Přehled tisku
Lidové noviny si nechaly agenturou Median vypracovat průzkum veřejného mínění týkající se pražského jara. Přes 16 % dotázaných považuje pražské jaro za "skutečnou cestu k demokracii", přes 30 % si myslí, že šlo jen o "snahu komunistů udržet moc i pomocí obrodného procesu" a asi 23 % jej hodnotí jako experiment, který by nikdy nevedl k úplné demokratizaci."
Lidé se rozcházejí i v hodnocení Alexandra Dubčeka. Nejčastěji jej považují za průměrného politika, kterého vynesly na vrchol události přes 9 % dotázaných se domnívá, že šlo o "partajní loutku." Tématu se věnuje také komentář Lidových novin. Ten soudí, že reformátoři roku 1968 byli tak opojeni svou popularitou, že si nechtěli připouštět rizika, která z jejich činů vyplývají pro celou zemi a nezabývali se úvahami, jak zabezpečit zemi před invazí a kde hledat spojence. Komentátor podotýká, že z vývoje pražského jara plyne poučení, počínat si zodpovědně. "Stopy tohoto poučení lze nalézt. Například v prozíravosti, s níž první vláda po rozpadu Československa investovala desítky miliard korun do ropovodu Ingolstadt, díky čemuž jsme jedinou postkomunistickou zemí, která není závislá na dodávkách ruské energie. I díky této prozíravosti si můžeme luxus diskusí o tom, jaký je charakter dnešní ruské moci. To jsme dřív neměli," končí komentátor.
Mladá fronta Dnes se také věnuje sobotnímu srazu aktivistů krajní pravice mimo jiné podotýká, že situace v neonacistickém hnutí se mění. Její špičky už nejsou "holohlaví halamové se sotva dokončeným základním vzděláním". Místo toho současné špičky krajní pravice si díky rozšiřování soukromého školství doplňují formální vzdělání a zařazují se mezi vysokoškoláky. Zformovala se též vrstva neonacistických podnikatelů, kteří svou ideologii proměnili ve výnosný byznys. "Neonacistické oděvní značky představují v prostředí posedlém vlastním vzhledem zlatý důl, tak vzniká ekonomický zájem na rozšiřování hnutí," píše Mladá fronta Dnes.
Mladá fronta Dnes vyzvala před časem čtenáře, aby napsali své zážitky s Českou poštou. Uvádí např. případ, kdy manželé poslali dceři do Číny letenku. Dopis se ale "zatoulal" a pošta jej doručila až po půl roce. Reklamaci, kterou manželé podali, pošta uznala jako odůvodněnou, nicméně nárok na odškodné ani na omluvu nemají, protože dopis se nakonec vrátil, ač s neplatnou letenkou. Podle Mladé fronty Dnes mají nejvíce problémů lidé, kteří posílají dopisy z ciziny do Česka. Česká pošta by podle předpisů měla doručit 90% zásilek hned druhý den po odeslání. Jinak jí hrozí pokuta od telekomunikačního úřadu. Podle jeho mluvčí pošta limit splňuje. "Za jak dlouhou a zda vůbec dorazí zbylých deset procent dopisů či balíků, to už nikdo neřeší," připomíná list. Služby České pošty každý rok reklamují desetitisíce lidí. Mf Dnes také podnikla test poctivosti pošťáků. Jednotliví redaktoři si poslali padesát dopisů jako návnadu pro případné zloděje. "Vnitrostátní pošta v testu obstála. Všechny dopisy dorazily k adresátům do několika dnů."
