, Izraelek nebo Italek. „Odjíždějí lehčí o 80 až 100 tisíc korun – a většinou těhotné.“
Německá firma RWE, která v Česku staví mezinárodní síť plynovodů, řeší podle Mladé fronty Dnes zapeklitý problém. Některé pozemky nad plánovanou trasou tuzemské části plynovodu Gazela, jež má do Evropy přivést ruský plyn budovaným plynovodem pod Baltským mořem, totiž skoupili spekulanti - a to z řad zaměstnanců místních samospráv. Ty o položení trubek jednaly v rámci posouzení vlivu stavby na životní prostředí - tzv. EIA, píše deník. "Považuji za naprosto neúnosné a nepřijatelné, že jsou na úřadech lidé, ať už volení nebo zaměstnanci, kteří využijí znalosti z projednávání při procesu EIA. Z těchto dokumentů zjistí, kudy má plynovod vést, skoupí pozemky od majitelů, kteří o ničem ještě nevědí, a nám pak předkládají horentní finanční požadavky,"řekl v rozhovoru pro deník Klaus Homann, ředitel tranzitních sítí firmy RWE a zároveň ředitel RWE Transgas Net, která tuzemskou Gazelu bude stavět. Homann nechtěl upřesnit, o jaké úředníky jde, protože firma podle něj nyní proti nim chystá právní kroky.
K informacím se dostanou stejně jako dosud policie, soudy nebo státní zástupci pro potřeby vyšetřování. Výhledově by to mohly být i tajné služby, k tomu je ale třeba změnit speciální zákon. Náklady na uschovávání dat mohou dosáhnout až 300 milionů ročně a stát je bude operátorům proplácet. ´Občané si tím ze svých daní platí vlastní sledování,´ komentuje novelu Helena Svatošová z organizace Iuridicum Remedium. V Evropě je podle ní běžné, že si vše musí platit operátoři buď sami, nebo jim vlády jen přispívají. „Když norma prošla, opoziční ČSSD soptila - vláda prý chce špehovat mobily svých občanů. Politikům ovšem ani nic jiného nezbylo, přijetí zákona si vyžádala Evropská komise. Pokud by ji kabinet Mirka Topolánka neposlechl, čekal by jej soud a jisté sankce,“ konstatují Hospodářské noviny.
