Na pražskou motolskou nemocnici podala žalobu pacientka, která se v tomto zařízení nakazila stafylokokem. Šla na běžnou operaci, ale kvůli infekci v ráně měla komplikace další dva roky. Požaduje proto odškodnění 400.000 korun, uvádí Mladá fronta Dnes.
Nemocnice v Motole
Na pražskou motolskou nemocnici podala žalobu pacientka, která se v tomto zařízení nakazila stafylokokem. Šla na běžnou operaci, ale kvůli infekci v ráně měla komplikace další dva roky. Požaduje proto odškodnění 400.000 korun, uvádí Mladá fronta Dnes. Podle deníku jde patrně o první podobnou žalobu v Česku. Pokud by žena se svou žalobou uspěla, mohlo by to vyvolat další soudní procesy. Dokázat, že nemocnice udělala chybu, však podle právníka specializujícího se na zdravotnictví nebude jednoduché. V Motole jsou přesvědčeni, že nepochybili, řekl listu ředitel ústavu Miloslav Ludvík. Statistiky dokazují, že ani na špičkových pracovištích nelze infekci úplně zabránit, a potvrzují to také lékaři. Nákaza zlatým stafylokokem patří mezi nejčastější infekce a nakazit se jí může každý. Zvláště lidé, kteří mají oslabenou imunitu. Bakterie je odolná i proti dezinfekci a hrozí nejvíce na odděleních, kde se podávají antibiotika, připomíná Mladá fronta Dnes. Ve světě se lidé kvůli stafylokokovi již úspěšně soudí. Podle statistik, které si zdravotnická zařízení vedou, se infekcí nakazí asi desetina pacientů. Situace v Česku je obdobná jako v jiných srovnatelných státech.
Dana Kuchtová, foto: ČTK
Je to vůbec poprvé, co se stal z ministerstva školství mimořádně důležitý úřad, píší Hospodářské noviny. Nikdy v minulosti se podle listu politici a různé zájmové skupiny tolik nezajímali o to, kdo bude ministrem, jako nyní, kdy odchází místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová. Důvod? Z Bruselu přitečou v příštích letech jako dotace opravdu velké peníze, až 130 miliard. Když lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová, největší kritička Kuchtové, mluví o tom, proč je důležité mít vliv na školství, používá věty jako: "Je třeba prostředků z evropských fondů pro dokončení reforem" nebo "Je třeba dobře řídit ty finanční toky". Velký význam má v souvislosti s novým ministrem Česká konference rektorů. I jejich tlak přispěl k rezignaci Kuchtové. Dnes tlačí do čela resortu někoho ze svých řad. Zájem rektorů je logický, kromě evropských dotací chystá ministerstvo velké změny, peníze se mají v budoucnu dostat jen do úspěšných univerzit a vědeckých institucí. To se rektorům nelíbí a "jejich" ministr by mohl zmírnit dopady reforem na univerzity. Také zájem lidovců je logický, ve školství se budou dít velké změny a u toho chce být každá politická strana, konstatují Hospodářské noviny.
Václav Havel, foto: ČTK
Deník Právo píše o návštěvě exprezidenta Václava Havla v Rusku. Ta začala blahopřáním k 90. narozeninám legendě světového divadla, režiséru Juriji Ljubimovovi. Další Havlovo moskevské působení už bylo věnováno vyjádření podpory opozičnímu sdružení Jiné Rusko a pokusu o vnesení zkušeností Charty 77 do současného ruského kontextu. Právo uvádí, že bývalý špičkový ruský politik Grigorij Javlinskij ale v narážce na Havlovu podporu Jinému Rusku poznamenal, že demokraté se nemají co sjednocovat s fašisty. V Jiném Rusku se totiž vedle šachisty Garryho Kasparova profilují také nacionální bolševici Eduarda Limonova. Podle autora může Havel jako soukromník samozřejmě podporovat koho chce. Jenže ruské reálie jsou složité. "Ostatně i Ljubimov za války působil v souboru písní a tanců NKVD."
Stanislav Gross
Lidové noviny píší, že většinový vlastník firmy Energo Moravia Tomáš Chrenek svolá v nejbližší době valnou hromadu společnosti, aby zjistil, kdo je novým minoritním akcionářem. Zhruba třetinový podíl akcií elektrárenské firmy koupil expremiér Stanislav Gross, nákup údajně financovala slovenská pobočka české finanční a poradenské firmy Key Investments. V pondělí však Grosse u makléřské společnosti oddlužil neznámý sponzor, který na její účet složil 13,5 milionu korun. Nyní tedy třetinový podíl drží buď Gross, nebo člověk, který za něj společnosti Key Investments zaplatil. "Je to pro mě záhada. Máme ve firmě minoritního akcionáře, kterého nejsme schopni identifikovat,"řekl Lidovým novinám Chrenek. V nejbližší době proto svolá valnou hromadu, na které se nový vlastník bude muset nějak prezentovat. Chrenek veřejně tvrdí, že by se Grosse coby akcionáře rád zbavil. Za akcie je mu ochoten vyplatit dvacet milionů. Pokud by to expremiér přijal, na obchodu by vydělal zhruba dva miliony. Podle médií chce ale Gross o desítky milionů víc. Tržní hodnotu nakoupených akcií odborníci odhadují na 300 milionů korun, podle Grosse je však jejich hodnota nižší.
