Přehled tisku
S názory exprezidenta Havla na rusko-gruzínský konflikt a na některé další věci polemizuje komentář Mladé fronty Dnes. Havel v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce mimo jiné uvedl, že EU se bojí udělat důrazný krok, například omezit ekonomické vztahy s Moskvou, neboť je vydírána přísunem energetických zdrojů z Ruska.
Komentátor Práva v souvislosti s rusko-gruzínským konfliktem klade otázku, jak by reagovaly USA, kdyby Rusko poslalo do Venezuely nebo na Kubu stovky vojenských poradců, mělo lví podíl na prudce nastartovaném zbrojení tamní armády a to všechno by zdůvodnilo deklaracemi, že místní vůdci - ať jsou ve skutečnosti jacíkoliv - se hlásí k hodnotám, které vyznává i Rusko. "Není třeba dlouhého přemýšlení. Spojené státy by takový akt odsoudily jako vměšování do sféry svých bezprostředních zájmů. Je-li podobné právo odepíráno Rusku, může to znamenat jediné: stát řízený Kremlem nechtějí vlády USA a jejich spojenců uznat jako hráče, který má nárok na vlastní sféry vlivu, jež se Rusko snaží vytrvale zachovávat či obnovovat," odpovídá autor komentáře.
Lidové noviny se zamýšlí nad smysluplností případných sankcí, které by Evropská unie přijala vůči Rusku. Pokusné balonky v podobě různých návrhů však podle autora jeden za druhým narazily na hrot unijní „reálpolitiky“. „Místo citelného trestu tak mají ruští vůdci dostat jen vychovatelský pohlavek – například jim Evropská unie může zkazit jejich až dětinskou radost ze zimní lympiády v roce 2014, jak navrhuje šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.“ Autor míní, že jakékoliv ekonomická sankce proti Rusku by postihly velké německé, francouzské a italské firmy, které už dávno zdomácněly na ruském trhu. A to je sotva v zájmu čelných představitelů jejich domovských států. Na pilu razantní politiky tak tlačí jen Velká Británie, jejíž firmám se na ruském trhu až tak nedaří. Lidové noviny nepovažují za účinné ani návrhy na přísnější režim při cestách Rusů do zemí Evropské unie. Nezabralo by to prý ani na dnešní ruské podnikatelské a jiné elity. Naopak by to paradoxně mohlo posílit jejich vztah k vlastnímu státu. „Rusové totiž mají snížený Práh ´sociální bolestivosti´a dokázali se až neuvěřitelně pevně semknout vždy, když měli pocit, že jim chce vnější nepřítel způsobit újmu. Těžil z toho dokonce i takový tyranský autokrat, jakým byl Josif Stalin,“ píší Lidové noviny.
Podle Mladé fronty Dnes je Česko rájem oplodňovací turistiky. „Aniž to vědí, mohly by stovky dětí v různých koutech světa nosit cedulku ´vyrobeno v České republice,“ píše deník. Česko se totiž stává místem, kam si čím dál víc cizinek jezdí pro umělé oplodnění. U nás zákony na rozdíl od řady jiných zemí povolují dárcovství vajíček, což je pro řadu neplodných žen poslední šance, jak porodit dítě, byť počaté z cizího vajíčka. Deník uvádí, že do Česka často jezdí i celé zájezdy Němek, Izraelek nebo Italek. „Odjíždějí lehčí o 80 až 100 tisíc korun – a většinou těhotné.“
Německá firma RWE, která v Česku staví mezinárodní síť plynovodů, řeší podle Mladé fronty Dnes zapeklitý problém. Některé pozemky nad plánovanou trasou tuzemské části plynovodu Gazela, jež má do Evropy přivést ruský plyn budovaným plynovodem pod Baltským mořem, totiž skoupili spekulanti - a to z řad zaměstnanců místních samospráv. Ty o položení trubek jednaly v rámci posouzení vlivu stavby na životní prostředí - tzv. EIA, píše deník. "Považuji za naprosto neúnosné a nepřijatelné, že jsou na úřadech lidé, ať už volení nebo zaměstnanci, kteří využijí znalosti z projednávání při procesu EIA. Z těchto dokumentů zjistí, kudy má plynovod vést, skoupí pozemky od majitelů, kteří o ničem ještě nevědí, a nám pak předkládají horentní finanční požadavky,"řekl v rozhovoru pro deník Klaus Homann, ředitel tranzitních sítí firmy RWE a zároveň ředitel RWE Transgas Net, která tuzemskou Gazelu bude stavět. Homann nechtěl upřesnit, o jaké úředníky jde, protože firma podle něj nyní proti nim chystá právní kroky.
