Ministr financí Miroslav Kalousek chce odpustit daně sedlákům, kterým je v 50. letech vyměřil komunistický režim. O případu informuje Mladá fronta Dnes. Ve svém pondělním vydání upozornila na to, že dnešní úředníci ministerstva financí vymáhají po dědicích sedláka z Mladoboleslavska zemědělskou daň z roku 1954. Komunisté ji "kulakovi" uložili přesto, že mu předtím jeho statek zabavili.
Foto: archiv RPI
Ministr financí Miroslav Kalousek chce odpustit daně sedlákům, kterým je v 50. letech vyměřil komunistický režim. O případu informuje Mladá fronta Dnes. Ve svém pondělním vydání upozornila na to, že dnešní úředníci ministerstva financí vymáhají po dědicích sedláka z Mladoboleslavska zemědělskou daň z roku 1954. Komunisté ji "kulakovi" uložili přesto, že mu předtím jeho statek zabavili. Mluvčí ministerstva ještě v pondělí v deníku tvrdil, že daň musí jeho potomci zaplatit, ministerstvo jim prý dokonce poslalo složenku. Podobné dluhy vymáhá po dalších více než pěti slovkách sedlácích. Teď je vše jinak, ministr Kalousek slíbil, že všechny případy prověří. Pohledávky jsou sice podle něj stále platné, protože Česko v roce 1989 převzalo zákony bolševického Československa, z pohledu etiky jsou ale nevymahatelné, uvádí ministr v Mladé frontě Dnes. Na "dlužníky" se chce jeho ministerstvo obrátit s dopisem a všechno jim vysvětlit.
Mirek Topolánek a Karel Schwarzenberg (vpravo), foto: ČTK
Podle části zelených jednal ministr Karel Schwarzenberg protiústavně, když prohlásil, že Česká republika by měla uznat samostatnost Kosova. Píší o tom Lidové noviny. Ministr proti sobě popudil část strany, která ho vyslala do Černínského paláce, uvádí deník. Jeden z jejích členů Daniel Solis, člen zahraniční sekce Strany zelených, označil jeho jmenování na post šéfa diplomacie za "přehmat" a veřejně se za něj omluvil. Došlo k tomu na sobotní demonstraci proti uznání nezávislosti Kosova na pražském Palackého náměstí. Solis označil ministrovo jednání za protiústavní, neboť v ústavě se uvádí, že Česká republika ctí závazky vyplývající z mezinárodního práva. Uznání nezávislosti Kosova je přitom podle něj s ústavou v přímém rozporu. Mluvčí zelených Eva Rolečková označila Solisova slova za "vystoupení jednotlivce, které se neshoduje s postojem Strany zelených". Šéf strany Martin Bursík si podle jejích slov ministra zahraničí velmi váží a vládu si bez něj nedovede představit, píše se v Lidových novinách.
Foto: Evropská komise
Dálniční známky končí, budou čipy, uvádějí úterní Hospodářské noviny. Řidiči jedoucí po dálnici budou muset mít ve svém autě digitální čtečku. S návrhem, který zatím v Evropě nemá obdoby, přichází podle deníku ministr dopravy Aleš Řebíček. Podle něj si už řidiči nebudou muset každoročně na čelní sklo svých aut lepit známku, koupí si jen krabičku s čipem. Tuto "elektronickou vinětu", která je velká asi jako krabička zápalek, by si řidiči koupili jen jednou. Dál by ji už jen dobíjeli podobně jako kredit u mobilních telefonů. Sami by si přitom mohli určit, jak dlouhou dobu si na dálnici předplatí. Viněty by navíc byly přenosné, jedna by podle deníku stačila i pro několik aut. Policie tak získá větší přehled o provozu. Díky čipům bude možné monitorovat hustotu dopravy a vyhnout se tak například takovým hromadným haváriím, k jaké nedávno došlo na dálnici D1. Policejní hlídka také na dálku pozná, kdo čip má a kdo jede načerno. O návrhu na zavedení čipů bude jednat vláda tuto středu.
Řád bílého lva
V pondělí byl poslední den, kdy mohli lidé sněmovně a Senátu navrhovat kandidáty na státní vyznamenání, připomíná deník Právo. Dolní komoře bylo dosud navrženo celkem 95 osob. Je mezi nimi například český voják z elitní jednotky, který nedávno zahynul v Afghánistánu. Již tradičně byli na státní vyznamenání navrženi bratři Mašínové, ale také zpěváci Karel Gott a Helena Vondráčková. Dalším známým jménem je špičkový kardiolog Jan Pirk z pražského IKEMu. Sněmovní podvýbor se návrhy bude zabývat na svém zasedání 9. dubna. Sněmovna pak navrhne své kandidáty prezidentovi. Ten je jediný, kdo o propůjčení či udělení státních vyznamenání rozhoduje, připomíná Právo. Ocenění se tradičně předávají 28. října, při příležitosti státního svátu založení Československa.
