Přehled tisku

0:00
/
0:00

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman se snaží oprášit myšlenku zavedení ročních daňových prázdnin pro drobné podnikatele, píše Mladá fronta Dnes. Daňové volno si vláda dala do svého programového prohlášení, avšak zatím se na něm politici nedokázali shodnout.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman se snaží oprášit myšlenku zavedení ročních daňových prázdnin pro drobné podnikatele, píše Mladá fronta Dnes. Daňové volno si vláda dala do svého programového prohlášení, avšak zatím se na něm politici nedokázali shodnout. Původní nápad zněl, že by si podnikatelé mohli vybrat, ve kterém roce volebního období daně platit nebudou. Tento návrh ODS narazil u lidovců. Jak prohlásil jejich tehdejší předseda a dnešní ministr financí Miroslav Kalousek, při vynalézavosti českých podnikatelů, by nakonec daně neplatil nikdo. Hrozilo by totiž, že do roku neplacení daní by podnikatelé soustředili všechny možné zisky. Úředníci proto vymysleli mírnější verzi. A ministr Říman prozradil jen to, že taková věc se musí vyhlásit se zpětnou platností. Jak by to konkrétně vypadalo není jasné. Uvažuje se například o vrácení půlky zaplacených daní - zhruba 9 miliard.


Evžen Snítilý,  foto: ČTK
Poslanec Evžen Snítilý, který byl vyloučen z poslaneckého klubu ČSSD a hrozí mu i vyloučení ze strany, má podle deníku Právo ochranku na úrovni premiéra. Takový stupeň ochrany poskytuje policie v Česku jen čtyřem až pěti lidem. Přidělení ochranky pro Snítilého podle informací Práva schválil ministr vnitra. Podle šéfa speciálního týmu policejních ochránců Lubomíra Kvíčaly k tomu byly pádné důvody. Snítilý byl z poslaneckého klubu ČSSD vyloučen za to, že při prezidentské volbě minulý týden volil kandidáta ODS Václava Klause. ČSSD podporovala Klausova protikandidáta, ekonoma Jana Švejnara. Někteří sociální demokraté tvrdí, že za Snítilého hlasováním pro Klause může být vydírání ze strany ODS. V souvislosti se jménem Snítilého se totiž v posledních dnech objevily v médiích informace o tom, že byl v 70. letech vědomým spolupracovníkem komunistické vojenské kontrarozvědky. Snítilý ale tvrdí, že má negativní lustrační osvědčení.


Stát zvažuje, že zavede právníky pro chudé. Organizace hájící občanská práva tvrdí, že Česko v tomto směru nenaplňuje své mezinárodní závazky. Jak píší Lidové noviny, po ministerstvu spravedlnosti žádají rychlou nápravu. To slibuje, že tak do konce roku učiní. Současná praxe je taková, že nemajetní lidé mohou dostat právní pomoc v trestněprávních sporech. O přidělení právníka zdarma nebo za sníženou odměnu rozhoduje soud. Stát ale zatím vůbec neřeší pomoc chudým v občanskoprávních sporech, při konfliktech s úřady či stížnostech třeba na špatně poskytnutou zdravotní péči. Roli státu zatím částečně suplují nevládní neziskové organizace.


Barbora Škrlová  (uprostřed),  foto: ČTK
Třiatřicetiletá Barbora Škrlová, která je klíčovou postavou takzvané kuřimské kauzy týraných dětí, tvrdí, že byla týraná stejně jako děti. Týrání se měla dopouštět skupina šesti lidí - včetně matky i tety chlapců. "Dělaly se mnou terapie,"řekla Škrlová Mladé frontě Dnes. "Terapie" podle zní znamenaly bití, pálení v tříslech, řezání a zamykání do temných místností. List píše, že Škrlová ve vazební věznici vyslovila svou domněnku, proč jí několik let "vymývaly mozek": cílem trápení podle ní bylo, aby se skutečně cítila být dítětem Aničkou, za niž se vydávala. Z jejího výslechu vyplývá, že se ona i oba chlapci museli trápit navzájem. V kauze se objevuje i náboženská sekta. Znalci se nedovedou shodnout, zda je Barbora Škrlová, která se vydávala za dvě děti, psychicky nemocná.


