Přehled tisku
Hospodářské noviny si všímají toho, že bývalý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví David Rath v úterý definitivně vyhrál svůj spor s ODS a s Markem Dalíkem, spolupracovníkem premiéra Mirka Topolánka.
Sporem Davida Ratha s ODS se zabývá i Právo. Komentátor listu se ptá, zda rozsudek znamená, že nikdo, kdo řekne, že Melčák s Michalem Pohankou byli podplaceni, už nemůže být odsouzen. Oběma přeběhlíkům vyčítá to, že se stali Topolánkovým hlasovacím nástrojem nejvyšší spolehlivosti při hlasování o čemkoliv. "Ale možná skutečně nebyli zkorumpováni. Jejich obrácení na modrou víru způsobilo okouzlení Topolánkem. Prostě mu pohlédli do očí a nedokázali odmítnout, a Rath to jenom nedokáže pochopit," glosuje Právo.
Ještě nikdy v historii Česka nepřibylo na silnicích za jediný rok tolik osobních aut jako loni: více než 250 tisíc. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Podle deníku už nyní jezdí na českých silnicích téměř 4,4 milionu osobních aut. To je o milion víc než v roce 2000. Deník ale upozorňuje, že výrazně rychleji než nových aut přibylo ojetin z ciziny. Třetina z nich je přitom starší než deset let. S počtem aut přibývá zároveň problémů, které musí dennodenně řešit stále více lidí, píše Mladá fronta Dnes. Špatné silnice, málo parkovacích míst, znečištěné ovzduší, zácpy. Stát i města podle listu hledají recepty, jak se s tím vypořádat, ale zatím bezúspěšně. Ministerstvo dopravy žádnou koncepci nemá. Náměstek ministra Petr Šlegr řekl listu, že řešením je třeba zatraktivnění veřejné, zejména železniční dopravy. Bývalý ministr dopravy, děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos soudí, že zatím nemá smysl zavádět mýtné za vjezd do center, jako to plánují v Německu, protože chybějí místa, kde by mohli řidiči odstavit auta. Mladá fronta Dnes také uvádí, že přeplněné jsou i silnice. Podle tři roky starých statistik připadalo v Česku na kilometr silnice 68 aut, zatímco například ve Francii je to polovina.
Lidové noviny konstatují, že Mirek Topolánek rozzlobil mnohé spoluobčany, když v rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že Češi obvykle vidí všechno negativně, a když k něčemu dojde, podělají se. Podle deníku je to výrok hloupě generalizující, ale zdá se, že trefný. Trefil se totiž přinejmenším do nácků z Národní strany a do starosty Cerhenic, člena ČSSD. Ti první totiž podávají na premiéra trestní oznámení a pan starosta čeká na omluvu, jinak se chce soudit. Komentátor listu si myslí, že premiér mluví někdy dost neotesaně, ale „rozhořčení bychom si měli schovávat pro situace, které si je zaslouží. Bude-li veřejný prostor okupován smrtelně vážnými ´diskusemi´ na téma, zda se Češi obvykle podělají, mnoho pozorovatelů dojde nutně k závěru, že se tak děje právě nyní,“ píše komentátor Lidových novin.
Komentátor Práva se poněkud sarkasticky pozastavuje nad tím, jak oba prezidentští kandidáti nadbíhají politickým stranám. „Dějí se to věci. V nejsekulárnějším státě Evropy oba prezidentští kandidáti pálí kadidlo lidové straně, ve státě, který má zákon o zločinnosti komunismu, předbíhají se v získávání jeho komunistů Navíc se Václav Klaus rozhodl navléci si dokonce i dres EU, aby v tomto ohledu snížil náskok Jana Švejnara. Jenže jak praví ošumělá fráze, když dva dělají totéž, nemusí to být totéž,“ píše Právo.
Mladá fronta Dnes se v komentáři vrací k odměně šéfa ČEZ Martina Romana, tedy k částce zhruba 700 milionů korun. Hodnota firmy, kterou Roman a jeho tým řídí, se za jejich působení zvýšila přibližně o sedm set miliard korun. Jen podíl státu se za tu dobu zhodnotil o více než čtyři sta miliard. Odměna ředitele je tedy jen jednou tisícinou částky, o kterou se zvedla hodnota podniku, upozorňuje autor. Zmiňuje zároveň fakt, že růst akcií není jen výsledkem úsilí manažerů. Pomohla k němu podle něj zejména situace na evropském trhu s elektřinou a také řada politických rozhodnutí, třeba možnost za výhodnou cenu koupit distribuční společnost či doly. "Dá se téměř s jistotou říci, že bez přispění evropských i českých politiků by Romanův tým takového úspěchu nedosáhl," míní list. V závěru komentátor Romanovi doporučuje, aby po skončení kariéry v ČEZ nastoupil se svým týmem do ztrátových Českých drah, k Českým aeroliniím, nebo zkusil reformu na ministerstvu zdravotnictví.
