Přehled tisku

0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes rozebírá v komentáři nazvaném "Recept na neviditelnou policii" nový návrh policejního zákona, podle nějž by policisté museli vyšetřovat jen nehody, při kterých někdo přijde o život, zraní se nebo vznikne škoda přes 250.000 korun.

Mladá fronta Dnes rozebírá v komentáři nazvaném "Recept na neviditelnou policii" nový návrh policejního zákona, podle nějž by policisté museli vyšetřovat jen nehody, při kterých někdo přijde o život, zraní se nebo vznikne škoda přes 250.000 korun. Deník si klade otázku, k čemu chce tedy policie vlastně vyjíždět. Připomíná, že v roce 1990 působilo na území Česka 25.000 příslušníků SNB a občanských pracovníků policie. To, co dělali oni, koná dnes více než 50.000 policistů a občanských pracovníků, a ještě k tomu lidé ve zpravodajských službách, městské policii a na obecních úřadech. "Tak kde ta policie vlastně je?" ptá se Mladá fronta Dnes.


Hospodářské noviny komentují nesrovnalosti v dokumentu, který společnost Praha olympijská poslala Mezinárodnímu olympijskému výboru. V uchazečském dotazníku uvedla, že pokud se dostane do užšího výběru na pořádání olympiády v roce 2016, získá od české vlády 90 milionů korun na další kandidaturu. Asi si spočítali, že když protlačí Prahu do užšího výběru, budou mít premiéra Mirka Topolánka na lopatě. Primátor Bém by mu mohl říct: To teď chceš sedět na penězích a zemi ve světě znemožnit?, pokračují Hospodářské noviny. Dodávají, že ať už byly motivy Prahy olympijské jakékoliv, jejím přičiněním máme ve světě ostudu už teď. Případné odmítavé stanovisko Mezinárodního olympijského výboru nebude podle komentátora žádná tragédie. "Vždyť jestliže pražští politici a sportovní funkcionáři podváděli už v prvním dotazníku kvůli desítkám milionů, čeho všeho by asi byli schopni, kdyby se jejich olympijská chiméra zhmotnila a ve hře by byly stovky miliard?" uzavírají Hospodářské noviny.


Lidové noviny komentují výzvu náměstkyně pražského primátora Markéty Reedové, aby pražští revizoři v dopravních prostředcích kontrolovali, zda mají poslanci a senátoři platnou jízdenku. Deník se sice domnívá, že je to správná snaha, nicméně podotýká, že podobné opatření by stejně nemělo efekt - zákonodárci mají stejně většinou přidělen služební vůz či si nechají proplácet palivo. "Gesto paní Reedové má i tak svou cenu. Některým zákonodárcům možná dojde, jak na nezasloužené výhody pohlížejí řadoví občané," doufají Lidové noviny.


Dvanáct obcí na Chlumecku požaduje po vládě dodatečné odškodné za vojenský radar umístěný u obce Nepolisy. Reagují tak na vládní příslib finanční podpory obcím v Brdech, kde by měla stát americká radarová základna. Jak píše Právo, vedení obcí se koncem minulého týdne obrátilo dopisem na ministryni obrany Vlastu Parkanovou. Starostové chtějí dodatečné finanční kompenzace za umístění a zprovoznění radaru, který se v roce 2006 stal vůbec prvním radarem sítě protivzdušné obrany NATO na českém území. Vadí jim, že se jich - na rozdíl od starostů brdských obcí - ohledně radaru nikdo nezeptal na jejich názor. Argumentují, že pokud by nastala válka, stalo by se Chlumecko potenciálním cílem nepřátel. Tato skutečnost údajně snižuje hodnotu tamních pozemků i chuť lidí žít v Chlumci a jeho okolí.


Foto: Evropská komise
Deník Právo píše, že konflikt zájmů ovlivňuje rozhodování o dotacích na ministerstvu školství. Lidé, kteří rozhodují o přidělování miliardových dotací z evropských fondů, mají přímou vazbu na žadatele o tyto dotace. Hrozí proto možnost, že peníze z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace dostanou kvůli silným lobbistickým skupinám pouze velké projekty. O dotace by tak mohly přijít například vysoké školy. Právo navíc píše, že v Bruselu za ministerstvo v některých případech nevyjednávají státní úředníci, ale lobbisté. Program Výzkum a vývoj pro inovace je jediným operačním programem České republiky, který dosud neschválila Evropská komise. Právě kvůli váznoucí přípravě tohoto programu odstoupila loni na podzim ministryně Kuchtová. České vysoké školy, vědecké instituce, ale i soukromé firmy by z programu mohly do roku 2013 získat více než 52 miliard korun.


