Přehled tisku

Dana Kuchtová, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Komentáře listů se shodují v tom, že po ohlášeném odchodu Dany Kuchtové (Strana zelených) z funkce ministryně školství se otazník vznáší především nad ministrem pro místní rozvoj a předsedou lidovců Jiřím Čunkem, který byl také velmi kritizován za špatné využívání fondů Evropské unie.

Mirek Topolánek a Dana Kuchtová, foto: ČTK
Komentáře listů se shodují v tom, že po ohlášeném odchodu Dany Kuchtové (Strana zelených) z funkce ministryně školství se otazník vznáší především nad ministrem pro místní rozvoj a předsedou lidovců Jiřím Čunkem, který byl také velmi kritizován za špatné využívání fondů Evropské unie. Komentátor Práva předpovídá, že na Čunka hned tak nedojde. Mimo jiné poznamenává, že "zelení stále prosazují své zelené názory a dokonce i vlastního prezidentského kandidáta si vymýšlejí", zatímco "lidovci se sice rádi zúčastní kdejaké pletichy, ale o nějakou vlastní autonomní politiku jim dozajista nejde". Lidovci si za Čunkem stojí, píše komentátor Práva a dodává: "Premiér si zkrátka neomylně dupl tam, kde vycítil nepřipravenost k odporu. Metoda slabého článku, říkal tomu Lenin."

Komentátorka Hospodářských novin píše, že Dana Kuchtová sice žádnou fatální chybu neudělala a učence o "jejich" peníze nepřipravila, ale týdny předváděla, že v této době na tento post nemá. "Dana Kuchtová není jediným fondovým hříšníkem. Má smůlu, že premiér si vzal právě vědu a vzdělání za své téma. Kdyby měřil všem stejným metrem, ve vládě už nesedí Martin Říman - a především Jiří Čunek," píší Hospodářské noviny. Kuchtová se rozhodla odejít z funkce ministryně po několikatýdenním tlaku ze strany koaličních politiků i vysokoškolských pedagogů. Odchod v úterý vysvětlila politickým napětím kolem čerpání evropských fondů, kvůli němuž nemá prostor situaci v resortu řešit.


ODS by podle komentáře Lidových novin měla po věcném posouzení odmítnout zvažovanou nabídku ČSSD, že sociální demokraté by v době českého předsednictví EU byli k vládě smířlivější, a to výměnou za zvolení šéfa ČSSD Jiřího Paroubka do čela Poslanecké sněmovny. Nabídka opoziční strany postrádá vyjma roviny mocenské politický smysl. Kdyby se chtěla ČSSD začít chovat státotvorněji, případně jen slušněji, nikoho k tomu nepotřebuje, píše komentátor. Posoudí-li podle něj ODS návrh sociálních demokratů věcně, nezbude jí, než odmítnout. Komentátor Práva k návrhu ČSSD píše, že od konce českého předsednictví v EU do řádných sněmovních voleb bude téměř rok času, v němž by ČSSD mohla stupňovat útoky na vládní koalici až k vyvrcholení ve volební kampani. Zároveň by měla výhodu v porovnání s dnešním stavem: jedním ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů by byl lídr strany, který by měl přístup k informacím a k širším zahraničním kontaktům.


Stanislav Gross
Bývalý premiér Stanislav Gross (ČSSD) se podle komentáře Hospodářských novin mýlí, když v reakci na informace o tom, že vlastní akcie společnosti Moravia Energo v tržní hodnotě odhadované až na 300 milionů korun, tvrdí, že do jeho soukromého podnikání nikomu nic není. "Omyl. I svět byznysu má svá pravidla. Až bude Gross chtít akcie prodat, budou chtít kupci vědět, jak k nim přišel. Jinak obchod vyhodnotí jako rizikový a nabídnou nižší cenu," píše list a dodává: "Je to celé podezřelé? Ano. Má se to vyšetřovat? Ano. Ale někdo musí podat trestní oznámení."

"Jsme zřejmě na začátku skandálu, jaký tahle země ještě nezažila," píše komentátor Mladé fronty Dnes a pokračuje: "Tvrzení, že jde o rodinnou investici, do které nikomu nic není, lze jednoznačně odmítnout. Jde zcela nepochybně o transakci neobvyklou a podezřelou." Podle autora je vysoce pravděpodobné, "že Gross buď získal svůj stamilionový majetek za hubičku, nebo mu nákup financuje instituce, která mu musí být za něco vděčná, a tudíž poskytuje velmi nestandardní podmínky, či jde o praní špinavých peněz". Jestliže policie od pondělka, kdy informace o této kauze zveřejnil týdeník Euro, nešetří, neplní své zákonné povinnosti, protože to podezření zcela evidentně vzniklo.


Splátková společnost Home Credit, která patří do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, má v Rusku problémy. Podle Hospodářských novin je teď v podobné situaci jako splátkové společnosti a banky v Česku v uplynulých letech. Ruským úřadům totiž vadí, že tamní banky a firmy poskytující úvěry mají příliš vysoké úroky a poplatky. Klienty prý navíc matou komplikované smlouvy. Home Credit teď kvůli tomu vyšetřuje ruská generální prokuratura.


Po šesti měsících byl propuštěn z pražské pankrácké vazební věznice Petr Hrubý, který je považován za pravou ruku uprchlého kontroverzního podnikatele Radovana Krejčíře. Jak píše deník Právo, stalo se tak díky půlmilionové kauci. Podnikatel prý po propuštění nemíní vycestovat z ČR a bude dále k dispozici při vyšetřování. Hrubý je obviněn ze sedm let starých daňových deliktů, při nichž údajně vznikla škoda přes 2,5 milionu korun, připomíná Právo.


Z kancelářských kójí uteče pětina lidí ještě ve zkušební době - píše o tom Mladá fronta Dnes a opírá se o výzkum společnosti PricewaterhouseCoopers. Typickým obrazem těchto pracovišť jsou velké kancelářské prostory s kójemi pro desítky až stovky zaměstnanců. A právě tito lidé opouštějí zaměstnání daleko častěji a dřív, než je běžné u ostatních pracovních míst. Velká kancelářská centra se u nás začala objevovat po roce 2000, kdy do Česka zamířily velké nadnárodní firmy. Mladé uchazeče naláká solidní nástupní plat, potom je však průběh zaměstnání spíše odradí. Přitom nábor jednoho zaměstnance takového centra stojí v průměru 40 tisíc korun. Běžně na trhu práce je to kolem 17 tisíc koru.


Mladí Češi přestávají mít zájem o němčinu - píší Lidové noviny. Děti na základních a středních školách se chtějí učit hlavně anglicky. Jako druhý jazyk pak před němčinou upřednostňují španělštinu nebo ruštinu. Podle odborníků by kvůli tomu za pár let mohl z českých univerzit zmizet vědní obor germanistika. Například do Olomouce se ještě před několika málo lety na germanistiku pravidelně hlásily asi čtyři stovky lidí. Dnes je to sotva polovina. Myslím, že se během několika let dostaneme do situace, kdy nebudeme vůbec vypisovat přijímací zkoušky. Budeme rádi, že vůbec někdo projeví zájem o to, německý jazyk studovat, říká vedoucí Ústavu germanistiky na Masarykově univerzitě v Brně Jaroslav Kovář.