Největší evropská banka HSBC, která dosud funguje v Česku jen pro firmy, chystá v tuzemsku zavést první pobočky s běžnými bankovními službami. Píší to Hospodářské noviny. Nejprve se zaměří na bohaté Čechy s úsporami a investicemi v hodnotě od milionu korun, postupně plánuje služby rozšířit. Nové služby HSBC začne podle listu nabízet za pár týdnů. Kvůli tomu nyní buduje dvě nové pobočky v Praze, v paláci Křižík a Gestin. ´Ve druhé polovině roku k nim přibudou jedna nebo dvě menší provozovny. Tím by ale neměla naše expanze skončit,´řekl deníku šéf HSBC v Česku František Kopřiva. Podrobnosti nesdělil, protože způsob expanze je prý stále ve stádiu úvah. Podle informací deníku má mít HSBC malé kiosky na frekventovaných místech a tam pomocí chytřejších bankomatů zařizovat i posílání příkazů a ukládání peněz. Kopřiva popřel, že by mělo jít o start masového rozvoje a nástup banky do hypermarketů.
Podle Lidových novin si jako v pohádce O pyšné princezně mohou od Nového roku připadat bavorští kuřáci, když přijedou do Česka. Švec z notoricky známé pohádky přebíhal hranice do země krále Miroslava, kde není zakázáno zpívat. Stejně tak milovníci tabáku z Bavorska si teď jezdí do země prezidenta Václava Klause zakouřit či nakoupit cigarety do zásoby. Důvod je jednoduchý. Ve všech bavorských restauracích je od prvního ledna zakázáno kouřit. Navíc odpadlo dosavadní omezení pro vývoz levných českých cigaret. Hosté v českých hospodách se podobného zákazu jako v Bavorsku bát nemusejí a nadále vyfukují dým ze svých úst ostošest. Jak potvrdila listu jedna servírka v Aši, prakticky každý, kdo přijede z Německa, hned žádá popelník. Podobné zkušenosti mají i další restaurace v česko-bavorském příhraničí, píší Lidové noviny.
Bývalá první dáma Dagmar Havlová po patnáctileté přestávce natočí celovečerní film. V thrilleru zasazeném do období 30. let a nazvaném Normal budou jejími hereckými partnery slovenský herec Milan Kňažko a mladý divadelní herec Pavel Gajdoš. Normal, který se začne natáčet v březnu, bude druhým celovečerním snímkem režiséra Julia Ševčíka, který před třemi lety debutoval filmem Restart. Informuje o tom deník Mladá fronta Dnes. Na stříbrném plátně se Havlová naposled objevila v roce 1993 ve snímku Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntag ještě pod jménem Veškrnová. Poté natočila několik televizních filmů, pohádek a seriálů, naposled vystupovala před kamerou v televizních seriálech Když se slunci nedaří a Život na zámku. V roce 1997 se provdala za tehdejšího prezidenta Václava Havla a svou hereckou kariéru přerušila; na divadelní prkna se vrátila v roce 2006.
Karel Gott se oženil. Ta holá věta znamená událost roku a nic na tom nemění, že ji přinesl až 7. leden, myslí si Lidové noviny. „A pak že osmičkové roky vystřílely prach.“ Autor komentáře píše, že Gott je v Česku bohem i papežem. „Nevěsta Kristova, říká se jeptiškám zasvěceným Bohu. Komu byl zasvěcen Karel Gott? To věděl jen on sám, ale stejně tak věděl, proč si své věčné ženišství střeží. Když se jako první Beatle ženil Paul McCartney, pro fanynky to bylo trauma. Když se ve věku o dvě generace starším žení Gott, před jeho pódiem šílí i vnučky fanynek božského Paula. Gott dospěl k tradičnímu modelu rodiny v době, jež ho pokládá za přežitek. Snad uvažuje i takto: Byl jsem věčným ženichem fanynek, když se ostatní ženili a rozváděli na běžícím pásu. Teď, když je v módě volnost, zůstávám symbolem věčné touhy právě jako ženáč,“ uzavírá komentátor Lidových novin.