Přehled tisku
Deník Právo komentuje oznámení, že policie prověřuje podezření z finančních a daňových machinací ve firmě vicepremiéra a předsedy zelených Martina Bursíka Ecoconsulting. "Škodolibost, pomsta, nebo Boží mlýny? Tak se asi bude ptát Martin Bursík po návratu z Bali, až ho kriminalisté seznámí s anonymním udáním," píše deník.
Lidové noviny kritizují vyjádření organizace Transparency International k případu Jiřího Čunka. Podle komentátora je to "drzost až na půdu". Deníku vadí například výrok TI, že Čunek neprokázal dostatečnou kompetentnost, vzdělání a jazykové znalosti nutné pro vedení ministerstva. "Je hezké, že pečují o vzdělání českých ministrů (dělali to i za Zemana?), i když bych řekl, že to s transparentností nemá nic společného a že jim do toho nic není," glosuje autor.
Ekonomické komentáře deníků si všímají pondělních dat o překvapivém nárůstu inflace. Hospodářské noviny příčiny tuzemského nárůstu cen, který v listopadu táhly potraviny, hledají v rostoucí poptávce v bohatnoucí Číně a Indii a v podpoře vlád pro produkci biolihu jako energetické suroviny. Deník připomíná, že Česká národní banka má ze zákona povinnost zabezpečit cenovou stabilitu. Proč tedy teď něco nedělá? „Dost dobře nemůže. Přestože ´nejsou lidi´ a klesá nezaměstnanost, poptávka domácností výrazně neroste. Nelze ji tedy brzdit, což je vlastně to jediné, co ČNB umí. Hlavní nebezpečí nyní tkví v tom, že vysoká inflace teď může vyvolat a zvýšit inflační očekávání. Je možné, že ČNB bude muset více dupnout na brzdu. S tím souvisí i rekordní kurs koruny vůči euru: trhy očekávají růst úroků.“ Podle deníku před Vánoci snad spotřebitele potěší, že ceny obuvi či oblečení stagnují. A ceny elektroniky jdou dokonce dolů. Potěšit je mohou i prognózy ekonomů: ceny potravin podle nich totiž poklesnou brzy také.
Mladá fronta Dnes se snaží odpovědět na otázku, proč je v Česku stále 5,6 procenta práceschopných lidí bez zaměstnání, když volných míst je dost. "Je velmi pravděpodobné, že velká část lidí pracuje doma či v zahraničí načerno," odpovídá deník. Srovnání typů nabízených pracovních míst s profilem uchazečů ale také podle listu ukazuje, že státní politika zaměstnanosti je marná a zbytečná a "centrální plánování univerzitního školství tváří v tvář skutečným potřebám ekonomiky totálně selhalo".
Pokud by dnes nebo zítra hlasoval Topolánkův kabinet o tom, jestli podpoří pořádání olympijských her v Praze v roce 2016, mohla by se česká metropole s pořádáním olympiády rovnou rozloučit. Hospodářské noviny totiž zjistily, že nadpoloviční většina ministrů pořádání olympijských her v Praze buď úplně odmítá, nebo je k nim zatím velmi rezervovaná. A bez garancí, že vláda podpoří hry zhruba 38 miliardami korun, Praha olympiádu nedostane. Z 11 ministrů, kteří se ankety zúčastnili, se jich ke hrám odmítavě nebo nedůvěřivě staví devět. Kromě premiéra Topolánka a ministra financí Miroslava Kalouska jsou dnes proti hrám například vicepremiér Martin Bursík nebo ministři Ondřej Liška, Džamila Stehlíková a Cyril Svoboda. Ty by dnes spolu s trojkou dalších zdrženlivých ministrů (Martin Říman, Petr Nečas a Jiří Pospíšil) ve vládě v otázce olympiády nikdo nepřehlasoval. Pokud se navíc do vlády vrátí Jiří Čunek, tak bude převaha odpůrců her ještě větší. Hodně důležité slovo teď bude mít podle Hospodářských novin nový ministr školství Ondřej Liška ze Strany zelených, který za podporu sportu ve vládě zodpovídá. Nikdo jiný totiž za Prahu nebo za olympijský výbor s vládou oficiálně komunikovat nemůže. A Liškovy názory nevěstí pro šance Prahy nic dobrého. "Sdílím obavy premiéra Topolánka i ministra Kalouska, aby nebyly olympijské hry příliš velkou zátěží pro veřejné finance. Dát desetimiliardové přísliby na pořádání her v době, kdy se snažíme v rozpočtu šetřit, by bylo velmi nezodpovědné,"říká Liška.