Foto: ČTK
Ukradli nám hodinu, uvádí se v komentáři Mladé fronty Dnes. Co by se asi stalo, kdyby vláda jen tak nařídila, že lidé budou do práce chodit o hodinu dřív? - Své nařízení by nejspíš dlouho nepřežila, píše autorka komentáře. Ta vyhláška by přitom nebyla o nic zpupnější než ta, kvůli které jsme v neděli posunuli hodiny kvůli změně letního času. Psychiatři sice tvrdí, že naprostá většina lidí se se změnou času vyrovnává bez viditelných problémů. Následky ale tato změna podle komentátorky má. A uvádí příklady z malé ankety, kterou provedla ve svém okolí. "Děti ráno zvracejí, když je budím do školky, a večer je kvůli světlu nemůžu dostat do postele," zněla jedna z odpovědí. To, co jsme zažili ze soboty na neděli, není nic menšího, nežli obyčejná krádež hodiny našeho života, uvádí se v komentáři. Navíc energetici uvádějí, že zcela zbytečná, protože žádnou úsporu elektrické energie nepřináší. Až bude příští rok Česká republika předsedat Evropské unii, mohla by se zapsat do dějin, když prosadí, aby se zbytečný relikt z r. 1976, nazvaný letní čas, zrušil.
Lékaři stále častěji varují, že očkování může i škodit. Píší o tom Lidové noviny. Podle deníku jen v loňském roce nahlásili lékaři 1740 případů podezření na nežádoucí účinky některého z registrovaných léčiv. Zhruba třetinu z těchto hlášení mají na svědomí očkovací vakcíny. Největší problémy působí vakcína proti TBC, upozorňují Lidové noviny. To, že vakcíny proti tuberkulóze jsou velmi problematické, přiznává i hlavní hygienik ČR Michael Vít. Evropská unie proto doporučila, aby se očkovaly jen rizikové skupiny obyvatel. V Česku je ale nadále povinné plošné očkování, a to hned dvakrát, přestože Světová zdravotnická organizace tvrdí, že by stačila jedna vakcinace. Dvojí očkování proti TBC je zavedeno jen ve dvou státech světa, čeští lékaři na něm však trvají. Kromě TBC jsou během roku hlášeny i jednotlivé případy nežádoucích účinků při očkování proti encefalitidě či pneumokoku.
Foto: ČTK
Obavy policie z řádění fotbalových fanoušků na pondělním derby Slávie se Spartou se podle deníku Právo naplnily. Přes poměrně klidný začátek zápasu se fanoušci obou klubů pustili do demolice strahovského stadionu v Praze poté, co jejich týmy daly ve druhém poločase po jednom gólu. Vzduchem začaly létat vyrvané sedačky i dýmovnice, docházelo i ke rvačkám. Někteří fanoušci se dostali až na hrací plochu, takže utkání muselo být i krátce přerušeno. Stadion hlídali policejní těžkooděnci, situaci se jim ale zpočátku nedařilo zvládnout. Nakonec zadrželi až 25 lidí. K vážnějším škodám podle deníku nedošlo, přestože před zápasem tvrdé jádro fanoušků obou klubů vyzývalo k úplné likvidaci strahovského stadionu.
O českém snu s holandskými sýry píši Hospodářské noviny. Češi se už nesnaží získat vše za co nejnižší cenu, uvádí deník. Rádi si dnes naopak vystojí frontu i před sýrovým butikem, kde za zákusek z kozího sýra zaplatí stejně jako ze celé polední menu v restauraci. Jeden takový obchod vznikl před dvěma lety na pražské Letné. Na dřevěných policích tu jsou vystaveny obrovské koláče sýra. Vstřícná obsluha nabízí zákazníkům, aby si sýry po libosti ochutnali. Sýrová past na Čechy zabrala poměrně rychle, uvádějí Hospodářské noviny. Dnes už má prodejna holandských sýrů tři pobočky v Praze a další podniky po celé republice. Obchodníci zprvu očekávali, že mezi zákazníky budou především vyšší a střední vrstvy, kravaťáci. Ceny nejdražších sýrů se totiž pohybují přes sto korun za deset dekagramů. Do obchodu ale přicházejí nakupovat i prodavačky z protějšího supermarketu. Odborníci tvrdí, že Češi jsou stále ochotnější utrácet za kvalitní, a tudíž dražší jídlo. Drahá lahůdkářství si nacházejí místo i ve velkých nákupních centrech. Například v nedávno otevřeném centru Palladium v Praze jich je už devět.
