Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

České republice podle deníku Právo hrozí, že bude muset v souvislosti s projektem z 90. let, který selhal vinou ministerských úředníků, vrátit dotaci 430 milionů korun. Na návratu 330 milionů do unijní pokladny přitom Evropská komise (EK) trvá, o zbývajících 100 milionech chce rozhodnout později, píše list s tím, že mu to potvrdili zástupci ministerstva financí (MF) i ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

České republice podle deníku Právo hrozí, že bude muset v souvislosti s projektem z 90. let, který selhal vinou ministerských úředníků, vrátit dotaci 430 milionů korun. Na návratu 330 milionů do unijní pokladny přitom Evropská komise (EK) trvá, o zbývajících 100 milionech chce rozhodnout později, píše list s tím, že mu to potvrdili zástupci ministerstva financí (MF) i ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Podle deníku tak Česku hrozí, že zaplatí za skandál s tunelováním peněz z unijního fondu Phare na MMR, kvůli kterému bylo v září 2006 obžalováno deset podnikatelů a vysokých ministerských úředníků včetně Petra Formana, bývalého náměstka ministra Pavla Němce. Česko bude muset zřejmě stamiliony zaplatit, protože EK odmítla návrh na obnovení projektu podpory malého a středního podnikání z prostředků Phare. MMR se snažilo v závěru loňského roku celou situaci zachránit, když prostřednictvím vlády Evropské komisi navrhlo, že zajistí polovinu unijní alokace. Zbytek by dodal stát ze svých rozpočtových rezerv a projekt z 90. let by byl znovu nastartován. Tento návrh však komise definitivně zamítla dopisem, který byl minulý týden doručen ministerstvu financí, píše deník Právo. "Hledali jsme řešení, které bylo komfortní pro EK a současně naplnilo původní účel - pomoci malému a střednímu podnikání. Brusel jej ale neakceptoval. Neznamená to však, že bychom automaticky měli vše vrátit. Jsme připraveni s EK jednat o každé koruně, která by měla zůstat v Česku. Bohužel, podmínky k tomu nemáme ideální,"řekl deníku Právo náměstek ministra pro místní rozvoj pro legislativu Miroslav Kalous. Zamítavý postoj EK listu potvrdil i mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.


Policie prošetřuje skandál s černými fondy a rozsáhlými podvody, které v letech 2003 až 2007 vznikaly na generálním štábu České armády, píše Mladá fronta Dnes (MfD). Z podvodně získaných 17,5 milionu korun se podle listu pořádaly večírky, rozdávaly se luxusní dary, platily se drahé dovolené a kupovala se výbava pro důstojníky a generály. Policie zatím stíhá dva vysoké důstojníky, nejsou ale zřejmě vyloučena i další obvinění. Případ prý vyšetřuje i vojenská policie. Generální štáb podle MfD platil firmám, se kterými byl domluvený, za neexistující zboží. Vojáci pak podle vyšetřovatelů obdrželi vzkaz, že peníze dorazily a že si můžou začít objednávat. Spřízněná firma údajně potom nakoupila a dodala požadované zboží, za což měla provizi 20 procent. Z podvodu, porušování pravidel při správě cizího majetku a pletich při veřejné soutěži policie podle MfD už obvinila vedoucího oddělení ekonomické sekce Petra Šmídu. Kromě něho je prý obviněn ještě jeden bývalý vysoký důstojník generálního štábu. Oba důstojníky armáda degradovala na vojíny a propustila bez odchodného a měsíčního důchodu, na který mají vysloužilí vojáci normálně nárok, píše list. Důstojníci a generálové si za peníze z černých fondů údajně kupovali například špičková horská kola, drahé nože a zahradní techniku. Nechali si ale také na zakázku vyrábět slipy, přičemž jedny stály 700 korun, a stovky nátělníků. U jednoho z obviněných prý policie v trezoru objevila i rezervu 250.000 korun pro případ "nouze", píše Mladá fronta Dnes.


Tisk si všímá toho, že zdravotní výbor sněmovny doporučil poslancům, aby projednali návrh novely protikuřáckého zákona. Podle něho by od 1. ledna 2009 i v České republice platil absolutní zákaz kouření v restauracích, kavárnách, na diskotékách a v barech. Komentátor Lidových novin míní, že by absolutní zákaz kouření v restauračních zařízeních mohl skončit podobně jako zákaz kouření na nádražích a zastávkách hromadné dopravy, který podle něj jen výjimečně někdo dodržuje. Projde-li tento návrh zákona, lze očekávat, že se podstatně zmenší tolerance občanstva k přestupníkům již platných zákazů. Když už kuřáky opouštějí i poslanci jindy ochotně naslouchající lobbistům, je čas "típnout", uzavírají Lidové noviny.