Koruna sílí, my nevíme proč, zoufá si Česká národní banka. Jak píší Hospodářské noviny, ani centrální banka není schopna zastavit posilující korunu. Guvernér banky Zdeněk Tůma uvedl, že koruna je mimo všechny myslitelné úrovně a velmi rychlé posilování nemá žádné objektivní příčiny. Takové prohlášení z úst šéfa centrální banky by teoreticky mělo korunu oslabit. Česká měna však naopak posílila na nový rekord. Podle analytiků stojí za skokovým posilováním koruny spekulanti. Ti se zbavují dolarů a hledají pro uložení peněz bezpečnou měnu. Všichni teď čekají, kdy koruna začne oslabovat. Silná koruna totiž škodí vývozcům.


Vážně nemocní už nedoplácejí, píše Mladá fronta Dnes. Ukazuje se, že v Česku existují desetitisíce lidí, kteří na reformě zdravotnictví vydělají. A to díky ochrannému limitu na poplatky a doplatky. Během jediného měsíce totiž už dva pacienti překročili pětitisícový limit. To znamená, že mají další poplatky a doplatky za léky zadarmo. Další desítky lidí se k této hranici během ledna přiblížili. Mladé frontě Dnes se podařilo získat údaje z největší zdravotní pojišťovny, pod kterou spadá 65 procent všech pacientů. Nejnovější statistiky potvrzují, že ubývá i lidí v čekárnách u lékařů.


Rychlost aut v obcích by od roku 2008 mohly měřit i soukromé firmy. Vyplývá to z novely policejního zákona. Přitom některé soudy již dříve dospěly k názoru, že důkaz ze soukromého radaru je nezákonný. Na návrh upozornily Lidové noviny. Novela zákona počítá s tím, že na pracovníka soukromé firmy bude při měření dohlížet policista. Ředitel dopravní policie Martin Červíček Lidovým novinámřekl, že jeho podřízení služeb soukromých provozovatelů radarů využívat nebudou. Návrh, který nyní míří do sněmovny, se nelíbí odborníkům. "Mimo jiné znamená, že soukromé firmy by měly oprávnění dokumentovat pohyb osob,"řekl Václav Špička z Autoklubu. Soukromým radarům nepřejí ani soudci. Královéhradecký krajský soud loni v květnu vyhověl žalobě řidiče, který se bránil proti pokutě. Rychlost vozu tehdy měřila právě soukromá firma.


Česká červinka
Na pokraji vyhynutí je speciální druh českého skotu, kterému se říká červinka. Na pastvinách se pase už jen 109 kusů, píšou Lidové noviny. Česká červinka je pod ochranou státu a od roku 1992 je zařazena do takzvané genové rezervy. Podle listu je záchrana skotu s typicky červenou barvou komplikovaná. V Česku není jediný původní býk z českého rodu červinky, který by zajistil genovou čistotu. Tento druh skotu má 11 chovatelů, kteří dostávají od státu na chov dotace. Červinka je totiž podle Lidových novin pro zemědělce z hlediska výnosů nezajímavá. V českých zemích je známá již od doby keltského osídlení. V průběhu staletí byla hojně využívána i jako tažné zvíře na poli. Na začátku devadesátých let 20. století jich ale v Česku bylo pouhých 30 kusů. Podle deníku by se měla nyní situace zlepšit. Výzkumný ústav živočišné výroby zajišťuje reprodukci z embryí.


Z letadla Českých aerolinií zmizelo minulý týden při přepravě peněz více než šest milionů korun. Krádež, která je v historii české kriminalistiky ojedinělá, vyšetřuje policie. Jak napsala Mladá fronta Dnes, letadlo ČSA převáželo v pytlích z Londýna přes Prahu do estonského Talinnu několikamiliardovou sumu peněz. Neznámý zloděj rozřízl jeden z šesti pytlů s penězi a ukradl balíček v hodnotě 250.000 eur. K činu si zřejmě vybral nákladový prostor letadla, který už nemonitorují bezpečnostní kamery. Krádež pravděpodobně spáchal někdo z členů takzvané ramp control, která má na starosti bezprostřední odbavení letadla. Tallin vykradenou zásilku odmítl převzít a vrátil ji zpět Ruzyni.


Češi vyzvou Garri Kasparova, píší Lidové noviny. Bývalý šachový velmistr se v posledních letech věnuje hlavně politice, ale na šachy nezanevřel a své umění předvede na konci března na turnaji na zámku Hluboká nad Vltavou. Jedním z jeho soupeřů bude i syn prezidenta Jan Klaus, dalšími by měli být zejména význační čeští bankéři a podnikatelé. Velkého kritika prezidenta Putina i jeho nástupce Medveděva pozval starosta Hluboké a senátor Tomáš Jirsa, který se s ním seznámil na turnaji v Rakousku. I když nad Kasparovem nemohou zvítězit, lidé platí obrovské sumy za to, aby se od něj nechali porazit a zkusili si, jak dlouho se udrží.