Přehled tisku

0:00
/
0:00

Kurzy klesají, lidé přicházejí o úspory. Fondy, spořící účty ani akcie nevydělávají. Píše o tom v úvodním článku na titulní stránce Mladá fronta Dnes. Miliony lidí teď počítají, kolik prodělali. Investice a úspory většiny Čechů se podle deníku v posledních měsících rychle tenčí. Takové ztráty minimálně šest let nezažili.

Kurzy klesají, lidé přicházejí o úspory. Fondy, spořící účty ani akcie nevydělávají. Píše o tom v úvodním článku na titulní stránce Mladá fronta Dnes. Miliony lidí teď počítají, kolik prodělali. Investice a úspory většiny Čechů se podle deníku v posledních měsících rychle tenčí. Takové ztráty minimálně šest let nezažili. Smůlu mají hlavně lidé, kteří investovali teprve v průběhu loňského roku. Mají už méně peněz, než finančníkům a makléřům svěřili. A nikdo neví, kdy se trend otočí. Nejvýraznější propad je v poslední době patrný u akcií. Kurz těch nejdůležitějších se na pražské burze propadl od počátku roku o více než třináct procent. Důvod poklesu je přitom od Česka vzdálený tisíce kilometrů a jmenuje se hypoteční krize v USA. Jak píše Mladá fronta Dnes, experti se nyní neodvažují radit, kam peníze uložit.


Komentátor Práva si v souvislosti s odhaleným černým fondem na generálním štábu armády myslí, že armádní kniha ostudných rekordů se může přepisovat. Zatím podle něj coby rekordman kraloval generál Jan Šejna, který v šedesátých letech minulého století vedle budování vojenské kariéry „vynikal v černém obchodu s jetelovými semínky a ojetými auty.“ Když za ním po nástupu Dubčeka měla spadnout klec, utekl v únoru 1968 do USA. Podle autora teď může ministerstvo obrany „pyšně doložit, že proti důstojníkům generálního štábu naší armády byl semínkový Šejna trapný diletant“. A kdyby „zloději v uniformách byli u korýtka méně hluční a sebevědomí… kdoví jak dlouho by si jejich podnikání nikdo nevšiml“. Komentátor Práva si klade otázku, čím vším nás armáda ještě překvapí.


Lidové noviny se zamýšlejí nad tím, jestli bude volba prezidenta veřejná, nebo tajná. Podle komentátora deníku má na své straně veřejné hlasování zákonodárců při volbě prezidenta ve skutečnosti velmi dobré argumenty. Volba prezidenta je politickým aktem, a to tak důležitým, že se kvůli ní mohou lidé i rozhodovat, které straně svěří svůj mandát, míní autor. "A výkon mandátu má být nejen svobodný, ale také veřejný," píše. Václav Klaus ale jistě nestojí o to, aby se vědělo, kolik komunistů pro něj hlasovalo, myslí si autor a přiklání se proto spíš k tomu, že volba bude tajná.

Stejnému tématu se věnují i Hospodářské noviny. Píšou, že oba způsoby volby - tajná i veřejná - mají své výhody a nevýhody. Ve veřejné volbě se lidé dovědí, jak jejich zákonodárci rozhodují, tajná volba zase zmenší riziko případného zablokování volby. Nevýhodou veřejné volby je, že stranické sekretariáty mohou zákonodárce i různě šikanovat. Tajná volba zase může zakrývat korupci, domnívá se komentátor. "Máme dvojí potíž. Za prvé je debata akademická. Veřejná volba neprojde. A potíž číslo dvě je, že když poslanci a senátoři podpisují papíry o tom, jak budou hlasovat, tak to vlastně žádná tajná volba není. Je to hybrid, který si podrží to nejhorší z obojího," soudí Hospodářské noviny.

Komentátor Práva se zamýšlí nad tím, jaký by mohl být duel kandidátů na prezidenta Václava Klause a Jana Švejnara, který se má uskutečnit na schůzce se senátory ČSSD 22. nebo 29. ledna. Kdyby oba kandidáti jen zopakovali to, co už řekli v předchozích týdnech, pak podle listu nezbude nic jiného, než rozebírat jejich mimiku nebo posazení hlasu. "Je tu ale přece jen naděje, že přímý střet vykřeše přidanou hodnotu a buď jeden, nebo druhý, anebo ještě lépe oba se představí tak, jak jsme je ještě nezažili," doufá komentátor. Oba kandidáti jsou na to podle něj dost výrazné osobnosti.


Podle Lidových novin chtěl Jiří Paroubek, aby se kandidátem sociálních demokratů na prezidenta stal šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ani poté, co loni v listopadu předsednictvo ČSSD odhlasovalo, že se kandidátem strany stane Jan Švejnar, nevzdávali socialisté stále snahu získat pro kandidaturu Rychetského. Ten je ale nakonec definitivně odmítl. "Paroubek prezidentskou volbu prokaučoval. Celou dobu sliboval, že najde vlastního kandidáta, tím měl být Pavel Rychetský. Vyjednávali s ním skoro denně, za Paroubka ta jednání vedl Ivan Přikryl. Rychetský měl být ten Paroubkův 'tajný trumf', o kterém mluvil," sdělil listu jeden ze sociálních demokratů, který si nepřál být jmenován. I sám Rychetský podle listu připouští, že jednání trvala až do listopadu. Paroubek však podle Lidových novin tvrdí, že s Rychetským o možnosti kandidatury jednali pouze jednou, a to v červenci. "Byl by to dobrý kandidát, ale myslím, že pan Švejnar je také vynikající kandidát,"řekl listu.


