Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Ministerstvo zdravotnictví chystá podle Mladé fronty Dnes zákon, který lidem umožní předem říct, kdy si už nepřejí další léčbu. Lékaři budou muset respektovat přání vyslovené pacientem, pokud bude na papíře a notářem ověřené.

Ministerstvo zdravotnictví chystá podle


Prezident Václav Klaus
Právo v souvislosti s oslavou svátku 28. října v titulku píše, že prezident Václav Klaus zahrál na strunu komunistům, jejichž hlasy nutně potřebuje při únorové volbě hlavy státu. Nemohl si prý pro svůj slavnostní projev vybrat lepší témata, než je "rezolutní obhajoba" národních zájmů ČR, vztahy s Německem, podpora atomové energii či nutnost nezbytné diskuse o americkém radaru v Česku. Podle Práva se někteří komunističtí poslanci netají tím, že Klaus je pro ně přijatelnější než Jan Švejnar, který pendluje mezi USA a Českem. Právo si udělalo malý průzkum mezi komunistickými zákonodárci. Ti sice mají závazek, že musí být ke Klausovi kritičtí, ale rozhodně se nesvázali tím, že ho nesmí volit. To, že Klaus svým projevem oslovil komunisty, vidí jednoznačně i předseda Strany zelených Martin Bursík. "Primárně směřoval ke komunistům, s hlasy zelených už definitivně nepočítá,"řekl Bursík Právu.


Prezident Václav Klaus propůjčil jazzmanovi Jiřímu Stivínovi (vpravo) medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes se vrací k udílení státních vyznamenání, které se každoročně koná 28. října, v den výročí vzniku Československa. Komentátor navrhuje, že by se tato vyznamenání měla zrušit - ne kvůli vyznamenaným, ale kvůli těm, kdo vyznamenání nedostali, ačkoliv si ho zaslouží. Vyznamenávání umělců autorovi připadá komické, protože lze jen těžko určit, kdo a proč má větší zásluhy než některý jiný umělec. Vyznamenávání válečných hrdinů je podle listu přímo tragikomické. "Stát jim totiž dává na krk různé ozdoby z jistého skrblictví," píše komentátor a dodává, že tito lidé by si za to, co vykonali, zasloužili především výraznou finanční odměnu.


Jiří Čunek
Lidové noviny reagují na informace České televize, že vicepremiér Jiří Čunek v druhé polovině 90. let pobíral od státu sociální dávky a zároveň uložil v bankách 3,5 milionu korun. Podle komentátora by měl zdravý, sebevědomý člověk považovat za věc cti, že se nebude uchylovat k čerpání státní sociální pomoci. Deník míní, že politické strany existují zejména proto, aby plnily funkci síta, kterým musí ambiciózní politici projít. "Lidovci v této roli naprosto selhali, když před rokem podnikli zoufalý skok do neznáma a zvolili si za předsedu člověka, o němž prakticky nic nevěděli," píšou Lidové noviny na adresu vicepremiéra. Komentátor se domnívá, že se Čunek stává synonymem pro nestoudnost a že by měl z politiky co nejrychleji zmizet. "Jeho posledním aktem by měla být omluva Romům a všem těm, o kterých říkal, že je chce naučit místo pobírání sociálních dávek pracovat," uzavírá list.

To, že současný vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek údajně pobíral s rodinou sociální dávky v době, kdy do banky ukládal miliony korun, znamená podle Mladé fronty Dnes, že na Čunka se řítí obrovský skandál, který ho může definitivně smést z vysoké politiky. Vědomé neoprávněné pobírání sociálních dávek je trestným činem. Deník si všímá také toho, že při bankovních transakcích použil Čunek občanský průkaz, který už neměl mít. Více než rok předtím totiž nahlásil jeho ztrátu.

Deníku Právo Jiří Čunek nezodpověděl otázku, odkud získal 3,5 milionu korun, které v roce 1998 uložil v hotovosti během 14 dnů do bank. Mohl by prý ale jednoznačně vysvětlit, jak tyto peníze našetřil, kdyby chtěl. "Ale protože se to všechno vztahuje před tím, než jsem byl politik, a protože všechno, co řeknu, se obrátí proti mně, tak to nebudu vůbec komentovat, protože nemám tu potřebu."Čunek také deníku řekl, že minulost má čistou. Nevzpomíná si ani, jestli pobíral sociální dávky. "Na bydlení jsem určitě žádné sociální dávky nebral. To bych asi věděl, to není pravda. Takže já jsem žádné sociální dávky kromě přídavků na děti a za narození dítěte nebral. Ani jsem nikde nežádal o žádné dávky," uvedl vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek v rozhovoru pro Právo.