Nejnovější případ expremiéra Stanislava Grosse je podle komentáře Lidových novin svědectvím o pohádkových poměrech v české politice. Gross si půjčil na nákup zhruba třetiny akcií společnosti Moravia Energo, poté ho oddlužil "neznámý dobroděj" a učinil z něj velmi majetného muže, píše list. "Stanislav Gross takovou kumulaci paranormálních jevů nazývá podnikáním," dodává s tím, že během dvou let koncipientské praxe si expremiér nemohl našetřit miliony.
Mladá fronta Dnes předpovídá, že Gross nakonec prodá své neprodejné akcie a bude mít v rukou miliony z prodeje. "Řekne se, koupil za sto, prodal za dvě stě a už je doma sto legálních. To je nejspíš jediný logický smysl této nejnovější aféry. Legalizovat velké peníze," míní deník. Expremiérova odpovědnost bude nakonec zas jen tzv. politická. "Na tu on se může s chutí už vykašlat," podotýká. "Píšeme teď sice o Grossovi, ale každý ví, že píšeme o všech. Gross je vděčný i jako divadelní námět - balet igelitek, poletování kont, dětská tvář podezřelé osoby. Ostatní případy tolik nepobaví. A že jich je," poznamenává autor komentáře v Mladé frontě Dnes.
Hospodářské noviny spekulují o pozadí celé aféry, podle nich se mohl bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora, který Grossovi akcie prodal, dostat do sporu s většinovým akcionářem podniku Moravia Energo Tomášem Chrenkem. "Chrenek se pokoušel Sýkoru vytlačit, nabízel mu za podíl málo (málo z pohledu Sýkory). Sýkora se tedy dohodl se Stanislavem Grossem. Řekl si, že Gross je větší váha (a má jako bývalý premiér lepší kontakty), tak může zkusit získat od Chrenka lepší cenu. O případný 'zisk' by se Gross se Sýkorou podělili," uvažuje list. Výše naznačená teorie je však podle Hospodářských novin spekulativní a její pravděpodobnost autor odvozuje analyticky pouze podle toho, že do sebe "všechno perfektně zapadá." "Slabinou teorie je, že s ní nepřišel sám Gross," dodává deník.
Komentátor Práva vyslovuje údiv nad počínáním šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu plukovníka Jana Kubiceho. Ten si svým nadřízeným postěžoval právě na deník Právo, že prý proti němu vede dezinformační a pomlouvačnou kampaň. Podle komentátora se Kubice stal "lítostivým žalobníčkem". To, že mu deník věnuje trvalou pozornost, je ale samozřejmé. "Protože je to výjimečný policejní důstojník". Svou zprávou o prolezlosti bývalé vlády organizovaným zločinem a "jejím přečtením před poslanci čtyři dny před volbami ovlivnil rozhodování voličů, vstoupil do historie". Komentátor Práva uvádí, že z reportu plukovníka Kubiceho se nakonec nepotvrdilo nic podstatného. "Politizující plukovník to nezvládl, lejnem však dnešní opozici ohodil. Co mu můžeme vyčítat více? Profesionální nedostatečnost, nebo v demokratických poměrech naprosto nepřípustné ovlivňování politiky? Správná odpověď: obé! Snad pro žalobníčkování a politizování ztratil dohled i nad svým útvarem. Jak jinak si vysvětlit fakt, nejeden z jeho dvou důstojníků, pověřený vyšetřováním podnikatele Pitra (dnes řádně odsouzeného), přešel do vyšetřovancových služeb? Je to náhoda, že Pitr uprchl do zahraničí?" Policie by podle komentátora měla být efektivní, mravně intaktní a na politicích nezávislá. Autor si klade otázku, jak do toho "štymuje" plukovník Kubice. "Takže panu plukovníkovi musíme i nadále věnovat patřičnou pozornost."
Hlavní líčení s obžalovaným úředníkem Davidem Borkovcem, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes informuje o soudním případu mladého muže, který za devět let ukradl radnici Prahy 1 34 milionů korun. U soudu se hájil tím, že za svou práci nebyl dostatečně oceněný, a tak přišel na nápad. Na radnici měl na starosti vybírání poplatků od firem za zábory veřejného prostranství. Firmám prostě předložil formulář, kde do kolonky bankovního spojení úřadu vyplnil číslo svého soukromého účtu. Dlouhá léta na to nikdo nepřišel. Formuláře dotyčný neodevzdával na finanční úřad a po čase je skartoval. Ničeho si nevšiml ani nadřízený, který formuláře podepisoval. Nenapadlo ho, že by číslo konta nepatřilo úřadu. Podvodník byl tak důsledný, že si konto zřídil u stejné banky i pobočky jako radnice Prahy 1. Obě čísla se tak lišila minimálně. Soud nyní podle Mladé fronty Dnes může podvodníka poslat do vězení až na dvanáct let. Vrátit alespoň část peněz se ale asi nepodaří. Nikdo totiž neví, kam se miliony poděly. Podvodník tvrdí, že je všechny utratil. Není ale schopen vysvětlit, za co. Nepořídil si ani luxusní vilu, ani auta, nesázel a policisté nenašli ani nějaký účet, na který by peníze převáděl. Podle jedné z verzí si je mohl i někde zakopat. Jak ale píše Mladá fronta Dnes, pokud by šel do vězení na dvanáct let, mohl by jeho plán ztroskotat. V Česku už by se po jeho propuštění mohlo platit eurem.
