Přehled tisku

Prague
0:00
/
0:00

Volba hlavy státu neslibuje nic pěkného, píší Hospodářské noviny. Připomínají, že po prvním vítězství Václava Klause v prezidentské volbě se všichni ptali, co všechno Klaus slíbil komunistům za to, že ho podpořili. Podobné otázky budou podle listu padat i počátkem února, kdy dojde k nové volbě prezidenta.

Prezident Václav Klaus
Volba hlavy státu neslibuje nic pěkného, píší Hospodářské noviny. Připomínají, že po prvním vítězství Václava Klause v prezidentské volbě se všichni ptali, co všechno Klaus slíbil komunistům za to, že ho podpořili. Podobné otázky budou podle listu padat i počátkem února, kdy dojde k nové volbě prezidenta. Pro přátele spikleneckých příběhů tu máme další, žhavě aktuální: jak to, že narovnání mezi státem a církví nešlo vyřešit celých dlouhých 18 let a najednou to jde? Je to snad tím, že ODS tak nutně potřebuje hlasy lidoveckých poslanců? - ptá se deník. Podle komentátora by samotný souboj kandidáta ODS Václava Klause a ekonoma Jana Švejnara mohl být zajímavý, napínavý i důstojný. Avšak ve chvíli, kdy nerozhodují kvality kandidátů, ale přesvědčovací dovednosti poradců šéfů velkých stran, postrádá tento souboj jakýkoliv náboj. Autor komentáře upozorňuje, že souboj Marek Dalík versus Jaroslav Tvrdík ho nezajímá.

Komentátor deníku Právo přiznává, že se těšil na televizní debatu mezi Klausem a Švejnarem. Prezident Klaus ji však odmítl s tím, že v ČR volí prezidenta poslanci a senátoři, a tak je kontraproduktivní oslovovat občany. Když současná hlava státu bez okolků vzkazuje občanům, že se o volbu nového nájemníka na Hradě nemají zajímat, protože se to upeče mezi 281 zákonodárci, naznačuje, že výška, z níž Hradčany shlížejí na Prahu a rozšířeně na celou zemi, se mu hluboce vtiskla do povahy, míní deník Právo. Autor komentáře se ptá, zda by tedy nebyla hodnotnější přímá volba hlavy státu. Když už nic jiného, dočkali bychom se veřejných debat, nikoliv jen rvačky buldoků pod kobercem, dodává.

Komentátor Lidových novin si klade otázku, zda se Klaus někdy odpoutá od 90. let. Spor o transformaci 90. let totiž prezidenta nikdy nenechá chladným. List připomíná, že Švejnar se podle Klause "zatím mýlil ve všem, co řekl", ale nejdůrazněji mu Klaus vytkl, že se vydává za architekta polistopadových reforem. Švejnar na výtku reagoval tím, že on ve svém návrhu myslel na vše, jenže Klaus to zkazil, parafrázují Lidové noviny. Trapná je tu nejen nízká úroveň, ale hlavně dojem, že se zastavil čas. Je to, jako by Československo roku 1936 žilo tím, kdo se jak choval v roce 1918, píše list. Podle komentátora tyto spory dnes nesmějí politiku okupovat a nelze je v politice řešit.


Jan Švejnar,  foto: ČTK
Téměř polovina obyvatel ČR (47 procent) vůbec nezná ekonoma Jana Švejnara, možného kandidáta na post příštího českého prezidenta. Za prezidenta by Švejnara chtělo 15 procent lidí. Podle necelých dvou třetin obyvatel (62 procent) by měla souboj o post prezidenta vyhrát současná hlava státu Václav Klaus. Vyplývá to z listopadového průzkumu, který vypracovala agentura Median pro Mladou frontu Dnes. Prezidentského kandidáta občanských demokratů Klause podporuje 93 procent voličů ODS. Současný prezident má ovšem podle průzkumu sympatie i téměř poloviny (43 procent) voličů opozičních sociálních demokratů, kteří přitom zvažují podporu Švejnarovy nominace. Klaus se ve funkci příštího prezidenta zamlouvá i polovině voličů KSČM, jež rovněž uvažuje o Švejnarovi jako o svém možném prezidentském kandidátovi. Současnému prezidentovi Klausovi respondenti nejvíce vytýkali způsob vystupování (64 procent). Další výhradou bylo to, že je v politice už příliš dlouho (40 procent) a že "je už starý" (13 procent). V případě Švejnarových kritiků bylo nejčastější připomínkou to, že trvale nežije v ČR (72 procent). Jan Švejnar se definitivně rozhodne, zda se bude ucházet o post prezidenta, po schůzkách s politiky, které ho čekají tento týden.