Pokud bude schválena výstavba amerického radaru v Brdech, začne armáda kontrolovat zdraví lidí, kteří budou žít v jeho nejbližším okolí. Informuje o tom Právo. Armáda podle listu plánuje dlouhodobě testovat stovky dobrovolníků z řad místních obyvatel, aby jim zajistila maximální garance, že radar nemá na jejich zdraví vliv. Studii vlivu radaru na lidské zdraví připravuje Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, píše Právo. "Návrh studie předpokládá tří- až pětileté testování 200 až 300 dobrovolníků z okolí radaru, rozdělených do několika skupin. Dobrovolníci by byli testováni po stránce fyziologické i psychologické,"řekl Právu mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. První etapou by podle něho bylo hodnocení zdravotního stavu před uvedením radaru do provozu. Součástí studie by zřejmě byl i hygienický dozor nad provozem stanice.


Česká republika loni vyvezla o 16.163 gigawatthodin elektřiny více, než sama dovezla. S odvoláním na předběžné údaje správce domácí energetické soustavy ČEPS o tom informují Lidové noviny. Loňský objem takzvaného čistého vývozu byl tak jen o 52 GWh nižší než v dosud rekordním roce 2003 a zařadil Česko na druhé místo mezi evropskými vývozci elektřiny, hned za Francii, píše deník. "Za zvýšeným vývozem stojí především výrazný nárůst exportu směrem na Slovensko a dlouhodobý energetický deficit v celé jihovýchodní Evropě," citují mluvčí ČEPS Janu Jabůrkovou. Za hranice mířila téměř čtvrtina celkové energetické spotřeby Česka, což odpovídá množství, které vyprodukuje jaderná elektrárna Temelín za rok a půl. Největší podíl na loňském nárůstu exportu ale měla zvýšená produkce uhelných elektráren, které meziročně zvýšily výrobu o osm procent, píšou Lidové noviny.

Rychlý růst cen elektřiny bude trápit firmy a domácnosti i v následujících letech. Píší o tom Hospodářské noviny. Šéf dozorčí rady státem ovládaného dominantního výrobce elektřiny ČEZ Tomáš Hüner deníku řekl, že ceny porostou ještě v dalších třech až šesti letech. Mohlo by to být každý rok o osm až deset procent ročně. Ceny se budou přibližovat cenám v Německu a nahoru je potáhne i skutečnost, že v celé Evropě roste poptávka po energii a není dost nových kapacit. Hospodářské noviny připomínají, že na růst cen elektřiny si stále víc stěžují firmy. Pokud jej začnou více promítat do cen svých výrobků, může to komplikovat snahu centrální banky zkrotit inflaci. Ta se už pohybuje na rekordních hodnotách. Růst cen může také hrát významnější roli v debatách o tom, jak v Česku pokrýt spotřebu elektřiny a jaké nové elektrárny stavět. Hüner podle listu soudí, že rozšíření jaderné energetiky je jedinou možností, jak ekologicky pokrýt dlouhodobou spotřebu. Spojení slov "jaderná" a "ekologická" je zřejmou narážkou na Stranu zelených, která je v současném koaličním kabinetu odpůrcem jaderné energie. Do koaliční smlouvy prosadila, že se nové jaderné zdroje stavět nebudou, píší Hospodářské noviny.


Práce stresuje více než polovinu české populace. 55 procent Čechů totiž považuje svoji práci za vyčerpávající. S odvoláním na sociologickou studii Pracovní život v české společnosti to píše Právo. Nevětší v stres v Česku pociťují řídící pracovníci a podnikatelé. Vysokou míru stresu mají ale i zaměstnanci ve firmách se zahraničním kapitálem. Naopak lidé pracující manuálně či pracovníci se základním vzděláním stres z práce prakticky nepociťují. Pocit bez únavy v zaměstnání zná jen 12,7 procenta českých zaměstnanců, píše Právo. Ve srovnání s Evropou na tom Češi nejsou zase tak špatně. Podle posledních výzkumů EU pracuje až 60 procent lidí v napjatých termínech a ve stresu. Závažné je, že stres a napětí pramenící ze zaměstnání mohou odstartovat až 90 procent chorob a projevují se problémy ve zdravotním stavu, píše Právo. Stres ovlivňuje postavení zaměstnance v organizaci, jeho kariéra, vztahy na pracovišti a poměry, které v organizaci panují. Možná se na stresu podílí fakt, že Češi tráví v práci v průměru více hodin než zaměstnanci starých zemí Evropské unie, píše Právo.


Počet nově nařízených soudních exekucí loni opět stoupl. Podle odhadu Exekutorské komory se jejich počet zvýšil v roce 2007 na 350.000 až 400.000 z necelých 310.000 o rok dříve. Informují o tom Hospodářské noviny. Hodnota zabaveného majetku se pohybuje v miliardách korun, píše deník. Nejčastěji exekutoři řeší nedoplatky za elektřinu, nesplácené bankovní úvěry či telefonní účty. Stále více rostou ale i dluhy z kreditních karet a spotřebitelských úvěrů.