Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Tisk komentuje výsledky voleb v Polsku. Právo a Lidové noviny se shodují, že vítězství Občanské platformy v nedělních parlamentních volbách nezmění obsah, ale způsob polské politiky vůči Evropské unii. Hospodářské noviny poukazují na to, že strana bratrů Kaczynských prohrála, ale v parlamentu zdaleka nekončí.

Lech Kaczynski, foto: ČTK
Tisk komentuje výsledky voleb v Polsku. Právo a Lidové noviny se shodují, že vítězství Občanské platformy v nedělních parlamentních volbách nezmění obsah, ale způsob polské politiky vůči Evropské unii. Hospodářské noviny poukazují na to, že strana bratrů Kaczynských prohrála, ale v parlamentu zdaleka nekončí.

Výsledek voleb v Polsku má pro zahraničí trojí význam, myslí si komentátor deníku Právo. Podle něho se jednak ukázalo, že v demokratických volbách lze odstavit každou špatnou vládu. Za druhé, Evropská unie může očekávat, že se Polsko přestane orientovat pouze na USA. A za třetí, český prezident Václav Klaus a vláda Mirka Topolánka porážkou vlády Jaroslawa Kaczynského ztratili podle Práva nejbližšího spojence v rozvíjení euroskeptické politiky a mimořádně blízkých vztahů s USA. I příští vláda ve Varšavě bude podle listu tvrdě hájit polské zájmy, může se však změnit způsob, jímž to bude činit. Polští politici podle komentátora nyní budou postupovat snad spíše jako rozumní pragmatici, ale záležet to bude i na tom, zda Polsko v Evropské unii bude zastupovat prezident Lech Kaczynski nebo nový premiér Donald Tusk, uvádí deník Právo.

Donald Tusk z vítězné strany Občanská platforma, foto: ČTK
Komentátor Lidových novin soudí, že Občanská platforma - vítěz voleb - je z pohledu zahraniční politiky jistou verzí české ODS. Polským prezidentem navíc i po parlamentních volbách zůstává Lech Kaczynski, připomíná list. Polsko tedy rozhodně nepůjde Bruselu na ruku, bude dál tvrdě prosazovat své národní zájmy a Brusel v jeho ambiciózních integračních plánech spíše brzdit, domnívá se komentátor Lidových novin.

Podle Hospodářských novinéra bratří Kaczynských ještě nekončí. Jejich stranu Právo a spravedlnost podpořila třetina voličů a dostala ještě o 1,5 milionu hlasů víc než posledně, píše komentátor. Připomíná zároveň také, že v úřadu zůstává prezident Lech Kaczynski. Nová vláda Donalda Tuska tedy nebude mít jednoduchý život, píše list. Začne-li prezident vetovat zákony liberálního programu, bude Tuskova Občanské platforma k jeho přehlasování potřebovat pomoc postkomunistů, aby dosáhla nutného počtu tří pětin hlasů.


Městský soud v Praze i napodruhé zrušil magistrátní zákaz pochodu neonacistů v den výročí křišťálové noci 10. listopadu. Neonacisté tak pravděpodobně budou moci pochodovat pražskou židovskou čtvrtí. Píší to Hospodářské noviny, Lidové noviny a deník Právo. Podle místopředsedy soudu Jana Ryby je údajně soudní verdikt reakcí na procesní vady v rozhodování magistrátu. Ten plánovaný pochod zakázal a zdůvodnil to tím, že oznámený účel shromáždění "směřuje k výzvě k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti občanů pro jejich národnost, původ a náboženské vyznání". A to navzdory tomu, že akce byla ohlášena jako "protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku". Úřad vycházel z posudků odborníka na extremismus i policie. Vyplynulo z nich, že svolavatel Erik Sedláček je spojován s organizací Národní odpor, jejíž činnost je zaměřena na propagaci nacionalismu a antisemitismu. Může prý zastávat postoje blízké nynějšímu neonacismu a je tím veřejně znám. Magistrát proto usoudil, že ohlášený účel shromáždění je pouze fiktivní. Magistrát už jednou pochod plánovaný extremisty zakázal. Zdůvodnil to tehdy tím, že by mohl způsobit potíže v dopravě. Soud rozhodnutí zrušil a organizátoři městu ohlásili nový termín, 10. listopad. Jestli nyní úřad pochod zakáže znovu, se ještě neví. Mluvčí magistrátu Jiří Wolf podle tisku o problému mluvit nechtěl. Rozhodnutí soudu podle tisku pobouřilo zejména židovské organizace, ale i pražského primátora Pavla Béma nebo šéfa pražské ČSSD Petra Hulinského. Při křišťálové noci byly v Německu zabity desítky Židů a desetitisíce jich skončily v koncentračních táborech, připomínají listy.


