Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Zástupci Spojených států, kteří v Česku vyjednávají o umístění amerického radaru protiraketové obrany, chtějí, aby se smlouva o pobytu vojsk (SOFA) netýkala jen radarové základny v Brdech. Do budoucna by se podle nich měla týkat i případné další přítomnosti amerických vojáků v Česku, píše deník Právo.

Zástupci Spojených států, kteří v Česku vyjednávají o umístění amerického radaru protiraketové obrany, chtějí, aby se smlouva o pobytu vojsk (SOFA) netýkala jen radarové základny v Brdech. Do budoucna by se podle nich měla týkat i případné další přítomnosti amerických vojáků v Česku, píše deník Právo s odvoláním na dobře informované zdroje, které si přály zůstat v anonymitě. Američané podle listu také trvají na tom, aby případné delikty jejich vojáků nepodléhaly české jurisdikci. S českou stranou se údajně američtí vyjednavači nemohou dohodnout rovněž na podílu na hrazení škod, které by mohly vzniknout třetím zemím v souvislosti s provozem radaru. Požadují, aby podle platných předpisů USA hradily 75 procent případných škod a Česko zbytek. Češi ale chtějí stoprocentní plnění Američanů. Podle Práva tak hrozí, že se jednání o uzavření smluv týkajících se umístění radarové základny v Brdech zadrhnou. Čeští vyjednavači z ministerstva obrany a zahraničí prý na tyto požadavky Američanů nechtějí přistoupit. "Pokud by přistoupili na náš požadavek, znamenalo by to, že by musela příslušná smlouva projít Kongresem, a tam by se mohla zadrhnout. Proto tolik usilují o zachování dosavadních pravidel,"řekl deníku Právo jeden ze zdrojů. Česká strana se nyní podle deníku snaží zahrnout do smlouvy také podmínky, za kterých budou Američané povinni na základnu pustit Čechy, kteří s provozem nebudou mít nic společného. Jako modelový příklad prý úředníci zmiňují pátrání po zločinci, který se v prostoru základny může ukrývat.


Jan Švejnar, foto: ČTK
Deníky komentují události, které souvisejí s volbou prezidenta. Zmiňují se o rozdílech mezi Václavem Klausem a Janem Švejnarem. Píšou o tom, že Jan Švejnar by se v případě zvolení prezidentem vzdal amerického občanství. Spekulují rovněž, co by pro českou politickou scénu znamenalo založení nové politické strany v čele s Janem Švejnarem, pokud by nebyl zvolen prezidentem.

Komentátor Práva uvádí, že kandidatura Jana Švejnara vzbudila nebývalé naděje pro českou politiku. Na Švejnara se vytvoří velký tlak, aby své popularity využil k založení nové politické strany v případě, že prezidentem zvolen nebude, myslí si komentátor. Politické strany by tak měly začít pracovat se dvěma scénáři: Švejnar na Hradě a Švejnar v čele politické strany. Jelikož je Švejnar svým založením de facto centristický liberál, pokrývá velkou část politického spektra, píše list. V největším nebezpečí by se podle Práva v případě vzniku strany pod Švejnarovým vedením ocitla ODS. K jejímu dobrému volebnímu výsledku v roce 2006 značně přispěla skutečnost, že mnoho středovým voličů s liberálním smýšlením nemělo koho volit. Mnoho z nich nakonec s těžkým srdcem volilo ODS, uvádí deník. Podle komentátora by zejména pro strany, které Švejnara na Hradě nejvíc nechtějí - ODS a KSČM - byl ve skutečnosti mnohem lepší neutrální Švejnar na Hradě než Švejnar v čele nového politického subjektu. Je jasné, že prezidentská volba může zásadním způsobem otřást českou politickou scénou," uzavírá deník Právo.