Podle komentátora Hospodářských novin se životní prostor kuřáků od začátku 90. let minulého století zmenšil o desítky procent. Naposledy bylo kouření zakázáno ve všech vlacích. Až se stanou české restaurace nekuřáckými, nepřestanou do nich kuřáci chodit, myslí si. Budou možná občas odbíhat před vchod, ale třeba zjistí, že se s jejich denní spotřebou dehtu dá něco dělat a že je jim ráno o něco méně zle, píše komentátor.


Hospodářské noviny také komentují propad akcií na pražské burze. Podle listu nemá rekordní propad na pražské burze cenných papírů s českým ekonomickým vývojem a jeho fundamenty vůbec nic společného. To, co se na burze děje od začátku roku, nemá ani přímou souvislost s Evropou, máme co do činění s náladou na globálních trzích, konstatuje komentátor a připomíná další miliardové ztráty bank Citigroup a Merrill Lynch a také slabší vývoj zaměstnanosti a maloobchodního obratu v USA. Americká burza se nepropadla sama, totéž se dělo od Tokia po Hongkong, od Londýna po Frankfurt, píše list. Upozorňuje, že na pražské burze investují dosud pouze desetitisíce Čechů, většinu likvidity dodávají zahraniční fondy a povel těchto dnů zní stahovat peníze. Kdyby nás investovaly do akcií miliony (jako v USA), bude ekonomika dynamičtější, pružnější, jenže více závislá na náladách kapitálového trhu, naznačuje. Trhy podle něj mají problém hlavně s tím, že jediné známé a dostupné léky na řešení problémů americké ekonomiky mohou způsobit více škody než užitku. Když Fed dodává trhům likviditu a snižuje úrokové míry, aby dodal hráčům sebevědomí, do budoucna zvyšuje riziko inflace a nestability. Krátkodobé stimuly tak mohou jenom zhoršit dlouhodobou perspektivu. Svět navíc začíná nemít rád bankéře. Potvrzuje se stará pravda, že ti si privatizují zisky, ale tvrdě požadují socializaci ztrát, píše komentátor Hospodářských novin.


Bathory
Nad nejdražším českým filmem historie s názvem Bathory se podle Mladé fronty Dnes rýsuje další právní spor. Producentka snímku Deana Jakubisková zvažuje prý trestní oznámení kvůli tvrzení, že je na ni podána exekuce a na její firmu Jakubisko Film konkurzní řízení. Informaci přinesl ve středu deník Šíp. Podle Jakubiskové je to nesmysl. "Čekám na právníka, zvažujeme trestní oznámení. Nikoli na redakci, ale na konkrétní osoby,"řekla listu Jakubisková. Šíp napsal, že červencová premiéra filmu Juraje Jakubiska Bathory je ohrožena, a cituje nejmenovaného investora, který prý díky exekutorům dostal od Jakubiskových zpět dlužné peníze. Podle Jakubiskové ale žádný investor ani žádná exekuce neexistuje. Spor prý začal ve chvíli, kdy po dokončení filmu začala kontrolovat účty a zjistila nesrovnalosti. "Některé byly zdvojené, za pronájem osvětlovací techniky jsme měli platit o 13 dní víc, šlo o neoprávněné nároky ve výši několika set tisíc korun. Začali jsme tedy šetřit, kdo za tím stojí, a dotyčné lidi jsme vyhodili. Ti pak podali návrh na konkurz, prohráli sice, ale odvolali se, takže to sezení nás čeká za týden znovu," uvedla Jakubisková. Některé indicie ve sporu podle ní přitom vedou k projektům, odkud vzešli nedávno odsouzení pachatelé krádeže filmové kopie Bathory. Firmu, která nedodala, za co jí bylo zaplaceno, prý teď autoři Bathory žalují. Jakubisková nevylučuje, že se kolem mimořádně nákladného projektu objeví i další pochybnosti. Vzhledem k tomu, že jde o koprodukci čtyř zemí a vše podléhá mezinárodním auditům, nemůže se ale podle ní ztratit ani pět korun. Premiéra velkofilmu byla posunuta už třikrát. Nejprve z konce loňského října na druhou polovinu ledna, pak na únor a pak zmizela z plánu premiér Unie filmových distributorů na první polovinu roku 2008 úplně. Uskutečnit se má až 10. července, píše Mladá fronta Dnes.