Přehled tisku
Lidové noviny si všímají toho, že kandidát na prezidenta Jan Švejnar se důsledně vyhýbá komentování aktuálních stranickopolitických třenic. Podle listu jde o promyšlenou a do jisté míry i chytrou taktiku, která má ovšem svou slabinu. Švejnar se pro deník nechtěl vyjádřit ani k možnému návratu Jiřího Čunka do vlády výměnou za "prezidentské" hlasy pro Václava Klause, ani k tomu, zda má být volba prezidenta veřejná nebo tajná.
Deník Právo komentuje Švejnarův program na nejbližší období, který ekonom v pondělí představil. Deník si všímá, že Jan Švejnar zahájil svou kampaň návštěvou u kardinála Miloslava Vlka, čímž zalichotil lidovcům. První Švejnarova přednáška v rámci kampaně se zase odehraje ve Zlíně na Univerzitě Tomáše Bati, kterého mají rádi sociální demokraté coby člověka, který spojil produktivitu s péčí o dělníky.
Mladá fronta Dnes kritizuje "sládkismus" politiků, což je podle ní zvláštní směs ignorance, nadutosti a potměšilého hulvátství. Směs vlastně čehokoli, co hloupější lidi nadchne a rozvášní, píše autor komentáře v narážce na někdejšího politika Miroslava Sládka. Podle listu je sice Sládek z politické scény už pryč, zato sládkismus jako politická kultura se zdárně rozvíjí. Deník uvádí hned dva čerstvé případy. Jednak prohlášení ředitele vrchlabské nemocnice a senátorského kandidáta ČSSD v jedné osobě Vladimíra Drymla. Ten řekl, že kvůli poplatkům u lékaře mohou zemřít děti, s kterými nemajetní rodiče nepůjdou k lékaři. Jednak žádost sociálnědemokratického starosty Cerhenic, který žádá od premiéra Mirka Topolánka omluvu za jeho větu "Češi, když k něčemu dojde, podělají se". Když se premiér neomluví, chce dát starosta věc k soudu. Podle komentátora kvete sládkismus hlavně před volbami, v opozici i po volbách. Kdekdo už si myslí, že to je holt politika. Ale tak hloupí voliči snad nejsou ani v Čechách, aby sládkismus kvetl věčně, doufá Mladá fronta Dnes.
Policejní exprezident Vladislav Husák získal v říjnu od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Loni v březnu přitom pod tlakem rezignoval na svou funkci kvůli mediálním spekulacím o tom, že vynášel utajované informace. Husák dostal prověrku i přesto, že Bezpečnostní informační služba NBÚ jednoznačně doporučila, aby ji Husákovi nevydával. Zprávu přinesl deník Právo. Bezpečnostní informační služba (BIS) prověřovala Husáka dva roky. Podezírala ho ze zapletení do korupční aféry biolíh a z úniku utajované informace týkající se ruského agenta. Zpravodajci se zajímali i o Husákovu přítelkyni Jitku Mitiskovou kvůli podezření, že dříve pracovala pro StB a mohla tak představovat takzvané bezpečnostní riziko. Husák všechny spekulace celou dobu odmítal. Z čela policie odešel prý proto, aby jí neškodil. Jeho případ pak prověřovala Inspekce ministerstva vnitra, ale žádný z údajných Husákových prohřešků se jí nepodařilo prokázat, připomíná deník Právo.
Advokát Jaroslav Brož chce zažalovat ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) kvůli ochraně osobnosti. Hodlá tak protestovat proti kárné žalobě, kterou na něj Pospíšil podal v prosinci kvůli tomu, že se advokát údajně snažil oklamat Evropský soud pro lidská práva. Informaci přinesly Hospodářské noviny. Brož je manželem předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) Ivy Brožové, na kterou ministr nedávno rovněž podal kárnou žalobu a která má již delší dobu spory s prezidentem Václavem Klausem. "Ministrův krok na mě vrhá špatné světlo. Budu žádat odškodnění," uvedl podle listu Brož, který bude muset svůj postup u štrasburského soudu obhájit před kárnou komisí České advokátní komory. Právník tvrdí, že nechtěl štrasburské soudce podvést - jen se snažil udělat vše pro rodinu, kterou hájil. Brož v roce 2002 zastupoval několik osob, které si ve Štrasburku stěžovaly na neúměrnou délku soudního řízení a žádaly finanční náhradu. Během vyřizování stížnosti ale požádal ministerstvo spravedlnosti o náhradu za nemajetkovou újmu a jeho klienti získali přes 800.000 korun. O tom ale advokát neinformoval evropský soud, a porušil tak podle ministerstva jednací řád. Pospíšil podal v prosinci návrh na kárnou žalobu i na Brožovou, a to kvůli téměř čtyřicetimilionové pokutě, kterou NS soudu uložil finanční úřad, a jejímu zatajení před ministerstvem. Brožová tento návrh označila za pokračování snah odstranit ji z funkce. Ministr odmítl jakoukoliv souvislost mezi touto kauzou Brožové a kárnou žalobou na jejího manžela, shrnují Hospodářské noviny.