Statisíce rodin v Česku přijdou o přídavky na děti, píší Lidové noviny. Dosud vylepšoval rozpočet rodin, jejichž měsíční čistý příjem nepřevýšil čtyřnásobek životního minima. Od ledna se ale pravidla mění. Přídavky budou dostávat rodiny s příjmem nižším než 2,4 násobek životního minima. Od ledna už také výše přídavku nebude odstupňovaná podle příjmu rodiny. Bude se měnit jen podle věku dětí. Podle Lidových novin na tom prodělají hlavně rodiny s nižším příjmem, které dosud dostávaly asi o sto korun měsíčně víc. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ale většina rodin příští rok na dětech naopak vydělá. O co lidé přijdou na přídavcích, to se jim vrátí na nižších daních. Výrazně se totiž zvýší daňové slevy na děti a na vyživovaného manžela či manželku.


"Spanilou jízdu vlády torpéduje korupce" - stojí v záhlaví jednoho z komentářů Mladé fronty Dnes. Premiér Topolánek rád říká, píše komentátor listu, že jeho vláda prosadila tři čtvrtiny z volebního programu ODS. Zároveň proslul bonmotem, že míra korupce je přímo úměrná velikosti balíku státem přerozdělovaných peněz a počtu úředních razítek, která ho na jeho cestě provázejí. Přestože je obojí pravda, dohromady to nejde, píše komentátor. Jestliže totiž byla ODS v něčem před volbami důvěryhodná, byl to právě tah proti korupci. ODS něco slíbila a má to splnit. Jinak právem dopadne jako sociální demokracie. Ta byla také skoro ve všem, kromě poctivosti a otevřenosti k lidem, ze svého pohledu úspěšná, píše v závěru komentátor Mladé fronty Dnes.


Šance Prahy na pořádání olympiády v roce 2016 podle Hospodářských novin výrazně poklesly. Premiér Mirek Topolánek a jeho ekonomičtí ministři totiž odmítají dát na pořádání potřebné peníze. Svůj odmítavý postoj dávají najevo v době, kdy se blíží termín, do kterého pořadatelé potřebují mít příslib vládních garancí. Topolánek si chce počkat, až jak dopadne lyžařské mistrovství světa v Liberci v roce 2009. To už ale pro pořadatele bude pozdě. Zatím klidný zůstává Pavel Bém, primátor a první místopředseda ODS a také nejsilnější politický zastánce olympiády. Podle něj v tuto chvíli ekonomické garance státu zatím nepotřebují. V příštích týdnech by měla vláda rozhodovat, zda Praze dá právní záruky, že bude při případném pořádaní her respektována olympijská charta. Měla by také slíbit, že bude pomáhat s pořádáním akcí a že pustí do Česka všechny, kdo dostanou od olympijského výboru akreditaci. Bém věří, že tyto měkké garance vláda poskytne. Jisté to ale také není. Premiér i ministr financí Miroslav Kalousek se k tomu staví skepticky, píší Hospodářské noviny.


Téměř 13 tisíc českých dětí chodí do škol ve Velké Británii. Informuje o tom deník Právo. Jde většinou o potomky Čechů, kteří se tam vydali za prací po rozšíření Evropské unie. A Britové začínají mít obavy. Od května 2004 nastoupilo do britských škol už přes 240 tisíc dětí z Polska, Česka, Slovenska a Litvy. Stále jich také přibývá. Podle listu se hovoří o ohrožení tamního školství. Podle britské školské Národní asociace ředitelů malí Východoevropané mění kulturní a sociální podmínky na školách.