Boj proti korupci nebude až tak tvrdý, jak koaliční vláda přesně před rokem slíbila, soudí Hospodářské noviny. Topolánkův kabinet totiž v tichosti opustil některé z desítek schválených protikorupčních úkolů. Jeden z nejdůležitějších přitom souvisel se schopností policie úplatkáře usvědčit. Podle loňského usnesení vlády měl už nyní vznikat tým špičkových žalobců, kteří se budou zaměřovat na tu nejzávažnější korupci - především v politice, justici nebo při zadávání lukrativních veřejných zakázek. To se ovšem nestane: ministři si prý uvědomili, že taková skupina není potřeba, a své rozhodnutí vzali zpět. Hospodářské noviny připomínají, že vláda už zrušila také další protikorupční plány: například záměr sepsat zákon o lobování, aby bylo jasné, jak firmy působí na poslance třeba kvůli zdražování cigaret, cenám léků nebo nákupu stíhaček. Ovšem vláda prohlásila, že zákon, který by oddělil lobbování a korupci, sepsat neumí. Na druhou stranu je podle deníku pravdou, že koaliční vláda většinu úkolů z dosud nejrozsáhlejšího plánu na omezení korupce skutečně plní. Ministr vnitra Ivan Langer například pracuje na zavedení agentů, kteří budou moci v utajení přímo mezi úplatkáři sbírat důležité důkazy. Na soudech zase vzniknou zvláštní senáty, které budou trestat pouze korupci, a jednání s úřady má být pro lidi snazší - aby neměli důvod uplácet. Vicepremiér a ministr Jiří Čunek také předloží návrh, jak zadání zakázek zprůhlednit. A pracuje se také na černé listině firem - kdo jednou uplácel, nebude se už moci ucházet o zakázky z veřejných peněz, píší Hospodářské noviny.


Zuzana Paroubková, foto: ČTK
Komentátor Hospodářských novin se zamýšlí nad sponzorováním charitativního sdružení Zuzany Paroubkové, exmanželky předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Podle něj "lze najít obyčejné lidské pochopení pro paní Zuzanu P., že už nechce mít s panem Jiřím P. nic společného. To přání se jí ale nesplní: nebýt jeho veřejných funkcí, ona by žádné velké sponzory pro své občanské sdružení Pomoc pro budoucnost našim dětem asi neměla. Nejspíše ani to sdružení ne." Autor píše, že vždycky se říkalo, že pokud panu Jiřímu P. něco zlomí vaz, budou to "kšefty" z pražské radnice, kde dělal dlouhé roky ekonomického náměstka. "A ejhle! Zatím zveřejněná jména sponzorů naznačují linku na byznys v metropoli... Těžko pochopit, proč by všichni ti štědří dárci chtěli zůstat v anonymitě - ledaže by měli dobrý důvod oplatit panu Jiřímu nějakou tu službičku. V upovídaném Česku je více než pravděpodobné, že se časem dozvíme i jména dalších (zatím tajených) sponzorů." Celý případ může mít podle komentátora Hospodářských novin dva důsledky. "Budeme-li napříště mnohem pečlivější v dohledu nad politickým sponzoringem (skrytým za občanská sdružení), mohlo by to zas o kousek umenšit korupční hřiště. Méně spokojeni možná budou pán a paní Paroubkovi: Obchody skryté roky v radničních šanonech by mohly díky zveřejněným sponzorům vyplouvat na hladinu - a někdo by se mohl začít topit."


Lidové noviny přináší na titulní stránce fotografii fotbalisty Milana Baroše s palcovým titulkem, který napovídá, že sport zasahuje i do politiky. ODS se totiž hádá právě o Milana Baroše, respektive o odměnu pro jeho Mládežnickou fotbalovou akademii. Hráč Olympique Lion a český reprezentant se stal hvězdou loňské volební kampaně ODS. Poslanec ODS Vlastimil Tlustý teď obvinil premiéra Mirka Topolánka a šéfa strany, že nedrží slovo a Barošovi peníze neposlal. Premiér odmítl podle Lidových novin reagovat, ale jeho asistent Marek Dalík bývalého ministra financí označil za lháře. Tlustý říká, že Baroš měl dostat peníze pro svou fotbalovou akademii pomocí státní dotace. Tu ale současný lidovecký ministr financí Kalousek neschválil. Špičky ODS na druhou stranu tvrdí, že žádná dohoda neexistovala, protože prý nikdo z hvězd v kampani ODS nevystupoval za peníze.