Komentátor Lidových novin píše, že rozhodnutí prezidentského kandidáta Jana Švejnara, že by se v případě zvolení prezidentem vzdal amerického občanství, je to jediné správné. Domnívá se však, že přišlo dost pozdě. Takhle to totiž působí, jako by k němu dospěl pod tlakem levice. Od politiků to byla přitom jen past: neslíbili mu, že když se občanství vzdá, tak ho budou volit - jen na něm předvedli své názory a svou moc, píše list. Švejnara podle komentátora nediskvalifikuje to, že žije v Americe, důležité je, do jaké míry dnes kandidát skutečně žije s českou společností. V tom má Švejnar podle listu rezervy, protože až po setkání s občany pochopil, že funkce prezidenta je pro ně "opravdu hlubokým symbolem". Názor, že prezident by měl mít jen české občanství, ho prý zprvu překvapil, než pochopil, že "mnoho lidí to považuje za jakýsi vyšší princip", uvádí komentátor. Nikomu nelze podle deníku vzít právo zacházet se svým občanstvím tak, aby z něj měl co nejvíce výhod. Ale prezidentský úřad není výhoda, nýbrž služba, jež má své oběti, uzavírá deník.

Hospodářské noviny si všímají informace, kterou přinesl průzkum Hospodářské komory pro tento list: "Lid chce Švejnara, byznys Klause". Lid věří podle komentátora deníku na změnu, byznys je ve své opatrnosti konzervativně moudrý a volí raději předvídatelného Klause než "tajemného" Švejnara. Kdyby volitele neřídily zájmy stran, stáli by před zajímavým dilematem: Chci raději konzervativního monarchu, jehož vrtochy "oživují" českou politiku? Nebo risknu nový vítr, amerického liberála korektně úředního střihu, u nějž však nevím, kdo a jak bude tahat za nitky?" ptá se komentátor.


Mirek Topolánek (vlevo) a Jiří Paroubek
Zatímco pro většinu občanů byl podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro Hospodářské noviny lepším premiérem sociální demokrat Jiří Paroubek, průzkum mezi členy Hospodářské komory ČR zjistil, že většina manažerů a podnikatelů upřednostňuje současného premiéra, občanského demokrata Mirka Topolánka. Informují o tom Hospodářské noviny. Podle listu se premiér Topolánek potýká s nejslabší podporou veřejnosti od nástupu do Strakovy akademie a ztrácí její důvěru. Celkem 57 procent občanů si myslí, že není lepším šéfem vlády, než byl jeho předchůdce Jiří Paroubek. Topolánek se naopak stále může opřít o byznysmeny. Podle průzkumu Hospodářských novin mezi členy Hospodářské komory dává 68 procent podnikatelů Topolánkovi v premiérském křesle přednost před Paroubkem. Premiér Topolánek podle šéfa Hospodářské komory Jaromíra Drábka zdůrazňuje, že rozumí potřebám podnikatelů. Byznysmeny také příliš neznervózňují věci, jako jsou třeba poplatky u lékaře, píše deník. Podobně nepříznivě pro Topolánka vyznívají průzkumy stranických preferencí: ODS by podle agentury Factum volilo o deset procent méně lidí než opoziční ČSSD. "Je běžné, že vlády bývají po roce u moci vnímány kriticky. Veřejnost určitě také znejistily reformy, které se jí právě teď aktuálně dotýkají. Nicméně vláda a premiér tomuto mohou čelit dobrou komunikací, a to se Mirku Topolánkovi nedaří," myslí si sociolog Stanislav Hampl z agentury STEM.


Václav Klaus, foto: ČTK
Pokud by prezidenta volili přímo občané, zvolili by nejspíš opět Václava Klause. Ukázal to průzkum agentury Median pro Mladou frontu Dnes. Zhruba srovnatelné šance mají kandidáti na prezidenta i u poslanců a senátorů, kteří mezi nimi budou vybírat. Václav Klaus zůstává mírným favoritem. Průzkum Medianu dospěl k závěru, že Václava Klause chce na Hradě 59 procent lidí. Jan Švejnar za ním zaostává o 18 procent. Nicméně i jeho výsledek znamená ve srovnání s předchozími průzkumy výrazný vzestup, uvádí list. Lidé v průzkumu uvedli, že výhodou Švejnara je skutečnost, že je nováčkem v politice a může do ní přinést nový styl. Naopak Klausovi příznivci si na svém favoritovi cení, že je léty prověřený, a tudíž čitelný. Ještě vloni v říjnu, kdy se mluvilo i o jiných kandidátech, podporovala Švejnara jen čtyři procenta lidí, v prosinci jej chtělo za prezidenta 15 procent lidí a téměř polovina dotázaných odpověděla, že jej vůbec nezná. Teď preferuje Švejnara už 41 procent lidí. Ředitel agentury Median Přemysl Čech potvrzuje, že se Jan Švejnar stal známým člověkem a přijatelným kandidátem.