Hospodářské noviny komentují žádost šéfa státní agentury na podporu podnikání a investic CzechInvest Romana Čermáka o uvolnění z funkce. Podle komentátorky Čermák, který stojí v čele CzechInvestu od letošního dubna a ve funkci vystřídal Tomáše Hrudu, nepředvedl vůbec nic. Zahodil velkou šanci. CzechInvest byl před jeho nástupem asi nejlepším týmem mladých profesionálů, jaký dokázal stát postavit. Jeho mise se ale vyčerpávala. Zájem investorů o továrny slábl s tím, jak země bohatla a zdražovala. Žádný další Hyundai už nečekejme. Přišel čas na promyšlené vábení investorů, ne levné ruce, píše komentátorka a poznamenává, že Čermáka ani ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který jej do funkce jmenoval, nic takového nenapadlo. V příběhu CzechInvest Říman předvedl, že umí výborně bořit zavedenou značku. Nic nového vytvořit nedokázal. Kéž by ho Čermák svým odchodem inspiroval, naznačují Hospodářské noviny.


Nájmy se v lednu zvýší až o polovinu, tvrdí Mladá fronta Dnes. Většina obcí a soukromých majitelů domů se rozhodla využít maximálního zvýšení poplatku, které jim dovoluje zákon. Proto zřejmě půjde o největší zdražení regulovaných nájmů v historii. U průměrného bytu o ploše 68 metrů čtverečních to představuje zvýšení měsíčního účtu o 300 až 500 korun, v Praze až o dvojnásobek. Deregulaci zastavila vláda ČSSD v roce 2002 a od té doby se zvyšoval rozdíl mezi tržními a regulovanými nájmy. Ceny bytů, od kterých se výše nájmů počítá, přitom dál rostou. A loni, kdy radní mohli poprvé po pěti letech o zvýšení nájmů rozhodnout, to neudělali, kvůli blížícím se volbám. Pod tlakem žalob majitelů domů u Evropského soudu teď ale vše rychle dohánějí, uvádí Mladá fronta Dnes.


Antonín Holý, foto: Zdeněk Vališ
Letošním nositelem ceny Česká hlava se stal chemik Antonín Holý. Vědec se podílel na vývoji léků, které mimo jiné pomáhají pacientům s nemocí AIDS. O vítězi, který kromě prestižního ocenění získává i milionovou odměnu, v pondělí rozhodla vláda. Informaci přinesly Hospodářské noviny. "Bylo to bez rozpravy, vyhrál naprosto jasně," řekla listu ministryně Džamila Stehlíková. Národní cena Česká hlava je nejvyšším vědeckým vyznamenáním v republice. Vláda ji od roku 2005 každoročně uděluje vědci s mimořádnými celoživotními výsledky. Loni ocenění získal matematik Jaroslav Kurzweil, který přispěl k rozvoji teorie integrálních a diferenciálních rovnic. Před ním se stal nositelem ceny Armin Delong, zakladatel české elektronové mikroskopie. Ocenění Česká hlava je spojeno se stejnojmenným projektem, který byl vyhlášen v roce 2002 na podporu vědecké a technické inteligence. Smyslem projektu je posilovat povědomí, že země může prosperovat jenom tehdy, dokáže-li vychovávat nové vědce světové úrovně a také je materiálně a společensky ocenit, píší Hospodářské noviny.


Staroměstský orloj trpí poruchami, které zřejmě způsobují vlhké zdi, píší Lidové noviny. Unikátní památka stará 600 let začala vlhnout v posledních pěti letech a odborníci nevědí proč. Neoficiální teorie tvrdí, že pražskému orloji vadí zimní solení chodníků, nevhodné stavební úpravy a holubi. Postavení nového orloje by stálo až 40 miliónů. Původní technologií by to totiž nikdo nedokázal. Neexistuje totiž žádná kompletní dokumentace. V hodinovém stroji jsou tři čtvrtiny součástek původních. Dřívější ruční natahování bylo na konci války nahrazeno elektromotorem. Při požáru Staroměstské radnice totiž shořely původní dřevěné bubny a válce. Na stroji jsou nejcennější ukazatelé čtyř druhů času a astronomický číselník, který ukazuje pohyby Slunce, Měsíce a hvězd. Mezi hodináři se traduje, že když se orloj zastaví, čekají české země zlé časy. Hodiny na orloji se zastavily naposledy před půlnocí na Silvestra roku 2001 a do roka zaplavila Prahu ničivá povodeň, uvádějí Lidové noviny.