Čedok už není český. Největší českou cestovní kancelář Čedok získala americká investiční společnost Odien. Ta se nyní podle Mladé fronty Dnes chce zaměřit i na další cestovou v regionu. Odien chce investovat do Čedoku a jeho expanze za hranice stamiliony korun. Deník se ale domnívá, že Američané nejspíše nebudou doživotním majitelem nejstarší české cestovkou. Finanční investoři si většinou vytipují odvětví, zainventují do něj a pak ho se ziskem prodají. Mladá fronta Dnes připomíná, že Odien už toto v minulost provedl s výrobcem nákladních automobilů Avia.
Madeta ruší výrobu ve svém závodě ve Strakonicích. Podnik tamní provoz uzavře kvůli vysokým výrobním nákladům. Píše o tom jihočeská příloha Mladé fronty Dnes. Největší zpracovatel mléka v kraji zaměstnává necelých 1500 lidí. "Mléko zemědělci z této oblasti prodávají do Německa. Ubylo nám asi 300.000 litrů denně. Jeho dodávku jsme schopni zajistit, ale je to drahé,"řekl listu generální ředitel Madety Milan Teplý.
Albánská tlumočnice je trnem v oku gangsterům. O 28leté tlumočnici Kestrine Peza, která pracuje na překladech pro policii či soudy, píše Právo. Když třeba jeden z kriminálníků při předkládání odposlechů zjistil, že je Albánka z Albánie a on je z Kosova, hned ji obvinil, že jeho dialektu nemůže rozumět. Peza ale říká, že je mezi tím asi takový rozdíl, jako mezi češtinou z Čecha a češtinou z Moravy. Navíc Peza soudí, že jako žena je pro kriminálníka – muslima méněcenná. Právo uvádí, že Kestrina Peza překládá u soudu odposlechy obžalovaných z albánštiny do češtiny jako jedna z mála. Ostatní tlumočníci se prý toho bojí. Tlumočnici se už snažili někteří lidé i podplatit nebo vyzvídali informace. Prý i tajemnice Albánského velvyslanectví v Česku ji chtěla v některých kauzách ovlivnit. Tlumočnice se tedy obrátila na albánského ministra zahraničí a tajemnice byla z funkce odvolána. Možnost pomsty ze strany albánských zločinců si podle Práva nepřipouští. Právo uvádí, že Kestrina Peza se jako čtrnáctiletá dostala do Česka spolu s rodiči v roce 1994. Rodiče zde začali pracovat v Akademii věd. Vysokoškolské studium nyní ukončuje na New York University in Prague.
Předseda českých komunistů Vojtěch Filip obdržel v neděli Cenu lidských práv za "zásluhy o hájení a uplatňování lidských práv a o zachování míru". Ocenění, které pravidelně udílí berlínské občanské sdružení GBM, v minulosti získal například kubánský diktátor Fidel Castro. Filip byl oceněn mimo jiné za odmítání radaru na území ČR a za nesouhlasný postoj k evropské reformní smlouvě. Informaci přinesly Lidové noviny a Hospodářské noviny. Mezi dalšími laureáty ceny je například bývalý člen bulharského parlamentu Velko Valkanov, který v roce 2001 bojoval za propuštění srbského diktátora Slobodana Miloševiče. Petici, kterou sepsal za Miloševičovo propuštění, tehdy podepsal i Filip. GBM, Společnost na ochranu občanských práv a lidské důstojnosti, vznikla v Berlíně v roce 1991. Formálně jde o nezávislé sdružení, podle německých politologů je však úzce spjaté s postkomunistickou stranou PDS.