Ministr školství Ondřej Liška (Strana zelených) chce zpoplatnit poslední ročník mateřské školky. Jak píší Lidové noviny, výuka ve státních mateřských školách, na rozdíl od základních škol, není v Česku zadarmo. Příspěvek, který se pohybuje většinou od jedné do pěti stovek měsíčně, se od roku 2005 platí pouze v prvních dvou ročnících. To se teď ministerstvo školství chystá změnit. Podle ministra Lišky nesplnila bezplatnost posledních ročníků předpoklad, že do školky začne docházet více dětí. Opatření vedlo pouze ke zhoršení podmínek financování pro zřizovatele škol.


Ceny jídla stouply, kvalita ne, uvádějí Hospodářské noviny. Boj o kvalitu a cenu potravin se přesouvá z pultů do parlamentu. Čeští potravináři opět prosadili do programu sněmovny návrh zákona, který má omezit moc řetězců. Těm dávají výrobci jídla za vinu, že sledují jen cenu a nehledí na kvalitu. Snaha po větší regulaci se vrací do hry v době, kdy máslo nebo kuřata jsou o třetinu dražší než před rokem - ale zdaleka to neznamená, že by spotřebitelé dostávali za víc peněz také lepší kvalitu. Naopak. Zdražení mléka, obilí nebo drůbežího masa vede zpracovatele k tomu, že se snaží výrobní náklady ještě snížit. A to hlavně kvůli řetězcům, říká prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Obchodníci se hájí tím, že Čechy zajímá hlavně cena.


Zaplatí za léky a recepty a zbude jí pár stovek, popisuje Mladá fronta Dnes případ pětaosmdesátileté Blaženy Koškové z domova důchodců. Podle průzkumu Národní rady osob se zdravotním postižením je zhruba 14 tisíc důchodců, kteří si nemohou dovolit zaplatit za návštěvu lékaře nebo za recept. Ministerstvo zdravotnictví i lékárníci však upozorňují, že situace nemusí být tak horká. Mnohdy totiž senioři berou zbytečně mnoho léků. Někteří v dotazníku napsali, že jim lékař předepisuje 11 až 14 léků, potvrzuje předseda rady Václav Krása. To je podle lékárníka Zdeňka Blahuty z Frenštátu pod Radhoštěm velký problém. Pokud někdo bere více než šest léků, je to špatně. Poplatky by měly regulovat i tento nešvar. Problém vzniká i tím, že se o jednoho pacienta stará více lékařů a nemají přehled, jaké léky pacient vlastně bere. Nedávný průzkum ukázal, že někteří pacienti užívají třeba i tři léky se stejnou účinnou látkou. To samozřejmě škodí organismu.


Vlastním kalendářem se už nechlubí pouze firmy, modelky či hvězdy pop-music, píše Mladá fronta Dnes. Vzít prezentaci do svých rukou se rozhodl také místostarosta Chrudimi Roman Málek. Nechal si vytisknout tři stovky stolních kalendářů. Na každé dva týdny připadá snímek Chrudimi nebo záběry ze života pětadvacetiletého lidoveckého politika. Málek v tělocvičně, Málek v obleku ze třicátých let, Málek předává deset tisíc na výstavbu hospice. Za kalendář zaplatil ze svého 33 tisíc korun. Pro řadu lidí je to kuriozita, někteří ho mají na stole. Roman Málek ví, že byl nominován na titul blb roku. Jak říká, je z toho ale vidět, že nedělá průměrnou reklamu, jinak by se o tom nemluvilo.