Od začátku září už v Česku neplatí padesátníky. Jejich zrušením v Česku definitivně skončily poslední haléřové mince. Podle komentátora Práva padesátník nikdo ani nepolituje. Příčinliví hokynáři zrušení haléřové mince sice uvítají jako vzácnou příležitost k zaokrouhlování cen, většina lidí nad tím ale asi podle komentátora mávne rukou. Autor se na druhé straně nemůže ubránit znepokojivému pocitu jakési degradace české měny. „Nerozměnitelná koruna nápadně připomíná někdejší italskou liru, což bylo platidlo dosti legrační. Ale především tahle operace zpochybňuje ono dlouhodobé posilování. Ve srovnání s dolarem váží koruna čím dál tím víc, ale doma tak málo, že už nemá smysl dělit ji na drobáky. Však také prakticky jediný způsob, jak využít její sílu, je vyměnit ji za euro a nakupovat za hranicemi. V bohatém Německu je přece – snad až na benzin, cigarety a oběd v restauraci – bezmála všechno absolutně i relativně levnější než u nás,“ píše komentátor Práva.
Podle Hospodářských novin se v Česku schyluje k napínavému boji o platy na příští rok. Odbory, povzbuzené dobrými výsledky podniků a vysokou inflací, chtějí přidat. Firmy, zejména v průmyslu, se ale brání: ekonomika zpomaluje, zdražují energie a silná koruna brzdí vývoz. Například odboráři Škody Auto budou chtít, stejně jako vloni, pro zaměstnance vyšší podíl na letošním zisku. Jenže ten už se nemusí opakovat.
Pražský magistrát vydal v pátek územní rozhodnutí, na jehož základě by měla severní část pražského obchvatu vést přes čtvrť Suchdol. Město tak vybralo dražší a méně ekologickou variantu. Píší to Hospodářské noviny. Vybraná trasa, takzvaná jižní varianta, má vést i přes chráněná území. Protíná přírodní památky Sedlecké skály a Zámky, rovněž přírodní park Drahaň-Troja. Mají na ní být tři tunely a tři mosty, píše deník. Připomíná také, že ve hře byla ještě druhá varianta - severní. Byla sice výrazně delší, ale protože na ní měl být jen jeden most a jeden tunel, byla by také o dost levnější. Tuto cestu doporučila i studie poradenské společnosti, kterou si objednalo ministerstvo dopravy. Podle Hospodářských novin ale není rozhodnutí magistrátu definitivní. Teď nastává lhůta pro odvolání a odpor může magistrát očekávat od obyvatel Suchdola. "Podáme proti tomu rozhodnutí odvolání. Mrzí mě, že stavební odbor magistrátu nerozhoduje jako nezávislý, ale podle politické zakázky," reagoval starosta Suchdola Petr Hejl. Proti zvolené variantě se postavili i zelení.
Informace od telefonních operátorů jsou 1. září pro policii ještě zajímavější než dosud. Píší to Hospodářské noviny. Od 1. září totiž operátoři povinně uchovávají informace například o tom, kdo, kdy, odkud, komu a kam telefonoval. Nařizuje to novela zákona o elektronických komunikacích. Dosud firmy musely schraňovat pouze data o uskutečněných hovorech či zaslaných SMS zprávách. V databázích se nově budou až rok ukládat také položky, jakými jsou typ telefonu, detaily o dobíjení kreditu a čísla kuponů. Záznamy o neuskutečněných hovorech, včetně takzvaného prozvonění, se zatím týkají jen Telefóniky O2.
K informacím se dostanou stejně jako dosud policie, soudy nebo státní zástupci pro potřeby vyšetřování. Výhledově by to mohly být i tajné služby, k tomu je ale třeba změnit speciální zákon. Náklady na uschovávání dat mohou dosáhnout až 300 milionů ročně a stát je bude operátorům proplácet. ´Občané si tím ze svých daní platí vlastní sledování,´ komentuje novelu Helena Svatošová z organizace Iuridicum Remedium. V Evropě je podle ní běžné, že si vše musí platit operátoři buď sami, nebo jim vlády jen přispívají. „Když norma prošla, opoziční ČSSD soptila - vláda prý chce špehovat mobily svých občanů. Politikům ovšem ani nic jiného nezbylo, přijetí zákona si vyžádala Evropská komise. Pokud by ji kabinet Mirka Topolánka neposlechl, čekal by jej soud a jisté sankce,“ konstatují Hospodářské noviny.
Lidové noviny informují o nejvýznamnější železniční stavbě v Česku za posledních sto let, která už prvního září slouží cestujícím. Dva nové tunely pod vrchem Žižkov v Praze, estakády a 30 kilometrů nových kolejí zkrátí jízdu vlaků přes Prahu a umožní příměstským spojům projíždět celým městem. Nové spojení také umožní propojit některá pražská nádraží přímo, což dosud nebylo možné. Zejména se to týká propojení Masarykova nádraží v centru města.